§ 1000 občanský zákoník – Vydání užitku nepoctivým držitelem
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · účinné od 1. 7. 2018 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf stanoví povinnost nepoctivého držitele vrátit veškerý užitek, který získal držením věci, nahradit užitek, který by získala poškozená osoba, a uhradit veškerou škodu způsobenou jeho držením. Pokud někdo drží věc nepoctivě (například ví, že mu nepatří), musí vrátit veškeré plody a výnosy, které z věci získal (např. nájemné z pronajatého bytu, úrodu z pole). (§ 1000 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 1. 7. 2018)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 1000 odkazuje 13 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 89/2012 Sb.
Nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácená osoba, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo drží věc nepoctivě (například ví, že mu nepatří), musí vrátit veškeré plody a výnosy, které z věci získal (např. nájemné z pronajatého bytu, úrodu z pole).
- Nepoctivý držitel musí nahradit i ten užitek, který by získal skutečný vlastník, kdyby věc držel on sám.
- Kromě užitku je nepoctivý držitel povinen uhradit veškerou škodu, která vznikla v důsledku jeho držby (např. poškození věci, ušlý zisk vlastníka).
- Tato pravidla se vztahují i na držbu jiných práv, nikoli jen věcí (např. držba práva cesty přes cizí pozemek).
Na co si dát pozor
- Paragraf se týká pouze nepoctivého držitele, tedy toho, kdo ví nebo měl vědět, že mu věc nepatří.
- Povinnost nahradit škodu a vydat užitek je komplexní a zahrnuje jak skutečně získaný užitek, tak i užitek ušlý poškozené osobě.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 1000
Jak soudy aplikují § 1000
… vztahující se k oprávněné držbě je konstantní v závěru, že oprávněný držitel není povinen vydat vlastníkovi věci to, oč se jejím užíváním obohatil, a to ani podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, na rozdíl od neoprávněného držitele, jenž se užíváním věci obohacuje nejčastěji na úkor vlastníka (viz § 996 odst. 2, § 1000 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů – dále též jen „o. z.“, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2024, sp. zn. 28 Cdo 2738/2024, včetně rozhodnutí v něm citovaných, rozsudek téhož soudu ze dne …
Domníval se, že bylo namístě aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, upravující vzájemné nároky mezi držitelem nemovitosti a vlastníkem, konkrétně § 996 až 999 o. z. pro případ poctivých držitelů, nebo § 1000 a 1001 o. z. v případě, že by šlo o nepoctivé držitele.
O odpovědnosti původního žalovaného jako neoprávněného držitele za škodu vzniklou za dobu do 31. 12. 2013 podle § 131 obč. zák. a jako nepoctivého držitele podle § 1000 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), se žalobkyně dozvěděla nejpozději z rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci s právní mocí ke dni 27. 5. 2016, celková výše škody pak vyplynula až ze znaleckého posudku vypracovaného 6. 2.