13 C 22/2020-385 — Okresní soud v Hradci Králové

1 Žalobkyně se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, které jsou specifikovány ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen předmětná nemovitost) s odůvodněním, že její spoluvlastnický podíl na nemovitostech činí 2/3 a spoluvlastnický podíl žalované činí 1/3. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl darováním v srpnu 2019, přičemž od samotného počátku je dohoda spoluvlastníků ohledně předmětných nemovitostí problematická. Nemovitost je rozdělená fakticky na dvě bytové jednotky umístěné v dolním a horním patře o přibližně stejné velikosti. V horní části nemovitosti bydlí syn žalobkyně spolu se svou přítelkyní a jejich dítětem, kdy byt užívají na základě dohody se žalobkyní. V dolní části nemovitosti bydlí [příjmení] [příjmení], původní vlastník spoluvlastnického podílu ve výši 1/3, společně se svou bývalou manželkou který svůj podíl v srpnu 2019 převedl na žalovanou. Otec a matka žalobkyně užívají nemovitost zřejmě na základě dohody se žalovanou, aniž by byly v nějakém smluvním vztahu se žalobkyní. Žalobkyně hradila celou řadu let náklady spojené s užíváním předmětné nemovitosti, tedy daň z celé nemovitosti, poplatky za komunální odpad i spotřebu elektrické energie. Žalovaná poskytuje žalobkyni pouze příspěvky, které ona sama považuje za přiměřené, a nerespektuje skutečnost, že žalobkyně drží majoritní podíl a je třeba jejího souhlasu, pokud disponuje se společnou věcí. Do předmětné nemovitosti nechala žalovaná instalovat podružný elektroměr, žalobkyni o datu instalace neinformovala, i když ji o to žalobkyně žádala. Mezi spoluvlastnicemi není možná jakákoli dohoda, což znemožňuje provádění oprav předmětné nemovitosti i její údržbu. 2 Žalovaná se žalobou nesouhlasila s odůvodněním, že podíl na předmětné nemovitosti neprodá, když toto po přijetí daru rodičům slíbila. Následně změnila své procesní stanovisko a v závěrečném návrhu uvedla, aby předmětná nemovitost byla reálně rozdělena prohlášením vlastníka a pouze za předpokladu, že soud shledá, že reálné rozdělení není možné, navrhla, aby předmětná nemovitost byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví a byla jí uložena povinnost k náhradě vypořádacího podílu žalobkyni. 3 Po provedeném dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti významné pro rozhodnutí v projednávané věci: 4 Dle výpisu z katastru nemovitostí č. [list vlastnictví] bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti jsou zapsány pro [územní celek], [katastrální uzemí] ve spoluvlastnictví obou účastnic, a to pro žalobkyni dvěma třetinami a pro žalovanou jednou třetinou. 5 Právní zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne 16. 12. 2019, kdy vyzvala žalovanou k doplatku na zálohy na dodávku elektrické energie ve výši 900 Kč za měsíc listopad a prosinec 2019, když otec účastnic se zavázal před jednáním u Okresního soudu v Hradci Králové hradit poměrnou část nákladů ve výši 2 050 Kč, kterou hradil pouze do října 2019, kdy za měsíc listopad a prosinec 2019 zaplatil pouze 1 600 Kč. Dopisem ze dne 8. 1. 2020 informovala právní zástupkyně žalobkyně, že žalobkyně chce zrušit a vypořádat podílové spoluvlastnictví, kdy požaduje předmětné nemovitosti přikázat do svého výlučného vlastnictví, když oddělení nemovitosti na dvě samostatné bytové jednotky by si vyžádalo významné stavební úpravy a nepřiměřenou finanční zátěž. 6 Dopisem ze dne 27. 12. 2019 žalovaná odmítla požadavek žalobkyně na zaplacení částky 900 Kč, kdy neexistuje dle ní žádná dohoda spoluvlastnic ohledně spotřeby energií a úhrady za ně. 7 Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že spoluvlastnický podíl má od doby, kdy za otce zaplatila dluh, který měl v bance. V nemovitosti již 3 roky nebydlí, protože žije s přítelem na shora uvedené adrese. Do předmětné nemovitosti jezdí za synem a vnučkou. S otcem nemá dobré vztahy. Několik let již k nim jezdí policie, řeší vztahy před komisí, kdy otec je prudší povahy a vadí mu, že není vlastník nemovitosti. Se sestrou rovněž nemá dobré vztahy. Otec na ni nechal spoluvlastnický podíl napsat, protože se s ní nechtěl vypořádat, neboť jí dluží peníze. Za otce zaplatila dluh ve výši přes 600 000 Kč. V přízemí jsou čtyři místnosti plus kuchyň a příslušenství. Zde bydlí její otec a matka. Dále je tam prádelna a garáž. V 1. patře jsou tři místnosti - kuchyň, WC, koupelna a 2 balkony. Dále je na pozemku jedna velká stodola, velká zahrada a velký dvůr. Žalobkyně v předmětné nemovitosti bydlela s bývalým manželem a vychovávala syna [jméno]. Policie k nim opakovaně vyjížděla, naposledy v lednu tohoto roku, kdy jí otec nechtěl dát věc, která jí patří, a zavolal na ni policii. Má z otce strach, když v minulosti jí vyhrožoval, za což byl otec odsouzen. Má peníze na vyplacení spoluvlastnického podílu. Elektřinu za rodiče doplácí ona, je tam jedno odběrné místo. Otec nesouhlasil se zřízením dalšího odběrného místa. Informovala se na reálné dělení nemovitosti a bylo jí řečeno, že je to finančně velmi nákladné, a reálně dělení není možné (např. u vodárny). Na údržbě se podílí syn spolu s přítelkyní. Seká zahradu, sázel brambory. Několikrát se jí stalo, že jí bylo bráněno v užívání nemovitosti. Když má přijet, tak jí otec zamyká branku před nosem, sebral jí i klíč. Neustále jí vyhrožuje. Co se týká popelnic, po celou dobu je platila ona. Rovněž tak na finančním úřadu doplácela daň z nemovitosti. 8 Svědek [příjmení] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že účastnice jsou jeho dcery. V nemovitosti bydlí dole v přízemí spolu s bývalou manželkou. Nahoře bydlí vnuk [jméno], jeho partnerka a jejich dcera. Vztahy mezi nimi hodnotí jako docela dobré. Platí měsíčně 1 600 Kč elektřinu, ročně popelnici 2 000 Kč, a to žalované, která tam vlastní podíl ve výši 1/3, o který se stará. V poslední době jim koupila ledničku, mrazáček, baterii do kuchyně, pomáhá na zahradě a občas nakoupí za 1 000 Kč. Dcera [jméno] za něj nikdy žádný dluh nezaplatila. Dluh v bance, který svědek měl, za něj zaplatil [jméno] [příjmení], manžel dcery [jméno]. Každou chvíli u nich zasahovala policie. Dcera [jméno] tam každou chvilku někoho volala. Neví proč. Předmětnou nemovitost svědek zastavil bance asi před 20 lety. Banka ten dluh vůči němu soudně nevymáhala. Žalobkyně ho přepadla v noci se třemi lidmi a kvůli ní zkrachoval. Byl kvůli ní trestně stíhán a odsouzen na dva měsíce. Tenkrát se dohodli, že jí daruje ¼, z důvodu, že za něj její manžel zaplatil dluh. 9 Svědek [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že žalobkyně je jeho matkou, žalovaná jeho tetou. Bydlí od narození v rodinném domě nahoře, kdy obývá patro spolu s přítelkyní a dcerou, které jsou dva roky. Dřív tam s ním bydlela matka a předtím i otec. V přízemí bydlí babička s dědou. Pokud se týká vzájemných vztahů, je to náladové. Většinou spolu nevychází. Např. pokud svědek chce něco dělat na zahradě, děda to odmítne s odůvodněním, že je to jeho a že si to takto nepřestavuje. Nemá jinou možnost bydlení. S babičkou vychází docela dobře, ta se toho nijak neúčastní. Pokud se týká údržby nemovitosti, seká trávu, natírá – teď naposledy dělal podbití, čistí okapy. Když matka přijede, děda jí nadává. Stalo se, že jí jednou zabouchl před nosem dveře, Pokud si řeknou, tak jim pomůže. Pokud se týká vztahu jeho matky s tetou, není moc dobrý. Určitě nejsou schopny se domluvit ohledně užívání nemovitosti. 10 Znalec [jméno] [příjmení] stanovil ve svém znaleckém posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], že předmětnou nemovitost lze reálně dělit dle jejich spoluvlastnických podílů, kdy objekt má dva samostatné obytné prostory, ve kterých se nachází dvě koupelny, dvě WC i dvě kuchyně. Z tohoto důvodu lze uvažovat s možným rozdělením objektu prohlášením vlastníka na dva plnohodnotně využitelné prostory, které by odpovídaly velikosti současných spoluvlastnických podílů o velikosti 1/3 a 2/3, když právě poměr ploch v rodinném domě je pro podíl 1/3 ve výši 33,12 % a pro podíl 2/3 ve výši 66,88%. Dále lze rozdělit v obdobném podílu objekt stodoly a dvě samostatné garáže přiřadit k nové vzniklým bytovým jednotkám. Společné prostory by tak tvořilo zádveří a chodba a ve spoluvlastnickém podílu by zůstala stavební parcela [číslo]. Reálně lze rozdělit pozemkovou parcelu [číslo]. Veškeré objekty i pozemkovou parcelu lze rozdělit bez zásadních stavebních úprav, pouze konkrétním vymezením stávajících místností, neboť i při místním šetření bylo znalcem shledáno, že větší část z popisovaných a posuzovaných prostor je již nyní využívaná v rozmezí spoluvlastnických podílů, pouze prostory dvou pokojů v prvním nadzemním podlaží vpravo by musely nadále náležet do vlastnického podílu nové jednotky žalobkyně. 11 Znalec [jméno] [příjmení] stvrdil závěry svého znaleckého posudku a na otázku, co znamená rozdělení bez zásadních stavebních úprav, odpověděl, že je to v podstatě rozdělení formou prohlášení vlastníků, na základě kterého vzniknou dvě samostatné bytové jednotky + příslušenství, kde by si vlastníci vymezili společné části. To prohlášení je věc, která se zapisuje do katastru nemovitostí. V případě, že by do