ECLI: ECLI:CZ:OSHK:2022:17.C.234.2022.1 Datum: 2022-10-21 Předmět: o zaplacení částky 27 255,51 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 115a z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb." ["nájem bytu""smlouva nájemní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení částky 27 255,51 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 101 (99/1963 Sb.), § 1970 (89/2012 Sb.), § 115a (99/1963 Sb.).
Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 14. 3. 2022 domáhala po žalovaných 1., 2. zaplacení částky 27 255,51 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že se žalovanými uzavřela dne 31. 8. 2019 smlouvu o nájmu bytu, na základě které přenechal do užívání žalovaným 1., 2. bytovou jednotku [číslo] ve 4. nadzemním podlaží domu [adresa] v ulici [ulice], [obec]. Žalovaní 1., 2. se dle této smlouvy zavázali platit žalobkyni nájemné ve výši 8 500 Kč měsíčně a zálohy spojené s užíváním bytu ve výši 2 900 Kč měsíčně. Žalovaní při uzavření smlouvy složili jistotu ve výši 11 400 Kč. Za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 měli žalovaní zaplatit na nájemném částku ve výši 25 500 Kč a na zálohách na služby částku ve výši 8 700 Kč, celkem tedy 34 200 Kč. V tomto období žalovaní uhradili pouze částku ve výši 15 232,68 Kč. Žalovaní jako nájemci tak v předmětném období mají dluh na nájemném ve výši 10 267,32 Kč a na zálohách na služby neuhradili ničeho. Skutečná spotřeba žalovaných za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 dle vyúčtování za rok 2020 činila 28 388,19 Kč. Žalovaným tak vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 38 655,51 Kč. Žalobkyně započetla na tuto částku složenou jistotu ve výši 11 400 Kč, aktuální dluh žalovaných proto činí 27 255,51 Kč.
Žalovaní 1., 2. se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřili.
Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
O skutkovém stavu věci soud uzavřel, že žalovaní 1., 2. a žalobkyně mezi sebou dne 31. 8. 2019 uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] ve 4. nadzemním podlaží na adrese [adresa žalovaného] (od 1. 9. 2019 do 31. 8. 2020). Nájemné bylo sjednáno ve výši 8 500 Kč měsíčně, zálohy spojené s užíváním bytu byly sjednány ve výši 2 900 Kč měsíčně. Obě platby byly splatné do 15. dne na měsíc následující. Jistota složená žalovanými 1., 2. při uzavření nájemní smlouvy činila 11 400 Kč. Žalovaní 1., 2. byli vyzýváni k zaplacení dluhu na nájemném a zálohách spojených s užíváním bytu (předžalobní výzva ze dne 15. 12. 2021). Výzva k plnění byla žalovaným zaslána na adresu uvedenou v nájemní smlouvě. Dle tvrzení žalobkyně, které žalovaní nerozporovali, měli žalovaní 1., 2. za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 zaplatit na nájemném částku ve výši 25 500 Kč a na zálohách na služby částku ve výši 8 700 Kč, celkem 34 200 Kč. V tomto období žalovaní 1., 2. však uhradili toliko částku ve výši 15 232,68 Kč. Žalovaní jako nájemci mají na nájemném v rozhodném období dluh ve výši 10 267,32 Kč a na zálohách na služby neuhradili ničeho. Skutečná spotřeba žalovaných za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 dle vyúčtování za rok 2020 činila 28 388,19 Kč. Žalovaným tak vznikl vůči žalobkyni dluh ve výši 38 655,51 Kč. Žalobkyně započetla na tuto částku složenou jistotu ve výši 11 400 Kč, aktuální dluh žalovaných tak činí 27 255,51 Kč. V nájemní smlouvě byla stanovena splatnost skutečné výše spotřeby služeb spojených s užíváním bytu vždy rok zpětně dle vyúčtování.
Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
Podle § Podle § 2217 odst. 1 o. z. se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.
Podle § 2246 odst. 1 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
Podle § 2247 odst. 4 o. z. si strany ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.
Podle § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.
Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu, nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. Podle odstavce druhého tohoto ustanovení při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.
S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora uvedená ustanovení občanského zákoníku soud shledal žalobu důvodnou a uložil žalovaným 1., 2. povinnost k zaplacení žalované částky s příslušenstvím společně a nerozdílně. Mezi stranami byla platně sjednána nájemní smlouva ve smyslu shora uvedených ustanovení. Žalovaní porušili závazkový vztah, kdy žalobkyni nezaplatili nájemné, zálohy za služby spojené s užíváním bytu za období od 1. 1. 2020 do 31. 3. 2020 a skutečnou výši služeb spojených s užíváním bytu. Žalobkyně složenou jistotu započetla na dluh žalovaných ve smyslu § 2254 odst. 2 o. z. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaní žalovanou částku ve výši 27 255,51 Kč žalobkyni zaplatili, soud jim proto tuto povinnost uložil v tomto rozhodnutí. O úrocích z prodlení bylo rozhodnuto dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a dle úředního sdělení České národní banky o úpravě základních úrokových sazeb, když žalovaní jsou v prodlení s úhradou dluhu uplynutím dodatečné lhůty k plnění, kterou žalobkyně žalovaným poskytla ve výzvě k plnění.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, oproti žalovaným nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 238,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 091 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 27 255,51 Kč sestávající z částky 2 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 220 Kč za předžalobní výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 560 Kč ve výši 1 587,60 Kč.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.