15 C 51/2021-450 — Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 232 562,94 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že Česká republika je vlastníkem pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] a žalovaný má k tomuto pozemku právo hospodařit. Na tomto pozemku stojí část nábřežní zdi řeky [anonymizováno], která je dle žalobce součástí uvedeného pozemku. Konkrétně jde o úsek nábřežní zdi mezi body [číslo] a [číslo] na vytyčovacím náčrtu č.z. [číslo] 2019 společnosti [právnická osoba] ze dne 28. 2. 2019, který se nachází na č.l. 145 soudního spisu. Pozemek p. [číslo] sousedí s pozemkem p. [číslo] pozemkem p. [číslo] vše v k.ú. [obec]. Uvedená opěrná zeď byla v havarijním stavu a hrozilo její vydrolení a zhroucení, přičemž byly ohroženy životy a zdraví lidí, kteří se pohybovali v blízkosti opěrné zdi na pozemku p. [číslo]; stejně tak byl ohrožen provoz na přilehlé silnici č. III/28711 na pozemku p. [číslo]. Je třeba podoktnout, že i další úseky zdi, které sousedí se shora uvedenou silnicí, jsou zborcené a hrozí obdobné újmy. Žalobce se opakovaně pokoušel snažit kompromisní řešení ohledně opravy opěrné zdi, avšak žalovaný nikterak neposkytoval součinnost, a to přesto, že se žalobce dlouhodobě snažil upozornit žalovaného na havarijní stav rozpadlé nábřežní zdi. K závěru, že jde o majetek České republiky s právem hospodařit pro žalovaného, došel i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ve sdělení ze dne 17. 4. 2019. Stejně tak i v přípisu samotného žalovaného ze dne 5. 4. 2019 je zmíněno, že předmětná zeď se nachází na pozemku s právem hospodařit pro žalovaného. Předmětná zeď pokračuje na obě strany, přičemž vlastnictví této pokračující zdi žalovaný nepopírá. Žalovaný však namítá, že nedisponuje žádným nabývacím titulem, který by dokládal skutečnost, že se jedná o součást koryta vodního toku. Z důvodu shora popsané hrozící újmy žalobce přistoupil k opravě nábřežní zdi v rozsahu cca 13 metrů, na vytyčovacím náčrtu zobrazeném tučně, a to nikoliv proto, že by uznal své vlastnické právo k ní, ale z důvodu hrozícího nebezpečí, resp. krajní nouze, neboť hrozilo i sesunutí další části pozemku. Žalobce jednal v zájmu občanů žalobce a dále z důvodu, aby nedocházelo k dalším majetkovým škodám. Oprava nábřežní zdi byla provedena [právnická osoba] a.s., v rámci zakázky, kdy bylo provedeno více stavebních akcí, přičemž oprava nábřežní zdi byla provedena za částku 232 562,94 Kč. Žalobce tuto částku řádně zaplatil, čímž na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení a jeho vydání se žalobce podanou žalobou domáhá, kdy jako předběžnou otázku by měl soud vyřešit vlastnictví předmětného úseku nábřežní zdi. Žalobce vyzval žalovaného k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se žalobě bránil. Uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, protože pobřežní zeď nebyla vybudována k regulaci vodního toku. Opěrná zeď není věcí v právním smyslu, ale součástí pozemku, který podpírá, protože hlavním smyslem a důvodem existence zdi je opora a ochrana podpíraného pozemku (viz rozsudek Nejvyšší soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2716/2011). Žalovaný nemá předmětnou zeď v majetkové evidenci a neměli ji tam ani jeho právní předchůdci. Žalobce je vlastníkem mostu a jeho součástí. Původní most a nábřežní zdi, které poskytují oporu pozemkům na obou březích a zajišťují stabilitu opěr mostu, byly řešeny jako jedna stavba podle mapového podkladu a stavebního provedení původního mostu. Sporná zeď na levém břehu se nachází i na pozemcích p. [číslo] p. [číslo]. Její konstrukční šířka je cca 80 cm. Všechny změny, které v této lokalitě proběhly po roce 1912, byly vyvolány úpravou náměstí do dnešní podoby. Došlo k přeložení koryta vodního toku, přestavbě původního mostu včetně vybudování zdi, která poskytuje oporu sousedním pozemkům pro ulici [anonymizováno] a v části náměstí. Tok se v minulosti přimykal více k ulici [ulice]. Úprava napřímeného koryta v úseku pod mostem v dnešní podobě (v sousedství náměstí) vznikla až později, pravděpodobně po roce 1945. Žalobce jako vlastník mostu je povinen uchovávat po celou dobu trvání mostu ověřenou dokumentací odpovídajícího jeho skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby podle § 125 zákona č. 183/2006 Sb. Součástí místní komunikace je mostní objekt, po němž je komunikace vedena, včetně chodníků, revizních zařízení a ochranných štítů a sítí na něm (§ 12 zákona č. 13/1997 Sb.). Všechny písemnosti o mostech a dalších objektech se ukládají v mostním archivu samostatně pro každý objekt. Součástí mostního archivu je historický archiv, do kterého se ukládají doklady ze zrušených mostních objektů, pokud je nutné jejich uchování z hlediska technického nebo historického. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalovaný je vlastníkem předmětné zdi, namítl žalovaný, že pád zdi způsobil žalobce stavbou autobusové zastávky v místě pádu zdi. Nábřežní zeď je určená k ochraně pozemků a opěr původního mostu proti vodnímu toku. Nebyla postavena tak, aby odolala tlaku konstrukcí autobusové zastávky na pozemek břehu vodního toku z rubu zdi a otřesům způsobeným autobusy při příjezdu a odjezdu ze zastávky. Stabilitu břehu poškodilo zatékání srážkových vod ze zastávky mezi pozemek břehu a zeď. Žalobce opravou zdi nahradil žalovanému způsobenou škodu. I kdyby pak soud určil, že základ nároku žalobce je dán, muselo by se dle žalovaného zkoumat, zda částka vynaložená žalobcem na opravu byla obvyklou cenou za takové plnění. 3. Žalobce dále uvedl, že vodoprávní úřad v [obec] uzavřel, že se v případě předmětné nábřežní zdi jedná o vodní dílo. V roce 1961 proběhla generální oprava řečiště řeky [anonymizováno] včetně zdiva – zídek. V technické zprávě ze dne 17. 2. 1961 uvedeno, že toto řečiště bude opraveno a vyzděno. Dále žalobce uvedl, že třináctimetrový úsek opravy začíná 8,6 metru od mostu M04 a končí u bodu [číslo], jak je zaneseno na vytyčovacím náčrtu na č.l. 145 spisu. Za opraveným úsekem zeď dále pokračuje, přičemž i v navazujících úsecích je zeď v havarijním stavu. [jméno] žádná zastávka nestojí a zeď sousedí s pozemkem p. [číslo] který je ve vlastnictví Libereckého kraje. Dané části zdi jsou zborcené bez ohledu na okolní terén, není tam žádná zastávka ani silnice, ale pouze louka. Opravovaný úsek zdi byl vydrolený už před rekonstrukcí mostu a autobusové zastávky. Součástí mostu je maximálně úsek 5 metrů zdi od mostu. Při rekonstrukci byl v dubnu 2017 původní most M04 odstraněn a na jeho místě postaven nový. Žalobce po vypracování znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] uvedl, že se nezříká své odpovědnosti za vznik havarijního stavu, ale má za to, že vznik havarijního stavu má podle znaleckého posudku více příčin, a proto by žalobce neměl nést náklady na opravu zdi v plné výši, ale měl by se o ně podělit se žalovaným, a to i s ohledem na to, že žalovaný se o zeď nestaral, jak měl. 4. Žalovaný dále uvedl, že pokud jde o tvrzení, že nábřežní zeď na levém břehu řeky [anonymizováno] musela vzniknout současně s nábřežní zdí na pravém břehu [anonymizováno] před domem [adresa] na pozemku p. [číslo] přičemž její vlastnictví žalovaný nesporuje, tak žalovaný tuto zeď opravil v roce 2014 v délce 10 metrů, protože byla v havarijním stavu a stojí na pozemku koryta vodního toku [anonymizováno]. V této době soudy v obdobných případech ve svých rozhodnutích spojovaly opěrné zdi s pozemkem, na kterém se nacházely. Vůbec na něj nepohlížely jako na součást věci hlavní. Tato zeď vznikla v době stavby domu [adresa], kdy současně byla postavena lávka přes vodní tok [anonymizováno] jako přístup k domu [adresa]. Dále žalovaný uvedl, že ze snímku katastrální mapy před digitalizací vyplývá, že součástí pozemku předmětného mostu byla levobřežní zeď. Předmětná levobřežní zeď nestojí pouze na pozemku p. [číslo] i na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo]. Rozhodnutí úřadu vodoprávního, tj. Odboru stavebního a životního prostředí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, o tom, že předmětná zeď je vodní dílo, je rozhodnutí podle § 55 odstavce 4 zákona č. 254/2001 Sb. Jde o rozhodnutí práva veřejného. Žalovaný vyzval vodoprávní úřad, aby své sdělení zrušil, avšak vodoprávní úřad neshledal důvod k zahájení přezkumného řízení. Žalovaný je přesvědčený, že v žádném případě nejde o důkaz o vlastnictví předmětné zdi. Soudy důsledně rozlišují vlastníky nábřežní zdi podle práva soukromého, protože uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného. V občanskoprávním řízení je rozhodující vlastnictví předmětné části nábřežní zdi a nikoliv to, zda se jedná o vodní dílo či nikoliv. Projektová dokumentace generální opravy řeky [anonymizováno] v roce 1961 v porovnání s dnešním stavem prokazuje, že oprava byla provedena od viaduktu železniční trati [obec] – [obec] k mostu, tj. po profil 20. Dál oprava podle zápisu na orientačním výkresu provedena nebyla. Projektová dokumentace generální opravy řeky [anonymizováno] prokazuje,