9 C 392/2019-183 — Okresní soud v Hradci Králové

I. [příjmení] 1. Žalobkyně se domáhala žalobou po žalované zaplacení 5 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení jako náhrady nemajetkové újmy. Žalobkyně v žalobě tvrdila: a) Žalobkyně se dostavila dne 28. 12. 2016 na chirurgické oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec], kdy požádala o poskytnutí lékařské péče s tím, že trpí zdravotními obtížemi, které se projevují jako silné bolesti břicha, zvracení, třesavka a krev v moči. Žalobkyně v rámci vyšetření přijímacímu lékaři sdělila, že má zavedené nitroděložní tělísko. Lékařka žalované informovala žalobkyni, že její zdravotní problémy budou chirurgického či gynekologického rázu. Po provedeném vyšetření na ultrazvuku stanovila lékařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] diagnózu - akutní gastroenteritida. Žalobkyně pak byla propuštěna do domácí péče s předepsanou medikací (Algifen, Torecan). Žalobkyni byl také předán recept na léky a lékařská zpráva o ambulantním vyšetření. b) Žalobkyně byla dne 28. 12. 2016 v telefonickém kontaktu se svým praktickým lékařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který tak měl od žalobkyně„ všechny informace takřka v přímém přenosu“. Tento lékař by proto mohl potvrdit i pravdivost tvrzení žalobkyně o průběhu lékařského ošetření dne 28. 12. 2016. c) Po návratu z nemocnice žalobkyně užívala lék Algifen v předepsaném množství. V noci se bolesti vrátily a žalobkyně začala zvracet. Další dny byly stejné. Slabost, zvracení a bolesti se stále vracely. Žalobkyně neměla sílu se starat o své dvě děti – [jméno] (roč. 2006) a [jméno] (roč. 2008). Žalobkyni bylo stále zle. Bolesti přetrvávaly i dne 31. 12. 2016. Pro neustávající bolesti vyhledala žalobkyně dne 1. 1. 2017 lékařskou pomoc v Oblastní nemocnici [právnická osoba], kde byla operována pro akutní zánět pobřišnice (akutní pelveoperitonitida). Při operaci lékaři vyjmuli nitroděložní tělísko a museli odebrat oba vaječníky a oba vejcovody. d) Dle názoru žalobkyně bylo odebrání vejcovodů a vaječníků důsledkem okolnosti, že zánět nebyl u žalobkyně léčen včas, a to z důvodu chybného léčebného postupu žalované a chybně stanovené diagnózy dne 28. 12. 2016, neboť žalovaná nevyužila veškeré diagnostické metody k určení správné diagnózy. Žalovaná neprovedla gynekologické vyšetření, ačkoli žalobkyně upozorňovala na krvavý výtok a krev v moči a na to, že má zavedeno nitroděložní tělísko. Žalovaná neprovedla CT vyšetření, ani rentgenové vyšetření. e) V příčinné souvislosti s jednáním žalované vznikla žalobkyni újma na zdraví (tj. odejmutí vaječníků a vejcovodů) a rodinném životě (nemožnost zplodit další děti), kterou je žalovaná povinna nahradit dle § 2958 občanského zákoníku. II. Vyjádření žalované 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila (č. l. 5, 12 spisu). Žalovaná nesporovala, že na základě žádosti poskytla žalobkyni dne 28. 12. 2016 lékařskou péči na chirurgickém oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec]. Nesporovala, že žalobkyně při vyšetření uváděla zdravotní obtíže a sdělila v rámci vyšetření přijímacímu lékaři, že má zavedené nitroděložní tělísko. 3. Obranu proti žalobě žalovaná postavila na tvrzení, že žalobkyně byla dne 28. 12. 2016 řádně vyšetřena lékařkou žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D., přičemž správně byla provedena i pomocná vyšetření ve standardním rozsahu: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie), jakož i rentgenové vyšetření a ultrazvuk břicha. RTG popsaný nález obsahuje i údaj o zjištění přítomnosti nitroděložního tělíska. Žalobkyně byla v rámci lékařského vyšetření dotazována i na gynekologickou anamnézu a gynekologické obtíže, které tak byly součástí diagnostické úvahy ošetřujícího lékaře. Žalovanou stanovená diagnóza (akutní gastroenteritida) pak odpovídala symptomům uváděným žalobkyní a laboratorním nálezům. Žalovaná nasadila žalobkyni medikaci (Algifen a Torecan) tak, aby nedošlo ke zkreslení klinického obrazu v dalším vývoji onemocnění. Žalobkyně byla dne 28. 12. 2016 propuštěna do domácí péče s doporučeným klidovým režimem, kontrolou u praktického lékaře a v případě zhoršení obtíží kontrolou v ambulanci žalované. III. Provedené důkazy 4. Z čestného prohlášení žalobkyně (viz č. l. 117 – 120 spisu) soud zjistil, že žalobkyně požádala dne 28. 12. 2016 o lékařské ošetření na chirurgickém oddělení Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec] se zdravotními obtížemi – silné bolesti břicha, zvracení, třesavka, krev v moči. Žalobkyně v rámci vyšetření přijímacímu lékaři sdělila, že má zavedené nitroděložní tělísko. Po provedeném vyšetření na ultrazvuku stanovila lékařka diagnózu akutní gastroenteritida. Žalobkyně pak byla propuštěna dne 28. 12. 2016 do domácí péče s předepsanou medikací (Algifen, Torecan). Žalobkyni byl předán recept na léky a lékařská zpráva o ambulantním vyšetření, kde byla uvedena diagnóza akutní gastroenteritida. Po návratu z nemocnice si žalobkyně vzala Algifen v předepsaném množství. V noci se bolesti vrátily a žalobkyně začala zvracet. Další dny byly stejné. Slabost, zvracení a bolesti se vracely. Neměla sílu se starat o své děti. Žalobkyni bylo stále zle. Bolesti přetrvávaly i dne 31. 12. 2016. Po půlnoci bolesti zesílily. Žalobkyně proto navštívila dne 1. 1. 2017 nemocnici v [obec]. 5. Ze zprávy o ambulantním vyšetření ze dne 28. 12. 2016 (č. l. 107 spisu) soud zjistil, že žalobkyně požádala o lékařskou pomoc na oddělení chirurgie Kliniky urgentní medicíny ve Fakultní nemocnici v [obec]. Požadovanou lékařskou pomoc poskytla žalobkyni lékařka žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. 6. Ze zprávy radiologické kliniky ze dne 28. 12. 2016 (č. l. 109 spisu) soud zjistil, že u žalobkyně bylo provedeno rentgenové vyšetření – snímek břicha vstoje. Závěr zprávy: bez známek NPB (náhlá příhoda břišní) na snímku břicha. V pánvi IUD (nitroděložní tělísko). Zprávu vystavila lékařka žalované [příjmení] [jméno] [příjmení]. 7. Z rentgenového snímku (č. l. 172 spisu) soud zjistil, že snímek břicha žalobkyně byl vyhotoven dne 28. 12. 2016. 8. Ze zprávy Oblastní nemocnice v [obec] ze dne 10. 1. 2017 (č. l. 115 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se dostavila dne 1. 1. 2017 do nemocnice v [obec] s tím, že její bolesti břicha se od 28. 12. 2016, kdy byla vyšetřena v [obec], stupňovaly. Dle údajů žalobkyně bylo IUD (nitroděložní tělísko) zavedeno cca v roce 2011 Hospitalizace žalobkyně v [obec] probíhala od 1. 1. 2017 do 10. 1. 2017. 9. Z písemného znaleckého posudku znaleckého ústavu – [název znalkyně] ve zdravotnictví za ze dne 10. 2. 2023, vyhotoveného v kolegiu 5 lékařů se specializací interna, chirurgie a gynekologie pod vedením [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího katedry posudkového lékařství [anonymizováno] (viz č. l. 70 – 84 spisu), soud zjistil: a) Žalobkyně byla vyšetřena u žalované na klinice urgentní medicíny dne 28. 12. 2016 pro náhlé bolesti břicha s maximem v podbřišku, nevolnost a opakované zvracení, třesavku a krev v moči. Gynekologické nebo jiné potíže dle zdravotní dokumentace (vedené žalovanou) žalobkyně neuvedla. V rámci rentgenové vyšetření (RTG) byla popsána přítomnost nitroděložního tělíska (IUD). Ze zdravotnické dokumentace také vyplývá, že žalobkyně byla v rámci vyšetření dotazována na gynekologickou anamnézu. b) Posuzováno ex ante klinické vyšetření žalobkyně bylo provedeno dne 28. 12. 2016 správně. Stejně tak byla správně indikována a provedena pomocná vyšetření ve standardním rozsahu: základní laboratorní ukazatelé (krevní obraz, biochemie), rentgenové vyšetření břicha a ultrazvuk břicha. RTG popsaný nález obsahuje i údaj o zjištění přímosti nitroděložního tělíska. c) Posuzováno ex post (se znalostí dalšího průběhu onemocnění a operačního nálezu z [příjmení] nemocnice) lze postup lékařů žalované dne 28. 12. 2016 hodnotit jako nesprávně stanovená diagnóza„ akutní gastroenteritidy“. Chybné stanovení diagnózy dne 28. 12. 2016 však nelze samo o sobě považovat za postup žalované v rozporu s pravidly lékařské vědy a uznávaných medicínských postupů. [příjmení] pro posouzení je, zda pro stanovení správné diagnózy bylo v danou chvíli (tj. 28. 12. 2016) učiněno maximum, tj. zda bylo provedeno řádné klinické vyšetření, a zda byla využita vyšetření paraklinická ve standardním rozsahu, nutném pro vyloučení náhlé příhody břišní (NPB). Klinické vyšetření bylo provedeno správně, a v danou chvíli nesvědčilo pro NPB. Tedy i se zpětnou znalostí operačního nálezu lze postup lékařů žalované z odborného (lékařského) hlediska hodnotit jako postup v souladu s pravidly lékařské vědy a uznávaných medicínských postupů. d) Z gynekologického hlediska hluboký pánevní zánět představuje infekci horní části ženského reprodukčního systému, tedy dělohy, vejcovodů, vaječníků a některých přilehlých pánevních struktur, např. pobřišnice. V mnoha případech se neprojevuje výraznou klinickou symptomatologií; příznaky mohou zahrnovat bolesti břicha, výtok z pochvy, horečku, pálení při močení, bolestivý pohlavní styk a nepravidelné děložní krvácení. Patogeny se do děložních„ adnex“ (orgánů) mohou dostat růz