12 C 227/2025-70 – Okresní soud v Hradci Králové

1. Žalobkyně v žalobě z 10. 10. 2025 uvedla, že vlastní pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaní pozemek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, . Tyto pozemky mají společnou hranici a v její těsné blízkosti rostou na pozemku žalovaných neudržované a přerostlé túje.2. Žalobkyně nejprve požadovala, aby soud žalovaným uložil povinnost túje odstranit, a to tak, aby nezasahovaly na její pozemek a nepřesahovaly míru přiměřenou poměrům. Tvrdila, že túje poškozují její plot, způsobují nadměrné zastínění a vlhkost jejího pozemku a znehodnocují estetickou a užitnou hodnotu pozemku.3. U soudního jednání dne 24. 3. 2026 žalobkyně upřesnila požadavek na uložení povinnosti žalovaným odstranit túje nebo se zdržet stínění a spadu jehličí z tújí.4. V podání z 13. 4. 2026 uvedla, že žádá odstranit túje, eventuálně pro případ, že soud nevyhoví žádosti o odstranění túji, tyto dřeviny upravit tak, aby nepřesahovaly výšku 160 cm, nezasahovaly větvemi ani kořenovým systémem na její pozemek a nezpůsobovaly zastínění jejího pozemku v míře nepřiměřené poměrům.5. U soudního jednání dne 21. 4. 2026 po poučení, že soud nemůže žalovaným uložit konkrétní způsob provedení opatření, protože způsob, jak toho žalovaní dosáhnou je na nich, žalobkyně uvedla, že nepožaduje, aby byla žalovaným udělena povinnost upravit túje do výšky 160 cm, nezasahovat větvemi a kořeny, zabránit spadu jehličí z tújí, zdržet se neblahé estetiky a povinnost zdržet se bránění slunci. Žalobní petit konkretizovala tak, že žádá žalovaným uložit povinnost odstranit 4 túje z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v těsné blízkosti hranice s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , popřípadě se zdržet stínění těmito 4 tújemi z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v míře převyšující poměry. Současně uplatnila nárok na zaplacení 1 500 Kč, který zdůvodnila tím, že tlakem větví tújí došlo k poškození jejího drátěného plotu – prasknutí prostředního vodícího drátu.6. Soud usnesením ze dne 21. 4. 2026, č. j. 12 C 227/2025-48 tuto změnu žaloby připustil.7. U soudního jednání dne 12. 5. 2026 žalobkyně tento žalobní petit navrhla doplnit o konkrétní opatření k zdržení se stínění, a to udržování tújí v maximální výšce 160 cm a vzala žalobu zpět v části o zaplacení 1 500 Kč.8. Soud podle § 95 o. s. ř. připustil navrženou změnu žaloby, protože výsledky dosavadního dokazování mohou být podkladem i pro rozhodnutí o této změně.9. Řízení o zaplacení 1 500 Kč podle § 96 o. s. ř. zastavil z důvodu zpětvzetí žaloby.10. Předmětem řízení zůstal požadavek žalobkyně na uložení povinnosti žalovaným odstranit 4 túje z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v těsné blízkosti hranice s pozemkem p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , popřípadě se zdržet stínění těmito 4 tújemi z pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na pozemek p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v míře převyšující poměry, tak aby jejich výška nepřesahovala 160 cm.11. Žalobkyně nárok na odstranění tújí odůvodnila odkazem na § 1017 o. z. s tím, že túje byly vysázeny v bližší vzdálenosti, než 3, resp. 1,5 m od jejího pozemku. Požadavek na případné zdržení se stínění podle § 1013 o. z. odůvodňovala tím, že svůj pozemek používá v letních měsících ke slunění a koupání v bazénu, v čemž ji túje svým stínem nepřiměřeně omezují.12. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Bránili se tím, že jejich túje nestíní na pozemek žalobkyně nad míru přiměřenou místním poměrům. Vysázeli je před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Túje tvoří optické, přírodní oddělení sousedních pozemků a vytváří žalobkyni i žalovaným soukromí.13. V řízení nebylo sporu a informace z Katastru nemovitostí dokládají, že žalobkyně vlastní pozemek č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a žalovaní č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tyto pozemky mají společnou hranici a na pozemku žalovaných v těsné blízkosti pozemku žalobkyně rostou 4 túje.14. Při místním šetření bylo zjištěno, že domy žalobkyně a žalovaných stojí u místní komunikace na úzkých pozemcích a spojené jsou společnou stěnou. Na pozemku žalobkyně p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se nachází do země zapuštěný obdélníkový bazén s plastovým posuvným zakrytím délky přes 8 m, který pokrývá podstatnou část pozemku. Pozemky p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, odděluje vysoká zděná stěna, která navazuje na oba domy a pokračuje drátěným plotem na pevné betonové podezdívce s ocelovými a betonovými sloupky. K drátěnému plotu je ze strany žalovaných opřena bambusová zástěna. Vedle zděné stěny za drátěným plotem rostou na pozemku žalovaných 4 túje. Tři dosahují výšky 3 m a druhá zleva při pohledu z parcely žalobkyně 1,2 m. Túje vykazují známky nedávného ořezání, nejsou husté a lze skrz ně nahlížet na oba pozemky. Bazén žalobkyně se nachází ve vzdálenosti cca 3 m od tújí. Na pozemcích okolních sousedů je několik vysokých a hustých živých plotů z tújí, které oddělují sousedící pozemky.15. Z ust. čl. 11 odst. 1 věty prvé a druhé Listiny základních práva a svobod vyplývá, že každý má právo vlastnit majetek a vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny vlastnictví zavazuje, a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Vlastnická práva všech jsou rovnocenná, a mohou být tudíž omezena právy jiných osob. Těmto základním oprávněním pak odpovídají povinnosti, které je nutné dodržovat, aby lidská společnost mohla bezkonfliktně, správně a spravedlivě fungovat. Při realizaci těchto oprávnění jednou či více osobami nutně dochází k zásahům do shodných oprávnění osob dalších a vznikají střety. Ke střetům dochází i mezi sousedy při výkonu jejich vlastnických práv.16. Sousedská práva upravují ust. § 1012 až § 1028 o. z. Generální klauzuli obsahuje ust. § 1012 o. z., podle kterého vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.17. Podle § 1017 odst. 1 o. z. má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.18. Podle § 1013 odst. 1 o. z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.19. Ustanovení § 1017 odst. 1 o. z. umožňuje vlastníkovi pozemku požadovat po sousedovi, aby se zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků a dokonce, aby soused odstranil takové stromy, které se již nacházejí v těsné blízkosti hranice společných pozemků. Podmínkou je podle Nejvyššího soudu ČR rozumný důvod, tedy objektivní posouzení v místě obvyklých poměrů a spravedlivých důvodů, které by měl soused ještě snést či nikoliv (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2612/2016). Za rozumný důvod lze považovat např. hrozbu vzniku či existence zakázaných imisí dle § 1013, či nebezpečí zastínění, hrozby vzniku škody či újmy na zdraví či majetku, nebezpečí vyčerpání vláhy pod zemědělským pozemkem (viz důvodová zpráva k § 1016 a 1017 o. z.). Pojem „místní zvyklosti“, uvedený v § 1017 odst. 1 má shodný význam (obsah) jako pojem „místní poměry“, užitý v § 1013 odst. 1 a je třeba jím rozumět zvyklosti jak místní, které jsou v daném místě, tak i druhové zvyklosti v podobných lokalitách (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1035/2023). Nárok na odstranění stromů podle § 1017 odst. 1 o. z. nelze úspěšně uplatnit, jde-li o stromy vysázené před 1. lednem 2014 (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 5259/2015), vlastník pozemku, který je obtěžován stromy vysázenými na sousedním pozemku před 1. 1. 2014 tak, že jej nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžují účinky způsobené těmi