13 C 259/2020-25 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení 10 402 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] se žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě této smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny ve výši 8 000 Kč zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za poskytnutí půjčky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně v celkové výši 1 120 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatek za pojištění ve výši 232 Kč, přičemž celkovou částku se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splatit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce vycházel z údajů, které mu sdělil žalovaný, kdy tyto údaje byly dále ověřeny oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, přičemž jsou obsahem karty zákazníka. Žalovaný pak výslovně stvrdil, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil jeho schopnost spotřebitelský úvěr splácet a prohlásil, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je schopen spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaný však sjednané splátky řádně neuhradil, když uhradil pouze celkovou částku ve výši 3 750 Kč. Tato částka byla co do výše 120,62 Kč započtena na jistinu, co do výše 1 120 Kč byla započtena na úrok, co do výše 1 600 Kč byla započtena na poplatek za administrativní činnost a co do výše 847,90 Kč byla započtena na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný tak zůstal právnímu předchůdci žalobkyně dlužen 7 879,38 Kč na jistině, 2 352,10 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 170,52 Kč na poplatku za životní pojištění. Následně byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 6. 12. 2019. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení za dobu od 16. 12. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (za období od 16. 12. 2016 do 6. 12. 2019 žalobkyně úrok z prodlení kapitalizovala, a to částkou 1 913,44 Kč) a dle smluvních podmínek rovněž úrok ve výši 23,72 % ročně za dobu od 9. 12. 2016, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, do zaplacení (za období od 9. 12. 2016 do 6. 12. 2019 žalobkyně úrok kapitalizovala, a to částkou 5 674,46 Kč). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce, na základě níž právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 8 000 Kč, která mu byla předána v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 1 120 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 232 Kč (celkem 14 152 Kč) právnímu předchůdci žalobkyně vrátit v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. 4. Žalobkyně dále doložila Kartu zákazníka podepsanou žalovaným. Dle zde uvedených údajů měl žalovaný v době poskytnutí půjčky působit jako osoba samostatně výdělečně činná. V kolonce„ Zaměstnavatel“ však byla dále uvedena [právnická osoba] a v kolonce„ Mzda“ byla uvedena částka 25 000 Kč. Mezi ověřenými dokumenty byla zaškrtnuta„ Pracovní smlouva list“. Žalovaný měl bydlet v nájmu, přičemž jeho náklady spojené s bydlením měly činit 6 500 Kč měsíčně, kdy mezi ověřenými dokumenty bylo uvedeno SIPO. Nájemní smlouva mezi ověřenými dokumenty uvedena nebyla. Jako své další výdaje žalovaný uvedl výdaje na domácnost ve výši 3 500 Kč měsíčně, výdaje na telefon ve výši 200 Kč měsíčně, splátky půjček ve výši 2 500 Kč měsíčně a splátky pojištění/spoření ve výši 500 Kč měsíčně. Konečně měl žalovaný doložit právnímu předchůdci žalobkyně výpis z účtu. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, kdy žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem z téhož dne. Tímto dopisem byl žalovaný zároveň vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od obdržení tohoto dopisu. Odeslání tohoto dopisu žalobkyně prokázala doloženým podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 7. 5. 2020, jejíž odeslání žalobkyně rovněž prokázala podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020. 1. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 1. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 1. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 1. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 1. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 1. Podle § 586 odst. 1 občanského zákoníku, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 1. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 1. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 1. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 1. Podle § 573 občanského zákoníku, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 1. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 1. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 1. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, které měl žalovaný v souladu se smlouvou splatit společně se sjednaným úrokem, administrativním poplatkem, poplatkem za hotovostní inkaso splátek a poplatkem za pojištění v dohodnutých měsíčních splátkách. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni a ta je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 1. Vzhledem k citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, se však soud musel dále zabývat tím, zda právní předchůdce žalobkyně řádně dostál své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Problematikou posuzování úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval Nejvyšší správní soud České republiky v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, kde mimo jiné konstatoval, že věřitel je povinen náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebit