14 C 23/2021-105 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 127,20 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] kterou s žalovaným dne [datum] uzavřela její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba] Před sjednáním smlouvy poskytovatel úvěru posoudil schopnosti žalovaného splácet úvěr. Na základě uvedené smlouvy žalovaný obdržel v den jejího podpisu částku 20 000 Kč, kterou se zavázal uhradit společně s 28% úrokem, poplatkem za vyhodnocení a sjednání úvěru a inkasním poplatkem, a to vše ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč Celkem se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku 33 800 Kč. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně a včas neplnil a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 6. 2018. Posléze byla pohledávka za žalovaným převedena na společnost [právnická osoba], která ji pak postoupila na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 5 100 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 027,20 Kč (stanovenou ve výši 0,1 % denně z aktuální dlužné částky), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 083,48 Kč a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně a úrok ve výši 11,6 % ročně, a to vždy z částky 5 100 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal s tím, že žalobce nezkoumal jeho úvěruschopnost. Žalobkyni poskytnutou jistinu již uhradil, a proto navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 3. Žalobkyně následně podáním ze dne [datum] vzala žalobu zpět co do částky 1 250 Kč představující část smluvní pokuty a co do částky 215,78 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení ze dobu od 1. 7. 2018 do 20. 5. 2020. Dle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 1 465,78 Kč, a to ještě před jednáním ve věci samé, soud řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. v požadovaném rozsahu zastavil. 4. Předmětem řízení tak zůstal požadavek žalobkyně na zaplacení zbývající dlužné jistiny, souhrnu smluvních pokut ve výši 4 777,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 867,70 Kč za dobu od 1. 7. 2018 do 20. 5. 2020, úroku ve výši 11,6 % ročně z částky 5 100 Kč za dobu od 21. 5. 2020 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z téže částky od 21. 5. 2020 do zaplacení. 5. Soud ve věci nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinnými důkazy, na jejichž základě zjistil následující skutkový stav. 6. Mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž žalovaný obdržel v den podpisu smlouvy částku 20 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úrokem ve výši 25,85 % ročně (28 % z poskytnuté jistiny), poplatkem za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč (celkem tedy 13 800 Kč) vrátit ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 2 600 Kč, splatných vždy k poslednímu dni měsíce. Mezi účastníky bylo v čl. III smlouvy sjednáno, že úroky, poplatky za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek budou hrazeny z prvních 6 měsíčních splátek. V čl. V smlouvy si smluvní strany ujednaly, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky vznikne věřiteli právo závazek ze smlouvy zesplatnit, přičemž nesplacená část úroků přirůstá k jistině. V případě prodlení žalovaného s úhradou splátky vzniká věřiteli právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Ke smlouvě byla připojen žalovaným podepsaný předpis splátek, z něhož plyne, že v každé splátce byla započtena jistina, úrok a sjednané poplatky, jejichž vzájemný poměr se postupně měnil, přičemž od 7. splátky byla hrazena již pouze jistina. 7. Dle přehledu splátek žalovaný hradil předepsané splátky v různých částkách nepravidelně, přičemž žalobkyni zaplatil celkem 28 700 Kč. 8. Co se týče posuzování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně doložila Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum], v níž žalovaný uvedl, že je důchodce, pobírá důchod v částce 6 618 Kč, současně má příjem z dohody o provedení práce ve výši 5 000 Kč, žije v nájmu, jeho průměrné měsíční příjmy činí 11 618 Kč a průměrné měsíční příjmy celé domácnosti pak činí 23 618 Kč. Co se týče výdajů žalovaného, tento v žádosti uvedl, že za bydlení hradí 1 885 Kč, za energie 300 Kč, za stravování 2 000 Kč a za ostatní výdaje pak 80 Kč. Průměrné měsíční výdaje žalovaného představovala částka 2 133 Kč a celé domácnosti pak 4 265 Kč. 9. Žalovaný k žádosti doložil oznámení České správy sociálního zabezpečení o výplatě invalidního důchodu v deklarované výši 6 618 Kč měsíčně, dohodu o provedení práce, dle které pobírá odměnu za provedenou práci ve výši 50 Kč/hod. Dle smlouvy o nájmu bytu, sjednanou s partnerkou žalovaného, a evidenčního listu činí nájem 1 885 Kč měsíčně a zálohy na služby (komín) pak 80 Kč měsíčně. 10. Právní předchůdkyně žalobkyně provedla credit scoring a finanční analýzu žalovaného, v rámci níž dospěla po odečtení výdajů žalovaného a měsíční rezervy na neočekávané výdaje v částce 1 000 Kč od jeho příjmů k závěru, že žalovanému zůstávají měsíčně k dispozici volné finanční prostředky v částce 7 568 Kč, pročež mu lze poskytnout úvěr do výše 20 000 Kč měsíčně s maximální výší splátky 2 600 Kč. 11. Na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] převedla [právnická osoba] [anonymizováno]. část svého obchodního závodu tvořeného divizí spotřebitelských úvěrů na společnost [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na stávající žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020. 12. Předžalobní výzvou ze dne 18. 2. 2020, odeslanou téhož dne, žalobkyně vyzvala žalovaného, aby jí nejpozději do 2. 1. 2021 uhradil dluh v celkové výši 12 814,35 Kč. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Soud má na základě předložených podkladů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně dostála své povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného ve smyslu shora citovaných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., když se v daném případě nespoléhala pouze na ničím nepodložená prohlášení žalovaného o jeho příjmových a výdajových poměrech, nýbrž si od žalovaného vyžádala doklady prokazující výši jeho tvrzených příjmů a rovněž výdajů spojených s bydlením, jež obvykle tvoří podstatnou část nákladů každého jednotlivce. Na základě takto zjištěných informací dospěla právní předchůdkyně žalobkyně ke správnému závěru o tom, že žalovaný je schopen splácet úvěr v měsíčních splátkách po 2 600 Kč. Předmětnou smlouvu tak soud posoudil jako platně uzavřenou. 16. Soud následně dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet pravidelnými 13 měsíčními splátkami ve výši 2 600 Kč, které vedle jistiny v sobě zahrnovaly úrok ve výši 5 600 Kč (tj. zhruba 25,85 % ročně), poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 800 Kč. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla následně v souladu s § 1 879 o. z., postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k jejímu vymáhání. 17. Soud konstatuje, že právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo při podpisu smlouvy právo