16 C 35/2021-44 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení 26 306,33 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o hotovostním úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované po započtení poplatku za poskytnutí úvěru v částce 2 000 Kč finanční prostředky ve výši 98 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku splatit spolu s úrokem ve výši 5,99 % ročně ve 45 splátkách po 2 490 Kč. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že vycházela ze spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací uvedených žalovanou ohledně jejích příjmů a výdajů, přičemž si vyžádala rovněž výpisy z účtu žalované, z nichž je patrný její tvrzený příjem. Výdaje žalobkyně ověřuje prostřednictvím státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu, výše normativních nákladů na bydlení, které porovnává s žalovanou uváděnými výdaji. Dále si za tímto účelem žalobkyně opatřila výpis z bankovního a nebankovního registru klientských informací, insolvenčního rejstříku a registru SOLUS. Žalovaná však nehradila splátky řádně a včas a ocitla se v prodlení s úhradou splátek za měsíce září 2020 a říjen 2020, žalobkyně proto úvěr zesplatnila 25. 1. 2021. Žalobkyně pak po žalované požadovala zaplacení dlužné části jistiny ve výši 24 076,33 Kč, dlužného úroku ke dni zesplatnění ve výši 492,92 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč a ve výši 737,08 Kč, úroku ve výši 5,99 % ročně z částky 24 076,33 Kč od 25. 1. 2021 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 25 569,25 Kč od 25. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalobkyní (dříve [právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o hotovostním úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, přičemž poplatek za poskytnutí úvěru činil 2 000 Kč s tím, že tento byl uhrazen zápočtem na poskytnutý úvěr. Žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 45 měsíčních splátkách ve výši 2 490 Kč splatných k 20. dni v měsíci počínaje dnem 20. 10. 2017, kdy celkově se tak zavázala uhradit 114 042,99 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 5,99 % ročně. Tato smlouva pak byla uzavřena distančním způsobem za pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy byl podpis žalované učiněn prostřednictvím verifikační SMS. Dle doloženého výpisu z účtu žalobkyně žalované dne [datum] vyplatila částku 98 000 Kč na její bankovní účet. Dopisem ze dne 23. 11. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě celkem tří dlužných splátek v celkové výši 7 470 Kč do 30 dnů ode dne doručení dopisu, přičemž byla upozorněna, že v opačném případě dojde k zesplatnění celého úvěru, zásilka byla dle informací odeslána 26. 11. 2020. Dopisem ze dne 25. 1. 2021, jenž byl dle historie zásilky, kterou žalobkyně doložila, odeslán 28. 1. 2021, bylo žalované oznámeno zesplatnění závazku a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 25 569,25 Kč do 30 dnů od doručení dopisu. K úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána rovněž předžalobní upomínkou ze dne 16. 3. 2021, která byla dle historie zásilky odeslána dne 16. 3. 2021. 4. Z [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] . bylo zjištěno, že žádost o úvěr prochází automatickým standardizovaným procesem, jehož součástí je sada automatických kontrol, dochází k výpočtu kreditního skóre klienta, podíl nevýkonných pohledávek na celkovém portfoliu společnosti je pod 1,5 %. Dále žalobkyně doložila tabulku obsahující přehled příjmů a výdajů žalované, kam žalovaná uvedla svůj pravidelný měsíční čistý příjem ze zaměstnání u [právnická osoba], [anonymizováno]. ve výši 17 000 Kč, jako další příjmy uvedla alimenty 3 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, že bydlí v nájmu. Žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje celkem jsou 10 033 Kč, z toho za bydlení utratí 500 Kč měsíčně. K tomuto žalobkyně doložila výpis z účtu žalované za měsíce červen 2017, červenec 2017 a srpen 2017, z nichž jsou patrné pravidelné platby na účet žalované ve výši kolem 20 000 Kč od [právnická osoba] [anonymizováno]. Ke konci měsíce červen 2017 činil zůstatek na účtu žalované 239,97 Kč, ke konci měsíce červenec 2017 byl zůstatek na účtu žalované záporný - 130,23 Kč a ke konci měsíce srpen 2017 byl zůstatek na účtu žalované záporný a činil – 3 261,67 Kč. Žalobkyně přitom nepředložila žádné doklady týkající se tvrzených výdajů žalované (a ani netvrdila, že by si takovéto doklady před sjednáním smlouvy opatřila). Dále bylo zjištěno z výpisu z registru klientských informací, že žalovaná má dva spotřební úvěry, revolvingový a kontokorentní úvěr. Za splátky úvěrů hradí měsíčně 1 127 Kč, za splátky úvěru prostřednictvím kreditní karty a revolvingového úvěru 1 750 Kč měsíčně, za splátky kontokorentu 271,83 Kč měsíčně. 5. Z doloženého přehledu úvěru je patrné, že žalovaná uhradila žalobkyni z titulu předmětné smlouvy částku v celkové výši 87 750 Kč, poslední platbu uhradila 31. 8. 2020. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 11. Podle § 573 občanského zákoníku, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Podle § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 15. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 16. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze po