22 C 139/2020-129 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal jednak určení okamžiku rozvázání pracovního poměru se žalovanou, jednak úhrady mzdy či její náhrady za měsíce únor až květen 2020, včetně příslušenství. Z podané žaloby vyplynulo, že žalobce byl u žalované zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pracovní pozici„ kuchař“, kdy dnem nástupu do práce byl [datum] a místem výkonu práce [územní celek]. Dále bylo v pracovní smlouvě ujednáno, že žalobci náleží měsíční mzda ve výši 26 000 Kč. Jelikož žalobce neobdržel do okamžiku podání žaloby mzdu či náhradu mzdy za měsíce únor a březen roku 2020, ač mu na jejich vyplacení vznikl nárok, ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění účinném do 31. 5. 2020 (dále jen„ zákoník práce“). Okamžité zrušení pracovního poměru zaslal žalobce žalované nejprve poštou dne [datum], avšak zásilku si žalovaná nepřebrala. Podruhé jí proto zaslal okamžité zrušení datovou zprávou doručenou dne [datum]; k tomuto dni dle názoru žalobce pracovní poměr mezi účastníky skončil. V mezidobí mu však žalovaná doručila přípis s názvem„ Opakované zaslání výpovědi z pracovního poměru“ datovaný [datum], avšak doručený teprve dne [datum], jehož přílohou byla„ Výpověď z pracovního poměru ve zkušební době“. Odhlédne-li žalobce od neurčitosti tohoto podání, v přípisu žalovaná konstatovala, že žalobce v minulosti odmítl převzít osobně výpověď z pracovního poměru, což se nezakládá na pravdě, a dále z přílohy vyplynulo, že pracovní poměr měl skončit ke dni [datum] (tj. poslední den sjednané zkušební doby), přestože žalovaná i po tomto datu učinila vůči žalobci řadu úkonů, které nenasvědčují tomu, že by pracovní poměr považovala za ukončený (žalobce má na mysli například konverzaci o jídelníčku pro otevíranou provozovnu [anonymizováno] v [obec] nebo o ukončení pracovního poměru dohodou). Co se týče (náhrad) mzdy, v měsíci únoru vznikl žalobci nárok na [částka], v měsíci březnu na [částka], v měsíci dubnu na [částka], za část měsíce května na [částka], dále žalobce požadoval náhradu mzdy za 5 dnů nevyčerpané dovolené na [částka] a konečně náhradu mzdy za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby ve výši [částka]. 2. Žalovaná namítala především to, že žalobce byl celkem 42 dnů v pracovní neschopnosti, o které se prodlužuje ve smyslu § 35 odst. 4 zákoníku práce zkušební doba, která tím pádem skončila teprve [datum]. Dále uvedla, že s žalovaným sama platně zrušila pracovní poměr ve zkušební době přípisem ze dne [datum] nazvaným jako„ Výpověď z pracovního poměru ve zkušební době“, a to ke dni [datum]; stalo se tak na adrese [adresa], navzdory tomu, že žalobce odmítl potvrdit převzetí zmíněného dokumentu. Ohradila se proti tvrzení, že by ukončení pracovního poměru tímto způsobem bylo neurčité a odvolávala se na znění § 555 odst. 1 a § 556 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), neboť projev vůle nemohl směřovat k ničemu jinému než k rozvázání pracovního poměru ve zkušební době. Konečně nesouhlasila s tvrzením, že by snad žalobci nezaplatila mzdu za měsíce únor a březen 2020; naopak dne [datum] mu vyplatila [částka] coby zálohu na mzdu, dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka], a to v hotovosti a na podkladě informací získaných od účetní. Konečně žalovaná trvala na tom, že žalobci nemohl vzniknout nárok na mzdu za měsíc duben ve výši [částka], a to s ohledem na tehdy probíhající pandemii SARS COVID-19 a s ní spojená opatření, podřaditelná pod ustanovení § 207 písm. b) zákoníku práce; jedná se tedy o překážku na straně zaměstnavatele, pro kterou vzniká žalobci nárok na náhradu mzdy ve výši pouze 60 % průměrné mzdy. 3. Podáním ze dne 6. 4. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do částky [částka], jakožto důsledek korekce výpočtu dlužných mezd a jejich náhrad. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení pak soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví, což promítl do výroku II. tohoto rozsudku. 4. Mezi účastníky nebylo předmětem sporu, že dne [datum] uzavřeli účastníci pracovní smlouvu, na základě níž měl být žalobce u žalované zaměstnán na dobu určitou do [datum] na pracovní pozici„ kuchař“, kdy dnem nástupu do práce bylo datum [datum] a místem výkonu práce [územní celek]. Nerozporovali ani to, že si v pracovní smlouvě sjednali tříměsíční zkušební dobu, v níž mohli pracovní poměr ukončit bez udání důvodu. Nástupní mzda činila podle pracovní smlouvy 26 000 Kč měsíčně. Konečně se účastníci shodli též na tom, že žalobce byl po 42 dnů v pracovní neschopnosti, což se promítlo do prodloužení zkušební doby. 5. Naopak mezi účastníky bylo sporné, zda žalovaná skutečně žalobci vyplatila (náhradu) mzdy za měsíce února až dubna 2020. Další podstatnou otázkou, na kterou se účastníci neshodli, je zda skutečně žalobce osobně v místě svého tehdejšího bydliště převzal od žalované„ Výpověď z pracovního poměru ve zkušební době“, datovanou ke dni [datum], a zda je takové rozvázání pracovního poměru dostatečně určité, či nikoli. 6. Soud provedl ve věci následující důkazy: 7. Podle printscreenů webových stránek žalované na sociální síti Facebook pod obchodním profilem„ [příjmení] [příjmení]“ nabízela žalovaná v březnu roku 2020 italskou kuchyni (pizzu a těstoviny) formou donáškové služby. 8. V návaznosti na rozšíření onemocnění SARS COVID-19 vydalo Ministerstvo zdravotnictví České republiky„ Mimořádné opatření“ ze dne 15. 4. 2020, č. j. MZDR 16195 2020 MIN/KAN, kterým byl s výjimkami mj. zakázán volný pohyb osob (čl. I odst. 1) a bylo nařízeno konzumovat potraviny včetně nápojů na veřejnosti v místě jejich prodeje pouze v nezbytně nutných případech pro potřeby nezbytného občerstvení, jedná-li se o potraviny určené k bezprostřední konzumaci, a v takovém případě se vzdálit za účelem jejich konzumace od prodejny, výdejového okénka apod. alespoň 10 metrů (čl. I. odst. 2 písm. d)). Podle„ Pracovněprávního desatera boje s koronavirem“ při dočasném uzavření nebo omezení provozu v důsledku mimořádných opatření podle usnesení vlády na základě krizového zákona a mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví (bod VIII) a při dočasném uzavření nebo omezení provozu v důsledku omezení poptávky po poskytovaných službách nebo omezení odbytu výrobků (bod IX) náležela zaměstnanci náhrada mzdy ve výši 100 % průměrného výdělku (ledaže byla uzavřena dohoda s odborovou organizací). Náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného výdělku se podle bodu VII výše zmíněného dokumentu předpokládala při dočasném uzavření nebo omezení provozu v důsledku mimořádných opatření učiněných orgánem ochrany veřejného zdraví (ministerstvo zdravotnictví, krajská hygienická stanice) nebo podle bodu VI ve výši 80 % průměrného výdělku při nepřidělování práce v důsledku výpadku vstupů (dodávek surovin, služeb, součástek, podkladů). 9. Žalovaná předložila v řízení výplatní pásky za měsíce únor až duben 2020. V měsíci únoru 2020 neměl žalobce odpracovat pro žalovanou ničeho, přesto mu byla vyplacena mzda ve výši [částka] ze základní (hrubé) mzdy ve výši [částka]. V měsíci březnu 2020 měl žalobce odpracovat 13 pracovních dnů (104 hodin) a měla mu být vyplacena čistá mzda ve výši [částka] ze základní (hrubé) mzdy [částka]. Konečně v měsíci dubnu 2020 měl žalobce odpracovat 16 pracovních dnů (128 hodin) a měla mu být vyplacena čistá mzda ve výši [částka] ze základní (hrubé) mzdy [částka]. 10. Podle„ Potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění“, vyhotoveného Okresní správou sociálního zabezpečení Hodonín (dále jen„ OSSZ“) dne [datum rozhodnutí] pod č. j. 47006/6005/20/110/LH, byl žalobce od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti; za období od [datum] do [datum] mu bylo ze strany OSSZ na dávkách nemocenského pojištění vyplaceno [částka]. 11. V průběhu měsíce května 2020 probíhala korespondence mezi žalobcem a [jméno] [jméno] (partnerem jednatelky žalované, paní [jméno] [příjmení]). Z konverzace žalobce a [jméno] [jméno] ze dne [datum] lze pochopit, že se žalobce domáhal zaplacení mzdy, neboť [jméno] [jméno] tlumočil stanovisko úřadu práce, že„ (…) zaměstnavatel musí zaplatit zdravotní a sociální a ty musíš udělat vyúčtování (…) z těch 26 tisíc hrubé mzdy (…), to musíš mně poslat na účet a teprve potom ti dojdou peníze zpětně proplacení, protože pokud čekáš na jinou formu (…), dojde kontrola a budeš muset vrátit vše zpět.“. Dne [datum] se dotázal [jméno] [jméno] žalobce:„ [jméno], proč tak propadáš stresu… v pondělí se jde na [anonymizováno] a v sobotu se otevře na víkend a pak od pátku už pořád…“. Následně žalobci sdělil, že si má rozmyslet, zda chce v provozovně [anonymizováno] pracovat, nebo ne. Dne [datum] poslal [jméno] [jméno] žalobci zprávu„ (…) Zítra nějak uděláme směny.“. Nicméně dne [datum] již žalobce žádal [jméno] [jméno], aby mu sdělil adresu, na kterou mu může zas