22 C 287/2020-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se na žalovaném původně domáhala zaplacení částky 5 989 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] se žalovaným uzavřel nejdříve rámcovou smlouvu o úvěru a v návaznosti na ni konkrétní jednotlivou smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž byly žalovanému na jeho účet dne 3. 5. 2018 poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal splatit jednorázově do 2. 6. 2018. Tato smlouva pak byla uzavřena za pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalovaný však svému závazku ze smlouvy nedostál, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplatil. Kromě dlužné jistiny žalobkyně požadovala po žalovaném také zaplacení smluvní pokuty v částce 989 Kč a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 3. 6. 2018 do 31. 8. 2019 ve výši 528,63 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky dlužné jistiny od 28. 11. 2019 do zaplacení. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou. 2. Podáním ze dne 25. 11. 2020 vzala žalobkyně žalobu zpět co do smluvní pokuty ve výši 989 Kč s tím, že tak činí po revizi žalovaných částek, a řízení bylo proto co do této smluvní pokuty částečně zastaveno usnesením ze dne 4. 12. 2020, č. j. 22 C 287/2020-18. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] byla dne [datum] uzavřena rámcová smlouva o úvěru upravující právní vztahy vznikající mezi žalobkyní a žalovaným při uzavírání jednotlivých smluv o úvěru, a téhož dne byla mezi účastníky uzavřena rovněž jednotlivá smlouva o úvěru, a to za pomocí prostředků komunikace na dálku na základě SMS žádosti žalovaného v souladu s článkem 5 rámcové smlouvy, kdy žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím textové SMS zprávy. Žalovanému byl pak ve webovém rozhraní žalobkyně vytvořen profil obsahující jeho osobní údaje, jak je zřejmé z doloženého screenshotu z tohoto webového rozhraní. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit do 30 dnů. Tento úvěr byl pak žalovanému poskytnut bezúročně. K této smlouvě žalobkyně doložila rovněž formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle doloženého výpisu z účtu žalobkyně žalovaný zaslal na účet žalobkyně dne 3. 5. 2018 ověřovací platbu v částce 1 Kč a žalobkyně žalovanému téhož dne zaslala na jeho účet finanční prostředky v částce 5 000 Kč. Žalobkyně pak žalovanému rovněž vystavila fakturu k úhradě poskytnutého úvěru, splatnou k datu 2. 6. 2018. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, kdy tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 7. 1. 2020. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 9. 7. 2020. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 5 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na spotřebitelský úvěr poskytnutý bez úroku a jakékoli úplaty jiné než úhrady účelně vynaložených nákladů přímo spojených se zajištěním spotřebitelského úvěru se použijí pouze § 1 až 4, § 122 až 124 a § 168. 8. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 9. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 10. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru v písemné formě, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 5 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit tuto částku do 2. 6. 2018. Soud dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu tvořený kombinací zaslání potvrzující SMS zprávy a verifikační platby. Dle závěrů soudobé judikatury je pro uzavření spotřebitelské smlouvy jiný typ elektronického podpisu (dříve prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis. Tato judikatura se sice vztahovala k předchozímu zákonu o elektronickém podpisu, avšak je dle názoru soudu použitelná rovněž pro současnou úpravu zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014, nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). Vzhledem k tomu, že se jednalo o úvěr poskytnutý bezúročně, nebylo v daném případě povinností žalobkyně zkoumat před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný však svým povinnostem ze smlouvy nedostál a právnímu předchůdci žalobkyně ničeho neuhradil. Jelikož byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, je žalobkyně aktivně legitimována k jejímu vymáhání. Soud pak posoudil žalobu jako důvodnou co do požadované jistiny ve výši 5 000 Kč a s ohledem prodlení žalovaného s úhradou rovněž co do úroku z prodlení, který žalobkyně požadovala od prvního dne prodlení v zákonné výši. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o.s.ř., když procesní zavinění na částečném zastavení řízení co do smluvní pokuty ve výši 989 Kč leží na straně žalobkyně, která vzala žalobu zpět nikoli pro chování žalovaného po podání žaloby. Žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 7 020,64 Kč, přičemž jí bylo soudem přiznáno 6 031,64 Kč (úrok z prodlení soud kapitalizoval ke dni sepsání rozsudku, tj. ke dni 1. 2. 2021). Žalobkyně tak byla ve věci úspěšná pouze z 86 % a z 14 % neúspěšná (z 14 % tak byl úspěšný žalovaný). Soud tak přiznal žalobkyni právo na zaplacení 72 % z celkové výše vynaložených nákladů (86 % - 14 %). 15. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 200 Kč a dále za ně právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, opět za každý z těchto úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 1 489 Kč. Žalobkyně pak má nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 072 Kč (72 % z 1 489 Kč).