5 C 44/2021-36 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 33 300 Kč s příslušenstvím z titulu dvou smluv o spotřebitelském úvěru, které s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta před sjednáním všech smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě jí poskytnutých informací a dokladů. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž úrok ve výši 2 380 Kč (sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 5 330 Kč, z toho na úrok 2 380 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1 660,36 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1 289,64 Kč. Žalobkyni proto vzniklo právo na dosud neuhrazenou jistinu ve výši 17 000 Kč, na dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 739,64 Kč a na dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 510,36 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 614,86 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč za dobu od 14. 10. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 721,25 Kč (úrok z prodlení 9 % ročně z částky 17 000 Kč od 21. 10. 2018 do 29. 11. 2019), úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 2. Na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž úrok ve výši 2 100 Kč (sazba 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 17 050 Kč, z toho bylo započítáno na jistinu 8 030,39 Kč, na úrok 2 100 Kč, na poplatek za administrativní činnost 3 000 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 919,61 Kč. Žalobkyni proto vzniklo právo na dosud neuhrazenou dlužnou jistinu ve výši 6 969,61 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 080,39 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 2 700,21 Kč (úrok ve výši 23,72 % ročně z částky 6 969,61 Kč od 21. 4. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 956,09 Kč (úrok z prodlení 8,5 % ročně z částky 6 969,61 Kč od 28. 4. 2018 do 29. 11. 2019), úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 969,61 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 969,61 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná podepsali dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 2 380 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 23,72 % ročně), poplatkem ve výši 3 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 510 Kč. 5. Ze zákaznické karty klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je vdova, žije jako nájemník v domácnosti se dvěma nezaopatřenými dětmi, má u právní předchůdkyně žalobkyně aktivní zápůjčku, u jiných poskytovatelů nikoliv. Uvedla dále, že je v invalidním důchodu na mateřské/rodičovské dovolené s příjmem státní podpory celkem 28 650 Kč. Mezi měsíční výdaje žalované patřil nájem/inkaso v částce 7 000 Kč, osobní výdaje 8 500 Kč, splátky úvěrů 2 025 Kč a výdaje na telefon 690 Kč. V zákaznické kartě je dále uvedeno, že žalovaná předložila občanský průkaz, tzv.„ jinou smlouvu“ ve vztahu k bydlení, složenky – příjmy a rozhodnutí o výplatě péče. 6. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dále dne [datum] podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem ve výši 2 100 Kč (zápůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč, splatit v pravidelných 58 týdenních splátkách ve výši 450 Kč. 7. Žalobkyně ve svém podání ze dne [datum] uvedla, že ani ona ani její právní předchůdkyně nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného. 8. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni. Žalované byla tato skutečnost, společně s výzvou k úhradě celkové dlužné částky 37 300 Kč do 10 dnů, oznámena dopisem z téhož dne, odeslaným dne 13. 12. 2019. Žalovaná byla vyzván k úhradě dlužných částek rovněž předžalobní upomínkou ze dne 3. 9. 2020, odeslanou dne 4. 9. 2020. 9. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Žalovaná vystupovala v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Z citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru plyne, že před poskytnutím úvěru je povinností poskytovatele s odbornou péčí zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a pokud tak neučiní, smlouva je absolutně neplatná. Tato povinnost chrání nejen samotného věřitele a ostatní poskytovatele, kteří poskytli úvěry již dříve, ale chrání rovněž spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně poskytuje ochranu také společnosti jako celku, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. 14. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na stra