20 C 116/2021-41 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 720 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], kterou se žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]. Ta nejdříve s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě informací a dokladů od žalovaného. Na základě uzavřené smlouvy pak žalovaný obdržel částku 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny zaplatit rovněž částku ve výši 24 720 Kč, která představuje úrok ve výši 6 000 Kč (sazba 19,31 % p. a.), odměnu za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč a doplňkovou službu životního pojištění ve výši 720 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 912 Kč. Žalovaný hradil splátky do 13. 3. 2018, když celkem uhradil 4 000 Kč, poté přestal splátky hradit. Poslední splátku v dané výši měl přitom dle splátkového kalendáře zaplatit dne 22. 3. 2019. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši 30 000 Kč, částku 20 720 Kč na poplatcích a pevném úroku, dále úrok ve výši 10 700,96 Kč (tj. úrok ve výši 19,31 % ročně z jistiny za dobu od 23. 3. 2019 do 15. 1. 2021), zákonný úrok z prodlení 5 403,13 Kč (z částky jistiny za dobu od 23. 3. 2019 do 15. 1. 2021). Dále se žalobkyně domáhá částky úroku ve výši 19,31 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky jistiny od 16. 1. 2021 do zaplacení. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání. 3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla podepsána dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s platbou ve výši 24 720 Kč, která představuje úrok ve výši 6 000 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 000 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 000 Kč a poplatek za pojištění [anonymizována dvě slova] 720 Kč (celkem tedy částku 24 720 Kč), splatit v pravidelných 60 týdenních splátkách ve výši 912 Kč. V dalším smluvní strany odkázaly na smluvní podmínky, dle kterých činí výše úrokové sazby 32,15 % p. a. Žalovanému byla zápůjčka 30 000 Kč poskytnuta v hotovosti ke dni podpisu smlouvy. K tomu bylo doloženo zařazení zákazníka do pojistného programu. 4. Z karty zákazníka soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že bydlí sám v nájmu, je OSVČ - [anonymizováno], má měsíčně čistý příjem ve výši 33 116 Kč. Jeho měsíční výdaje jsou za nájem a inkaso celkem 4 000 Kč, osobní výdaje 4 900 Kč, další výdaje – sociální a zdravotní pojištění OSVČ 4 500 Kč. Žalovaný podepsal, že předchůdkyni žalobkyně předložil výpis z živnostenského rejstříku, potvrzení o příjmu. K tomu byla doložena rámcová smlouva žalovaného o provádění díla ve prospěch objednatele [anonymizováno 5 slov] – [anonymizováno] prací, a to v předpokládané hodnotě cca 500 000 Kč ročně, faktury za provedené [anonymizováno] žalovaným ve výši 45 751 Kč ze dne 17. 11. 2017, 42 882 Kč ze dne 14. 12. 2017, 10 717 Kč ze dne 23. 12. 2017, výpis z živnostenského rejstříku žalovaného. 5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému dle podacího lístku oznámeno, a to dopisem ze dne 12. 2. 2021, odeslaným 15. 2. 2021. Současně byl vyzván k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení dopisu. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 6. 5. 2021 s tím, že jinak bude podána žaloba, jak vyplývá z dopisu ze dne 21. 4. 2021 a z přiloženého podacího lístku ze dne 21. 4. 2021. 6. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce dle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), který stanoví, že„ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“ Dle § 2392 odst. 1 o. z.„ lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.“ Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy vyplaceny sjednané finanční prostředky, které se žalovaný zavázal vrátit v dohodnuté lhůtě i s příslušenstvím. Protože žalovaný porušil podmínky smlouvy a sjednané splátky nehradil, mělo vzniknout dle smluvních ujednání právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení celé neuhrazené zápůjčky i se sjednanými poplatky a úroky. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z., který stanovuje, že„ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“ 7. Jelikož žalovaný ve smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda předchůdkyně žalobkyně splnila svou povinnost uvedenou v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), tedy zda s odbornou péčí zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ,„ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Způsob, jakým měla předchůdkyně žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení:„ (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“ 8. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, dále dovodil, že:„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.).“ 9. Právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o zápůjčce žádala od žalovaného informace o jeho finanční situaci. Příjmy ani výdaje však právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neověřovala, když žalovaný, který byl OSVČ, nedoložil daňové přiznání ani výpis z účtu, ale pouze faktury na některé sjednané práce, ze kterých nevyplývá jeho čistý zisk. Co se týče výdajů žalovaného, k jejich prokázání nebyly žalovaným doloženy žádné doklady a předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z tvrzení žalovaného. Bez ověřených údajů o příjmech a výdajích ale řádnou analýzu finančního rozpočtu žalovaného nelze provést, a proto si lze jen těžko učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žadatele a posoudit jeho schopnost úvěr splácet. Předchůdkyně žalobkyně nejednala v souladu s § 78 odst. 2 písm. b) ZSÚ, který stanovuje, že„ poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 (poskytování úvěru) uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1“, Za situace, kdy právní předchůdkyně žalobkyně nemá jakékoliv informace o finanční historii žalovaného, nevyužije ani možnosti zjistit si údaje o žalovaném z veřejně přístupných databází (informace výlučně z insolvenčního rejstříku jsou v tomto směru naprosto nedostačující) a vychází u příjmů a výdajů výlučně z tvrzení žalovaného, které si dostatečně neprověří, je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně na splnění své povinnosti s odbornou péčí posuzovat úvěruschopnost naprosto rezignovala. Proto má soud za to, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Nedostatečně doložené prohlášení samotného žalovaného o jeho příjmech a výdajích a o tom, že doklady o své finanční situaci předchůdkyni žalobkyně poskytl a je schopen zápůjčku (úvěr) splatit, neobstojí. Poskytovatelé úvěrů dle názoru soudu musí před uzavřením úvěrových smluv pečlivě zkoumat schopnost spotřebitele úvěr splácet, a