20 C 121/2022-58 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení A) částky 5 063 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 941,18 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 063,20 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou a na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 4 000 Kč a žalovaná se zavázala, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 1 928 Kč předchůdkyni vrátí v 26 týdenních splátkách v hotovosti po 228 Kč. Žalovaný uhradil 364,80 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení B) částky 6 957 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 889, 02 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 967 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou, a na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 5 000 Kč a žalovaná se zavázala, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 2 995 Kč předchůdkyni vrátí v 39 týdenních splátkách v hotovosti po 205 Kč. Žalovaný uhradil 1 028 Kč. A nakonec žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení C) částky 4 089, 80 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 703,76 Kč a dále se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 089 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] s žalovanou, a na základě které předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč a žalovaná se zavázala, že předmětnou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 984 předchůdkyni vrátí v 52 týdenních splátkách v hotovosti po 192 Kč. Žalovaný uhradil 5 894, 20 Kč. 1. Žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný. 1. Podáním ze dne 13. 10. 2022 vzala žalobkyně žalobu z části zpět, a proto soud v této části řízení ve smyslu § 96 o.s.ř. zastavil (výrok I.). 1. Soud nařídil jednání, na kterém provedl dokazování listinami, které ke svým tvrzením předložila žalobkyně, a z nich zjistil následující skutečnosti. 1. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předmětná smlouva je podepsána zástupcem [právnická osoba] a žalovanou. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena ze strany předchůdce žalobkyně částka 6 000 Kč v hotovosti, s tím, že žalovaná měla mimo tuto částku zaplatit částku 3 984Kč představující souhrnný poplatek, a to v 52 týdenních splátkách po 192. RPSN činila 199,4 %. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má [anonymizováno] dětí a peníze potřebuje na úhradu pobytu v nemocnici. Běžné výdaje uvedla ve výši 7 900 Kč, když uvedla, že nájem činí 2 000 Kč, telefon 200 Kč, splátky PF 700 Kč, výdaje na domácnost 5 000 Kč, když její mzda činí 10 698 Kč a přídavky/státní podpora činí 7 892 Kč. 1. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] soud zjistil, že předmětná smlouva je podepsána zástupcem [právnická osoba] a žalovanou. Ze smlouvy bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena ze strany předchůdce žalobkyně částka 5 000 Kč v hotovosti, s tím, že žalovaná měla mimo tuto částku zaplatit částku 2 995 Kč představující souhrnný poplatek, a to v 39 týdenních splátkách po 205 Kč RPSN činila 276,90 %. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má [anonymizováno] dětí a peníze potřebuje na výdaje. Běžné výdaje uvedla ve výši 10 300 Kč, když uvedla, že nájem činí 2 000 Kč, splátky PF 1 500 Kč, výdaje na domácnost 7 000 Kč, když přídavky/státní podpora činí 18 900 Kč. 1. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má [anonymizováno] dětí a peníze potřebuje na rodinné výdaje. Běžné výdaje uvedla ve výši 11 800 Kč, když uvedla, že nájem činí 2 000 Kč, telefon 200 Kč, splátky PF 1 600 Kč, výdaje na domácnost 8 000 Kč, když přídavky/státní podpora činí 20 316 Kč. 1. Z tabulky ARAD systému časových řad, vedených Českou národní bankou soud zjistil, že výše úroků pro úvěru na spotřebu se v letech 2015 /2016 pohybovala kolem 15% ročně. 1. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k uhrazení dlužné částky, a to do 26. 11. 2021. 1. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], včetně seznamu postoupených pohledávek (položky [číslo]) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávka za poskytnutí peněžité částky byla postoupena na současnou žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, když současně byla vyzvána k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení. Oznámení s výzvou bylo odesláno dne 1. 2. 2021. Ve smyslu výše uvedeného došlo k postoupení pohledávky podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“ na současnou žalobkyni. 1. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, dále je„ obč.z.“, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 3 odst. 1 obč. zák, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 39 obč. zák., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 37 odst. 1 obč. zák., právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. 1. Žaloba je zčásti důvodná. 1. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly dvě smlouvy o půjčce ([číslo] [číslo]) ve smyslu § 657 a násl. zák. obč. zák., které však nebyly uzavřeny platně. Předmětné smlouvy uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele. Obsahem smluv byl závazek žalované uhradit poskytnutou částku společně se„ souhrnným poplatkem“, který nebyl nijak specifikován, ale dle obsahu smlouvy se jednalo o kapitalizované úroky z prodlení. Výše těchto úroků však byla nepřiměřená a svou výší zjevně odporovala dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než desetinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru, když v roce 2005 /2006 se úroková sazba u úvěrů pohybovala kolem 15% - 16% ročně (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. února 2007). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák., když k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz, v tomto případně souhrnný poplatek, lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003), tedy toto ustanovení smlouvy je absolutně neplatné. 1. Je také potřeba zdůraznit, že ustanovení o souhrnném poplatku je neplatné také ve smyslu § 37 obča. zák., tedy pro jeho neurčitost. Není jednoznačně uvedeno, co předmětný poplatek představuje, on sám plní skrytou funkci úroku, když lze dovodit, že bez sjednání tohoto poplatku by předchůdkyně žalobkyně neměla zájem na uzavření smlouvy. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelným od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobkyně uzavřena za účelem zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdkyně žalobkyně by smlouvy bez ujednání o souhrnném poplatku neuzavírala, takové ujednání není oddělitelné od zbytku smluv, tedy smlouvy jsou absolutně neplatné. 1. Podle § 451 odst. 1 obč. zák., kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. V řízení však bylo prokázáno, že žalované byla ze strany předchůdkyně žalobkyně poskytnuta částka 6 000 Kč + 5 000 Kč a žalovaná na tyto částky uhradila 5 894, 20 Kč + 1 028 Kč, jak uvedla sama žalobkyně. Žalovaná proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dluží částku 4 077, 80 Kč. 1. S ohledem na prodlení žalované soud současně vyhověl žalobě co do požadavku na zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 4 077, 80 Kč podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 15. 2. 2021, když bylo prokázáno, že žalovaná byla k zaplacení dlužné částky vyzvána až dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl odeslán dne 1. 2. 2021, tedy dle zákonné fikce (srov. § 573 o.z.) se má za to, že výzva byla doručena dne 4 2. 2021, tedy od 15. 2. 2021 se žalovaná dostala do prodlení, když sama žalobkyně jí poskytla lhůtu k plnění v délce 10 dnů od doručení výzvy. 1. Ve zbývajících požadavcích soud žalobu zamítnul, když se jednalo o požadavky vyplývající z absolutně neplatných smluv. Současně soud zdůrazňuje, že pos