27 C 57/2022-49 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 7 298 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 12. 2021, uzavřené prostřednictvím internetové domény [webová adresa]. Žalované byl poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč, který se zavázala uhradit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 828 Kč do 26. 1. 2022. Žalovaná dluh neuhradila, pročež se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 828 Kč Vedle toho požadovala zaplacení smluvní pokuty v částce 470 Kč (0,1 % denně z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2022 do 30. 4. 2022) a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 000 Kč od 27. 1. 2022 do zaplacení. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalované výpisem z jejího účtu a lustrací v databázi poskytovatelů úvěrů EUCB, CRIF, provozovaného společností Cz Credit Bureau, lustrací v databázi CEE, ISIR, Black List. Přitom vycházela i z pravidelných výdajů žalované, zjištěných výpisem z účtu. Dále žalobkyně uvedla k námitkám žalované, uvedeným níže, že výše poplatku i smluvní pokuty je přiměřená a jsou platně sjednány. 2. Žalovaná navrhla, aby byla žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně správně neposoudila její schopnost úvěr splatit. Nebyl posouzen její příjem ze zaměstnání ani její výplatní pásky. Ve smlouvě o úvěru jsou nepřiměřené smluvní podmínky, proto je nutné považovat úvěr za bezúročný a bezpoplatkový. Mezi nepřiměřené smluvní podmínky patří např. smluvní pokuta, poplatky za plnění, která nejsou po materiální stránce žalobkyní dodaná. Žalovaná neměla možnost se s podmínkami předem seznámit. Nepřiměřené smluvní podmínky jsou přitom neplatné. Z důvodu velkého počtu nemorálních a zneužívajících smluvních podmínek, které zakládají hrubou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch spotřebitele, nemůže obstát smlouva o úvěru jako celek. Žalovaná rovněž poukázala, že žalobkyni žádala o úhradu dluhu ve splátkách, ale nebylo jí vyhověno, dosud na dluh uhradila 5 splátek po 250 Kč, celkem tedy 1 250 Kč. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 12. 2021 poskytla na jí uvedený bankovní účet částku 5 000 Kč, což plyne z potvrzení o provedené platbě ze dne 9. 3. 2022. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 28 dnů, a to spolu s poplatkem ve výši 1 828 Kč. V bodě IX. odst. 1 smlouvy byla stanovena pro případ prodlení žalované smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Smlouva byla žalovanou podepsána SMS kódem, tj. za pomoci prostředků komunikace na dálku, a to po vygenerování smlouvy na webových stránkách žalobkyně [webová adresa]. 5. Z žádosti žalované o poskytnutí úvěru [číslo] vyhodnocení úvěruschopnosti ze dne 23. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná v žádosti o výše uvedený úvěr uvedla, že má příjem 38 055 Kč měsíčně, výdaje 2 000 Kč měsíčně a náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně, nesplácela žádné jiné úvěry. Po ověření žádosti bylo žalobkyní zjištěno, že průměrný měsíční příjem žalované činí 23 467 Kč, výdaje její domácnosti 8 000 Kč měsíčně, náklady na bydlení 5 000 Kč měsíčně, k tomu byl doložen výpis z účtu žalované. Žalobkyně nedoložila, jakým způsobem k těmto částkám dospěla. Žalovaná měla jedno dítě, životní minimum domácnosti bylo 6 630 Kč měsíčně. Žalobkyní bylo v databázích CEE a ISIR vylustrováno, že žalovaná nemá exekuce a není v insolvenci. Z profilu žalované bylo dále zjištěno, že měla být zaměstnána u [jméno] [příjmení], [IČO] a poté u [právnická osoba] [anonymizováno]. 6. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 21. 9. 2021 do 22. 10. 2021 soud zjistil, že dne 29. 9. 2021 žalované byla na účet poukázána zápůjčka od společnosti [právnická osoba] ve výši 16 000 Kč, dne 11. 10. 2021 získala dodatečnou zápůjčku 9 000 Kč, dne 11. 10. 2021 jí byla poskytnuta zápůjčka od společnosti [právnická osoba] ve výši 5 000 Kč. Její další příjmy byly v uvedeném období následující: příjem ze dne 27. 9. 2021 ve výši 8 200 Kč z č. ú. [bankovní účet], vklad od [jméno] [příjmení] 4 264 Kč dne 1. 10. 2021, příjem ze dne 8. 10. 2021 ve výši 2 000 Kč, příjem ze dne 14. 10. 2021 ve výši 1 000 Kč, vše z účtu č. ú. [bankovní účet], vklad 10 000 Kč od [jméno] [příjmení] dne 18. 10. 2021, příjem ze dne 20. 10. 2021 ve výši 900 Kč, příjem ze dne 13. 10. 2021 ve výši 40 000 Kč, vše z účtu č. ú. [bankovní účet] Tyto příjmy nebyly blíže identifikovány. Dne 28. 9. 2021 odeslala úhradu splátky 5 361 Kč ze smlouvy [číslo] dne 28. 9. 2021 poukázala na účet společnosti [právnická osoba] částku 11 840 Kč, dále měla žalovaná zřízený blíže neidentifikovaný trvalý příkaz na částku 8 122,31 Kč, dne 21. 10. 2021 zaslala splátky blíže neupřesněného úvěru 4 103 Kč a 6 561 Kč. Na účet č. ú. [bankovní účet] dne 19. 10. 2021 zaslala 5 300 Kč. 7. Z výpisu z běžného účtu žalované za dobu od 21. 10. 2021 do 22. 11. 2021 soud zjistil, že dne 26. 10. 2021 přijala částku 10 000 Kč, dne 28. 10. 2021 přijala částku 1 000 Kč z č. ú. [bankovní účet], dne 15. 11. 2021 přijala zálohu z [právnická osoba] ve výši 10 000 Kč, dne 21. 11. 2021 přijala od téže společnosti 5 400 Kč, dne 22. 11. 2021 přijala částku 1 400 Kč z č. ú. [bankovní účet]. Dne 29. 10. 2021 si prodloužila zápůjčku od [právnická osoba] za částku 4 150 Kč, dne 29. 10. 2021 zaslala 810 Kč a dne 22. 11. 2021 675 Kč za prodloužení smlouvy [číslo] dne 15. 11. 2021 byla na základě trvalého příkazu zaplacena z účtu žalované částka 8 122,31 Kč. Současně bylo z výpisů z účtu za rok 2020 a 2021 zjištěno, že na účet č. ú. [bankovní účet], ze kterého žalované přicházely peníze, žalovaná zasílala různé částky, z tohoto účtu jí v minulosti v roce 2020 a 2021 chodily vyšší částky a ona na tento účet rovněž zasílala menší i vyšší částky peněz. Z výpisů z účtu rok 2020 až 2021 soud zjistil, že si žalovaná opakovaně brala úvěry u různých společností, které splácela dalšími úvěry. 8. Soud z potvrzení o výši příjmu ze dne 28. 11. 2020 a ze dne 24. 4. 2021 nezjistil žádné skutkové okolnosti, když potvrzení byla nečitelná (zřejmě však zde bylo uvedeno, že příjem žalované ze zaměstnání u [jméno] [příjmení] je okolo 38 000 Kč měsíčně). Z faktur – daňových dokladů bylo zjištěno, že dne 24. 11. 2021 měla být žalovanou pro [příjmení] [jméno] [příjmení] vystavena faktura představující provizi žalované za dopravní služby za období od 13. 12. 2021 do 23. 12. 2021 ve výši 10 000 Kč, dne 10. 12. 2021 faktura za dopravní služby ve výši 15 000 Kč poskytnuté v období od 29. 11. 2021 do 10. 12. 2021, dne 24. 11. 2021 faktura za dopravní služby ve výši 20 000 Kč poskytnuté v době od 15. 11. 2021 do 23. 11. 2021, faktury nebyly jakkoliv podepsány nebo potvrzeny. Dle živnostenského rejstříku byla žalovaná podnikatelkou pouze do 15. 6. 2020. 9. Z REPI Credit Report (registru platebních informací) ze dne 30. 11. 2021 je zjevné, že žalovaná měla aktivní smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 30 000 Kč, u úvěru byla po splatnosti s částkou 14 624 Kč. Dále bylo zjištěno, že v minulosti si vzala 12 úvěrů, které již byly splaceny, měla přitom problémy je splatit. Z EUCCB lustrace plyne, že počet opožděně splacených půjček u žalované byl 4, celková částka čerpaných půjček byla 42 026 Kč, měla 29 zamítnutých žádostí o půjčku. 10. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru upomínkou odeslanou dne 27. 3. 2022. Žalovaná měla dluh uhradit do 7 dnů od doručení výzvy. 11. Ze zadání tuzemských plateb a potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalovaná na dluh žalobkyně uhradila dne 25. 4. 2022 částku 250 Kč, dne 30. 5. 2022 částku 250 Kč, dne 28. 6. 2022 částku 250 Kč, dne 20. 7. 2022 částku 250 Kč a dne 31. 7. 2022 částku 250 Kč, tj. celkem 1 250 Kč. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za