6 C 303/2021-106 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům a pozemku parcela [číslo] zapsaným na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], s odůvodněním, že je spoluvlastníkem podílu ve výši id. [číslo] a žalovaná podílu ve výši id. [číslo]. Žalobkyně nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou, neboť nemovitosti, které získala darem od svého manžela za základě darovací smlouvy ze dne 30. 8. 2021, neužívá a nikdy neužívala, naopak jsou ve výlučném užívání žalované. K dohodě s žalovanou o výši částky na vypořádání spoluvlastnického podílu žalobkyně však nedošlo a z tohoto důvodu žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalované a žalovanou zavázal uhradit žalobkyni na vypořádání spoluvlastnického podílu částku 380 000 Kč. 2. Podáním ze dne 31.5.2022 vzala žalobkyně částečně svůj návrh na zaplacení vypořádacího podílu ve výši 40 059 Kč zpět. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. řízení v požadované výši zastavil (viz výrok IV.). 3. Žalovaná souhlasila se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a nemovitosti navrhla přikázat do svého výlučného vlastnictví. Cenu spoluvlastnického podílu navrhla stanovit na základě znaleckého posudku znalce. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni navrhla spor vyřešit mimosoudně a za tímto účelem nechala vypracovat znalecký posudek k ocenění spoluvlastnického podílu žalobkyně. 4. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 3. 1. 2022, č. j. 6C 303/2021-25, nařídil soud stranám sporu první setkání se zapsaným mediátorem. Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 14. 1. 2022, č. j. 6C 303/2021-33, byl mediátor soudem určen. K samotné mediaci však nedošlo, neboť účastníci shodně sdělili, že jednají o uzavření dohody mimo mediaci. 5. Ze vzájemné korespondence obou stran sporu soud zjistil, že zpočátku byl mezi stranami spor o výši vypořádacího podílu, který by žalobkyně měla obdržet, když tato navrhovala částku 380 000 Kč a žalovaná trvala na částce 200 000 Kč. Následně byl spor o to, zda má být ve věci vypracován znalecký posudek, který znalec jej vypracuje a kdo bude platit náklady na znalečné. Žalobkyně souhlasila s tím, že znalce zařídí, ale trvala na tom, aby se žalovaná zavázala, že nejenže znalce do domu pustí, ale bude respektovat odhad znalce, tedy zaplatí žalobkyni to, co znalec uvede. Naproti tomu žalovaná navrhovala postup, kdy by se strany měly shodnout na osobě znalce, dále že stranám zůstane zachováno právo vyjádřit se ke znaleckému posudku a eventuálně s ním nesouhlasit a také to, že náklady znalce uhradí obě strany stejným dílem. Ve věci navrhla jako znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] z [obec]. Po vypracování znaleckého posudku žalovaná žalobkyni sdělila, že náklady znalce činily 7 000 Kč, s tím nechť tedy žalobkyně zaplatí částku 3 500 Kč a dále, že žalovaná souhlasí se závěry znaleckého posudku. Navrhla proto připravit smluvní dokumentaci, když přesvědčila žalobkyni, že by bylo vhodnější věc vyřídit formou dohody o zrušení a pořádání podílového spoluvlastnictví a nikoli kupní smlouvou. Následně ovšem žalobkyně trvala na úhradě„ kupní ceny“ ihned po podpisu dohody na svůj účet (tedy před zápisem změny do katastru nemovitostí), žalovaná navrhovala složení vypořádacího podílu do advokátní úschovy. Žalobkyně trvala na předložení důkazu – výpisu z úschovného účtu právního zástupce žalované. Žalovaná žalobkyni sdělila, že dosud peníze do advokátní úschovy nesložila, peníze je připravena ihned složit v případě uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a dohody o narovnání. K tomu navrhla přesný postup kroků. Posledním sporným bodem se mezi stranami stala otázka uzavření dohody o narovnání, kterou požadovala žalovaná, která by řešila otázku zpětvzetí předmětné žaloby a vzdání se práva na náhradu nákladů řízení oběma stranami. Byť v dohodě o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je odkaz na ustanovení § 146 odst. 1 písm. a/ o.s.ř., v e-mailové korespondenci navrhuje žalobkyně, nechť ohledně nákladů řízení rozhodne soud. 6. Podáními ze dne 9. 5. 2022 a 31. 5. 2022 navrhla žalobkyně a podáním ze dne 14. 5. 2022 rovněž žalovaná, aby soud nařídil ve věci jednání, ačkoli mezi účastníky není sporný způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, ani výše ceny spoluvlastnického podílu žalobkyně, avšak zůstává sporný způsob vyplacení ceny vypořádacího podílu. 7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku parcela [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům a pozemku parcela [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro obec a k. ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], o podílu id. 1/12 ve prospěch žalobkyně a id. 11/12 ve prospěch žalované. 8. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 24. 3. 2022 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] soud zjistil obvyklou cenu spoluvlastnického podílu žalobkyně na uvedených nemovitostech ve výši 339 940,59 Kč. 9. Ze shodných tvrzení obou stran vyplynulo, že reálné rozdělení předmětných nemovitostí není možné. 10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., nového občanského zákoníku (dále jen„ o. z.”). 11. Podle § 1115 o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. Ustanovení o spoluvlastnictví se použijí přiměřeně i pro společenství jiných věcných práv. 12. Podle § 1140 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 13. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 14. Podle § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. 15. Podle § 1149 odst. 2 o. z. při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu. 16. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: 17. Účastnice řízení jsou podílové spoluvlastnice předmětných nemovitostí dle § 1115 o. z. Žalobkyně žádala toto podílové spoluvlastnictví zrušit, neboť nemůže být nucena v něm setrvávat proti své vůli ve smyslu § 1140 o. z. Protože se spoluvlastnice na zrušení spoluvlastnictví nedohodly dle 1143 o. z., rozhodl o něm na návrh žalobkyně soud, a to tak že nemovitosti přikázal za přiměřenou náhradu žalované dle § 1147 o. z. Žalovaná je totiž osobou, která nemovitosti užívá a vlastní většinový podíl ve výši 11/12. Žalovaná s přikázáním nemovitostí do svého výlučného vlastnictví souhlasila. Obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 4 079 287,04 Kč a odpovídající náhrada ve výši spoluvlastnického podílu 1/12 pak činí 339 941 Kč, což vyplývá ze znaleckého posudku předloženého žalovanou. Stanovená výše vypořádacího podílu není mezi stranami sporná. Tuto náhradu je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni dle výroku III. tohoto rozsudku. Jak shodně obě účastnice řízení uvedly, reálné rozdělení nemovitostí není možné. 18. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. – III. tohoto rozsudku 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví má totiž povahu tzv. iudicium duplex, tedy řízení, jež lze zahájit k návrhu kteréhokoliv ze spoluvlastníků a všichni účastníci jsou vzájemně v postavení odpovídajícímu procesní pozici žalobce i žalovaného bez ohledu na to, kterým z nich byla žaloba podána. Ačkoliv judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, přiklání se nyní k principu, že v případě iudicia duplex má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Plný úspěch ve věci jako podmínka aplikace § 142 odst. 1 o. s. ř. je v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dán pouze tehdy, zamítne- li soud návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 větě druhé občanského zákoníku, což není daný případ. Procesní úspěch účastníka tedy nelze odvozovat od výsledného způsobu vypořádání spoluvlastnictví a rozhodnutí podle § 142 odst. 3 o. s. ř. bude podmíněno pouze zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. nezájmem účastníka o konst