14 C 168/2022-18 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 19 320 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 12. 7. 2021, kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela částku 14 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit rovněž poplatek za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 5 320 Kč, a to vše do 11. 8. 2021. Pohledávka za žalovanou byla dne 3. 3. 2022 postoupena na žalobkyni. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku 19 320 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 12. 8. 2021 do zaplacení. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala odpor, ve kterém namítala nedostatek aktivní věcné legitimace z důvodu zdánlivosti či neplatnosti smlouvy o postoupení. Dále žalovaná uvedla, že nebyla dostatečně posouzena její schopnost úvěr splácet a výše RPSN je v rozporu s dobrými mravy. Soud ve věci rozhodl v souladu s § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání. 3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla podepsána dne 12. 7. 2021 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla bezhotovostně zápůjčku ve výši 14 000 Kč (potvrzení o provedené platbě the pay ze dne 12. 7. 2021) a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 5 320 Kč zaplatit do 11. 8. 2021 Smlouva byla podepsána žalovanou za pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaná nejdříve zaregistrovala na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], kam zadala své osobní údaje a následně vygenerované heslo. Žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně také verifikační platbu ve výši 1 Kč. Zároveň potvrdila, že se řádně seznámila s podmínkami smlouvy o zápůjčce a souhlasí s nimi, což odklikla a zadala do formuláře kód zaslaný předchůdkyní na její mobilní telefon. 4. Rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 ve spojení s realizační smlouvou o postoupení pohledávek [číslo] ze dne 3. 3. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem od původního věřitele ze dne 17. 3. 2021. Žalovaná byla současně vyzvána předžalobní výzvou k úhradě dluhu do 3 dnů od doručení dopisu. Tato výzva, jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku, byla žalované odeslána téhož dne. 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 9. Na základě shora uvedených zjištění má soud za prokázané, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla podepsána smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalované na jí určený účet poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit v dohodnuté lhůtě i s poplatkem. V daném případě došlo ze strany žalované ke kontraktaci smlouvy způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu, tvořeným zadáním jedinečného verifikačního SMS kódu v prostředí uživatelského účtu v chráněném webovém rozhraní předchůdkyně žalobkyně, kam měla po provedené registraci a ověření totožnosti přístup pouze žalovaná. Pro uzavření spotřebitelské smlouvy je jiný typ elektronického podpisu (prostý elektronický podpis) postačující a nevyžaduje se kvalifikovaný elektronický podpis (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. 37 ICm 4495/2014 nebo rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 5. 6. 2017, sp. zn. 33 Icm 547/2016). 10. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, soud uvádí, že s ohledem na ustálenou judikaturu, dle které oznámil-li postupitel postoupení dlužníkovi nemohla ani případná neplatnost postupní smlouvy vést k závěru, že žalobkyně proto nebyla ve sporu aktivně věcně legitimována. Ve vztahu mezi postupníkem a dlužníkem není platnost postoupení právně významná. Oznámí-li tedy postupitel dlužníku, že pohledávku postoupil postupníku, vyvolá tento notifikační úkon zamýšlené právní důsledky. Soud se proto námitkou neplatnosti a zdánlivosti smlouvy o postoupení nezabýval, a pouze zkoumal platnost oznámení postoupení. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dostatečně určité, když je z něj zřejmé, kdo jej činí, o jakou pohledávku jde a na základě čeho došlo k postoupení pohledávky. Oznámení bylo zároveň zasláno žalované a soud proto má oznámení o postoupení pohledávky za platné. 11. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru bylo zkoumat schopnost žalované coby spotřebitele splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva absolutně neplatná (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2009, dále rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C -377/14, Radlinger, C -76/10, Pohotovosť a zejména C [číslo], OPR-Finance, vztahujícímu se přímo k zákonu č. 257/2016 Sb.). Soud se proto musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. 12. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, tedy, že dostatečně ověřovala příjmy a výdaje žalované, jelikož ani přes výzvu soudu nedoložila žádné doklady týkající se jejích majetkových poměrů. Soud si tak z ničeho nemohl učinit komplexní úsudek o celkových poměrech žalované a posoudit její schopnost dostát svým závazkům plynoucím z podepsané smlouvy. S ohledem na to soud posoudil předloženou smlouva o zápůjčce jako absolutně neplatnou pro rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 588 o. z. 13. Za této situace byla žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, tj. částku ve výši 14 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, do kterého byla žalovaná povinna plnit dle výzvy žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění do tří dnů od doručení dopisu odeslaného dne 17. 3. 2022. Jelikož nebylo prokázáno, kdy přesně byla žalované uvedená výzva doručena, má se s ohledem na § 573 o. z. za to, že se tak stalo t