20 C 249/2022-69 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 50 966,32 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce, kterou se žalovanou uzavřela předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] s názvem„ [anonymizována tři slova] [příjmení] v hotovosti měsíční 02/ 2019“ uzavřené dne 6. 6. 2019, se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 36 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit úrok ve výši 8 822 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 114 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 022 Kč, pojistné za doplňkové pojištění 2 322 Kč, a to vše v 18 měsíčních splátkách po 3 572 Kč. Jelikož žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila do 10. 3. 2020 pouze celkem 33 248 Kč, žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena, vzniklo právo na celou dosud neuhrazenou jistinu 18 832,86 Kč, poplatky za poskytnutí a správu úvěru ve výši 12 199,14 Kč, kapitalizovanou smluvní pokutu 17 734,32 Kč vypočtenou ke dni 1. 2. 2022, sankční poplatky za vymáhání 2 200 Kč. Žalobkyně dále po žalované požadovala zaplacení zákonných úroků z prodlení 11,75 % ročně z částky 18 832,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku 29 % ročně z částky 18 832,86 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně před sjednáním smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splatit zápůjčku, a to na základě informací a dokladů od žalované. Jejich pravdivost žalovaná potvrdila podpisem zákaznické karty. Žalovaná byla lustrována v registrech a databázích BRKI, NRKI, SOLUS, ISIR, interní databázi předchůdkyně žalobkyně, CEE atd. Její občanský průkaz byl lustrován v evidenci neplatných dokladů, adresa byla lustrována v evidenci adres obecních úřadů. Skutečnosti doložené žalovanou byly porovnávány se statistickými, demografickými, behaviorálními a historickými daty dle ekonomických (statistických) modelů. Příjmy žalované předchůdkyně žalobkyně ověřila i statisticky, tj. porovnáním deklarovaných příjmů s příjmy jiných spotřebitelů s podobným profilem. Současně výpisem z NRKI byly zjištěny externí závazky žalované – splátky úvěrů ve výši 6 648, 586 Kč měsíčně. U některých výdajů – potraviny, nápoje, volný čas atd., je poskytovatel úvěru dle názoru žalobkyně zcela odkázán na čestné prohlášení spotřebitele a nemá žádnou objektivní možnost, jak je ověřit, proto není možné po poskytovateli úvěru požadovat, aby byly veškeré výdaje spotřebitele objektivně ověřené. Nelze ani ověřit, jak žalovaná nakládá s penězi vybranými v hotovosti. U výdajové i příjmové stránky žalované se lze spolehnout na statistická data a statistický model. Předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti (příjmů a výdajů) využila statistický model, který vychází ze statistických dat a zohledňuje empirickou a odbornou zkušenost předchůdkyně žalobkyně se splácením spotřebitelských úvěrů. Předchůdkyně žalobkyně zohlednila i schopnost žalované dosahovat příjmů v budoucnosti, na základě údajů o žalované a statistického modelu vypočetla kreditní skóre žalované a dospěla k tomu, že je schopna zápůjčku splatit. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání. 3. Soud na základě provedených listinných důkazů zjistil, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 6. 6. 2019 podepsána smlouva o zápůjčce [číslo] –„ [příjmení] v hotovosti“, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout zápůjčku ve výši 36 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 25 958 Kč, který představuje úrok ve výši 8 822 Kč, poplatek za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 114 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 022 Kč a s pojistným za doplňkové pojištění 2 322 Kč, splatit v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 572 Kč (poslední splátka činila 3 556 Kč). Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, že částku 36 000 Kč obdržela v hotovosti. Žalované byly poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru. 4. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 6. 6. 2019 soud zjistil, že žalovaná předchůdkyni žalobkyně sdělila, že je svobodná, bydlí v nájmu. Dále sdělila, že pracuje jako [anonymizována dvě slova], její čistý měsíční příjem tvoří částka 23 431 Kč, další čisté příjmy domácnosti uvedla ve výši 20 000 Kč měsíčně. Odhadované měsíční výdaje žalované činily 13 000 Kč měsíčně a interní splátky PF 2956 Kč měsíčně. Žalovaná měla dle zákaznické karty předchůdkyni žalobkyně doložit 2 výpisy z bankovního účtu za březen a duben 2019 a pracovní smlouvu na dobu neurčitou. 5. Z výpisu z centrální evidence exekucí bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 20. 10. 2022 nebyla v exekuci. Z výpisu z NRKI bylo zjištěno, že závazky žalované u externích společností byly 6 641 Kč měsíčně (dle tvrzení a doplnění žalobkyně 2 956 Kč splátka spotřebitelského úvěru, splátka za revolvingový úvěr 250 Kč měsíčně, za úvěr, kde částka nebyla čerpána, byla dle statistického modelu stanovena splátka 1 870 Kč měsíčně, splátka za kreditní kartu 1 565 Kč měsíčně). 6. Výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která byla obchodní zástupkyní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], bylo zjištěno, že žalovaná byla dlouhodobou klientkou předchůdkyně žalobkyně. Dále soud zjistil, že při poskytování úvěru to probíhalo tak, že ona údaje o žalované v době poskytnutí půjčky zadala do systému předchůdkyně žalobkyně elektronicky, do 5 minut se dozvěděla o tom, zda došlo či nedošlo ke schválení půjčky. Zpravidla jí klienti předkládali občanský průkaz, pracovní smlouvu a doklady o mzdě, nebo výpisy z účtu, výplatní pásky. Vše se zapisovalo a posílalo elektronicky předchůdkyni žalobkyně. Když nebyly doloženy výplatní pásky, byl potřeba celý a úplný výpis z účtu. Výdaji spotřebitelů se svědkyně blíže nezabývala, ale výpis z účtu nesměl být záporný, běžně se vyžadovaly 3 výpisy z účtu, již si nepamatuje, proč byly v dané věci předloženy jen dvě výplatní pásky. Pracovní smlouvu nějak nezkoumala a neověřovala. Co se týče měsíčních výdajů, neměla ověřovat, zda žalovaná má nebo nemá externí splátky, vycházelo se u externích i interních splátek z tvrzení žalované. Co se týče ověřených výdajů, jednalo se o částku, kterou sdělila žalovaná, jednalo se o částku na bydlení, jídlo, jízdné atd. Neví, kde žalovaná bydlela a pracovala. Pokud bydlelo v domácnosti více osob, výdaje se dělily podle počtu osob, svědkyně nezkoumala, kdo s žalovanou bydlí. Pokud se jedná o položku v zákaznické kartě„ další příjem v domácnosti“, tak tím se myslel příjem manžela, rodičů atd. Svědkyně neví, zda se fotily a dokumentovaly klienty předložené dokumenty, zda je i někam zasílala. Dříve to tak nebylo, ale potom museli jako obchodní zástupci vše ofotit. Žalovaná patřila jako klient do segmentu„ C“, tj. byla jí nabídnuta méně výhodná nabídka, jednalo se o horší segment klientů. 7. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná byla vyzvána výzvou ze dne 10. 2. 2022 (která byla odeslána 11. 2. 2022) k úhradě dlužné částky do 17. 3. 2022 s tím, že jinak se celý dluh žalované stane splatným. Dále byl doložen výpočet smluvní pokuty, z dokladu bylo zjištěno, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výši smluvní pokuty. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 5. 2022, odeslanou 24. 5. 2022, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. 8. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné pl