27 C 70/2022-73 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 60 765,68 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalované dne 28. 9. 2022 finanční prostředky ve výši 45 000 Kč, které se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 64,59 % ročně, a to v celkem 48 měsíčních splátkách po 2 635 Kč splatných vždy k 10. dni měsíce. Předmětná smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, žalobkyně vycházela z dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a také z jiných zdrojů, kdy se jednalo zejména o doklady o příjmech, prohlášení žalovanému apod. Dále si ověřila úvěrovou historii žalované v registrech SOLUS a NRKI a prověřila si, že žalovaná nebyla v době žádosti o úvěr evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí dluh ve stádiu žalobního vymáhání a ani nebyla evidována v insolvenčním rejstříku. Dále pak žalobkyně vycházela z údajů, které žalovaná uvedla v rámci žádosti o úvěr s tím, že předpokládala pravdivost a úplnost takto poskytnutých informací a poukázala na povinnost každého jednat v právním styku poctivě. Za pomoci zjištěných údajů byl proveden tzv. scoring klienta, na základě něhož bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí úvěru. Žalovaná však poskytnutý úvěr řádně nesplácela, v důsledku čehož došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni 16. 3. 2022. Žalobkyni tímto vzniklo právo na zaplacení tzv. nové jistiny v celkové výši 51 720,50 Kč (sestávající z dlužné původní jistiny úvěru 44 563,09 Kč a úroků přirostlých k jistině ke dni zesplatnění ve výši 7 157,41 Kč), dvou smluvních pokut ve výši 998 Kč (2 x 499 Kč za 2 splátky, se kterými se žalovaná ocitla v prodlení o délce 30 dnů), právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 600 Kč (200 Kč za každou ze tří splátek, s níž se žalovaná ocitla v prodlení o délce 15 dnů) a právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 51 720,50 Kč, kterou žalobkyně požadovala za období od 18. 3. 2022 do 8. 8. 2022 ve výši 7 447,68 Kč. Dále se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 53 318 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, úroku ve výši 64,59 % ročně z částky 44 563,09 Kč od 18. 3. 2022 do 10. 4. 2022 ve výši 1 845,12 Kč, úrok ve výši 11,75 % p.a z částky 44 563,09 Kč od 11. 4. 2022 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 18. 3. 2022 dosáhne výše 151 776 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a k jednání soudu dne 15. 2. 2023 se nedostavila. Za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. 3. Soud na nařízením jednání provedl dokazování listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav. 4. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo ověřeno, že žalobkyni bylo Českou národní bankou uděleno povolení k poskytování spotřebitelského úvěru. 5. Účastníci sjednali dne [datum] návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvu o úvěru [číslo] ve znění dodatku [číslo] z téhož dne, v němž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splatit při sjednaném úroku ve výši 64,59 % ročně v 48 pravidelných měsíčních splátkách po 2 635 Kč. Sjednaný úrok za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru (podle bodu 6.3 smlouvy k zesplatnění dojde, dostane-li se dlužník do prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části delší než 65 dnů). Celkem se žalovaná zavázala vrátit 126 480 Kč. Dle čl. 6 smlouvy má žalobkyně v případě prodlení žalované se splátkou delší než 30 dnů právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč a také na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením klienta, a to 200 Kč za prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. Pro případ, že žalovaná v den zesplatnění neuhradí novou jistinu úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny. Žalované byly před podpisem návrhu poskytnuty předsmluvní informace a prohlášení klientů a rovněž splátkový kalendář s rozpisem jednotlivých splátek a jejich částí. 6. O schválení této smlouvy byla žalovaná informována dopisem datovaným dne 29. 9. 2021 a doručeným dne 4. 10. 2021. 7. Dále žalobkyně předložila dokument„ Podpis na dálku“, v němž byl popsán postup při sjednání spotřebitelského úvěru. 8. V prohlášení klienta ze dne 27. 9. 2021 žalovaná mimo jiné potvrdila, že veškeré informace, které žalobkyni v souvislosti s uzavřením smlouvy poskytla, jsou úplné a pravdivé. 9. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr vyplacen dne 28. 9. 2021 na účet uvedený ve smlouvě. 10. Dopisy ze dne 10. 2. 2022 a 14. 3. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužných splátek, a dále smluvní pokuty a účelně vynaložených nákladů a upozornila ji na možnost zesplatnění celého úvěru. O zesplatnění úvěru byla žalovaná informována v dopise ze dne 16. 3. 2022. 11. Dle karty klienta žalovaná ke dni 8. 8. 2022 na úvěr uhradila celkem 5 270 Kč. 12. Předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2022 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení dluhu nejpozději do 15 dnů od data odeslání výzvy. Tato byla dle podacího archu byla odeslána téhož dne. 13. Z karty označené jako hodnocení klienta ze dne 27. 9. 2021 plyne, že žalovaná při uzavírání smlouvy sdělila, že je zaměstnána s příjmem 19 500 Kč. Výdaje žalované byly v hodnocení klienta uvedeny částkou 3 860 Kč s poznámkou„ životní minimum“ a výdaje na bydlení (u rodičů) byly určeny částkou 2 603 Kč. Jiné výdaje žalovaná netvrdila. Žalované byla dle výpisu z účtu v období měsíců červen až září 20201 poukázána mzda ve výši 22 322 Kč, 18 572 Kč a 19 835 Kč. Žalovaná neměla v registru SOLUS záznam. Ve výpisu NRKI bylo uvedeno dosažené skóre žalované a žalovaná byla hodnocena jako klient s nízkým rizikem. K ověření své totožnosti žalovaná předložila svůj občanský průkaz. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 16. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně zaslala žalované bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které se zavázala uhradit společně s úrokem ve výši 64,59 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. 20. Žalovaná sjednala posuzovanou smlouvu z pozice slabší strany – spotřebitele, neboť z ničeho nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Daná zákonná povinnost chrání nejen samotného v