27 C 97/2023-28 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 42 061,54 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 16. 10. 2020 [číslo] kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] Ta poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy o úvěru v hotovosti finanční prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě současně zavázal kromě jistiny uhradit také kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 487 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 20 100 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 143 Kč a úhradu za umožnění hradit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši 6 000 Kč, celkem tedy částku 62 730 Kč, a to v 17 měsíčních splátkách po 3 690 Kč, když celý úvěr měl být splacen ke dni 16. 3. 2022. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, naposledy uhradil dne 29. 8. 2021 částku 1 500 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného se zaplacením splátek, se stala zbylá nesplacená část úvěru včetně příslušenství splatnou, žalovaný měl přitom všechny splátky uhradit do 16. 3. 2022. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 060,51 Kč, úroku ve výši 868,77 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru a za uzavření smlouvy ve výši 9 561,36 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 495,22 Kč, úhrady za možnost platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 854,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 12 221,54 Kč, úroku za dobu od 17. 3. 2022 do 19. 10. 2022 ve výši 2 050,60 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 15 060,51 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 1 368,23 Kč za dobu od 16. 3. 2022 do 19. 10. 2022 a zákonného úroku z prodlení 11,75 % ročně z částky 15 929,28 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaný nárok neuznal, uvedl, že ode dne zrušení jemu schváleného oddlužení dne 30. 5. 2022 se žalobkyně opakovaně pokoušela svoji pohledávku prodat prostřednictví pražských firem [anonymizována dvě slova], [příjmení] a [právnická osoba] bez ohledu na prohlášení osobního bankrotu na žalovaného. Opakované vyhrožování žalobkyně řešil i s Policií ČR a příslušnými soudy. 3. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného byla mezi žalovaným a společností [právnická osoba] dne 16. 10. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na základě této smlouvy částku 30 000 Kč a žalovaný se tuto částku zavázal vrátit společně s úrokem 3 487 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru 20 100 Kč, náklady za vyhodnocení úvěrového případu 3 143 Kč a inkasním poplatkem ve výši 6 000 Kč v 17 měsíčních splátkách po 3 690 Kč pod ztrátou výhody splátek v případě neuhrazení byť jedné splátky řádně a včas. Z textu smlouvy je zřejmé, že žalovaný převzal shora uvedenou částku 30 000 Kč v hotovosti v místě svého bydliště. Ve smlouvě pak byla dále pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas sjednána smluvní pokuta. V článku s názvem„ Splatnost úvěru a výše úroku“ bylo pro případ varianty úvěru se 17 měsíčními splátkami uvedeno, že úrok činí 15 % ročně. 5. Žalobkyně dále doložila žádost o úvěr podepsanou žalovaným ze dne 15. 10. 2020. Žalovaný uvedl, že je zaměstnaný a pobírá sirotčí důchod. Žalovaný v žádosti uvedl, že má mzdu/příjem z podnikání ve výši 6 479 Kč měsíčně, důchod/sociální dávky ve výši 16 477 Kč měsíčně, na bydlení a energie vynakládá 3 000 Kč měsíčně, za dopravu jídlo a osobní náklady 6 320 Kč měsíčně, měsíční splátky stávajících půjček činí 3 984 Kč. K těmto tvrzením nebyly doloženy žádné doklady, pouze bylo zaškrtnuto, že měly být doloženy žalovaným výplatní pásky, pracovní smlouva a jiný doklad (poštovní poukázka). Žalovaný dále uvedl, že bydlí v nájmu, vyživuje jedno dítě a má střední vzdělání. 6. Z přehledu úhrad bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dluh celkem 32 890 Kč, naposledy hradil dne 29. 8. 2021 částku 1 500 Kč, poté přestal splátky splácet. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek, obsahující i seznam pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, žalovanému byla tato skutečnost oznámena dopisem ze dne 7. 12. 2022. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2023 s tím, aby dluh zaplatil do 12. 4. 2023 ([právnická osoba]). Předžalobní výzva byla odeslána 29. 3. 2023. 7. Lustrací v insolvenčním rejstříku soud ověřil, že vyhláškou Krajského soudu v Brně č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 16. 9. 2021, bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci žalovaného. Usnesením krajského soudu č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 4. 10. 2021, byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 18. 2. 2022, bylo schváleno oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Usnesením č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne 30. 5. 2022, bylo schválené oddlužení žalovaného zrušeno a insolvenční řízení bylo zastaveno. Usnesení nabylo právní moci 26. 7. 2022. 8. Dále žalovaný předložil soudu e-mailovou zprávu ze dne 15. 2. 2023 od společnosti [anonymizována dvě slova], ve které bylo uvedeno, aby je žalovaný kontaktoval kvůli závazku [právnická osoba], společnost převzala vymáhání dluhu. E-mailem ze dne 20. 2. 2023 společnost [anonymizována dvě slova] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že žalobkyně odkoupila dluh od společnosti [právnická osoba] Dále byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu e-mailovou zprávou ze dne 22. 2. 2023. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou k plnění ze dne 28. 3. 2023 s tím, aby dluh zaplatil do 12. 4. 2023 (žalobkyně byla zastoupena [právnická osoba]). 9. Na základě návrhu ze dne 22. 2. 2023 na zahájení soudního řízení proti [anonymizována dvě slova] žádal žalovaný soud o zahájení řízení pro trestný čin pokus o vydírání a trestný čin krádeže. Žádost byla odůvodněna tím, že dne 20. 2. 2023 měl být žalovanému zaslán výhružný e-mail o sankcích v případě okamžitého nesplacení dluhu. Žalovaný se domnívá, že jde o prorusky smýšlející mafiánskou organizaci s vazbami na dosud aktivní členy komunistické strany České republiky, žádá soud o asistenci příslušných bezpečnostních složek ČR. Dále žalovaný předložil návrh adresovaný Městskému soudu v Praze ze dne 19. 4. 2023 na zahájení řízení. V něm se domáhal toho, aby soud zamezil tomu, že třetí společnost [právnická osoba] obtěžuje protiprávně jeho osobu a žádal o zahájení soudního řízení o určení právního vztahu. [právnická osoba] se totiž dle jeho tvrzení v dopise ze dne 28. 3. 2023 domáhala na základě zastoupení společnosti [právnická osoba] částky 47 316,26 Kč, přitom se jednalo o třetí společnost obtěžující protiprávně jeho osobu. 10. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“). Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle § 87 odst. 1 zá