Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 373 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o cenu za dodanou elektřinu v období od 6. 9. 2022 do 14. 11. 2022, a částky 21 400 Kč s tím, že se jedná o cenu za dodanou elektřinu v období od 15. 11. 2022 do 31. 5. 2023, kterou dodávala právní předchůdkyně žalobkyně, , právnická osoba, ., IČO , IČO, , žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 16. 9. 2019. Žalobkyně rovněž požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za předčasně ukončenou smlouvu. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení částky 3 141 Kč s příslušenstvím skládající se z ceny za dodaný plyn v období od 6. 9. 2022 do 31. 5. 2023. Plyn dodávala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu uzavřené mezi účastníky dne 16. 9. 2019. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč za předčasně ukončenou smlouvu. Žalobkyně zároveň s ohledem na prodlení žalovaného požadovala také zaplacení úroku z prodlení, který požadovala vždy z dlužné ceny za odebranou elektřinu/plyn a ze smluvních pokut ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur do zaplacení v zákonné výši.2. Podáním ze dne 20. 5. 2026 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky 3 000 Kč, když uvedla, že se nejednalo o smluvní pokuty, ale o poplatky za službu spojenou s odpojením odběrných míst pro neplacení ve výši 1 500 Kč (odpojení elektřiny a odpojení plynu). Podáním ze dne 24. 6. 2026 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět také co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 500 Kč od 5. 4. 2023 do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) platí, že žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.5. S ohledem na uvedené soud rozhodl dle § 96 odst. 2 o. s. ř. tak, že výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil.6. Ve zbytku se soud žalobou věcně zabýval a za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř., rozhodl bez nařízení jednání.7. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. , hodnota, na dobu 3 let od data účinnosti smlouvy do odběrného místa , adresa, , když součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, . pro dodávky elektřiny a zemního plynu ze dne 1. 6. 2018, kde byla sjednána automatická prolongace smlouvy v čl. VIII odst. 1. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit službu distribuční soustavy do uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu a související služby zaplatit cenu stanovenou žalobkyní a za službu distribuční soustavy a ostatní regulované služby cenu regulovanou stanovenou rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Žalobkyně předložila také Produktové podmínky Premium, účinné ke dni 16. 9. 2019, které jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a Souhlas žalovaného se zpracováním osobních údajů ze dne 16. 9. 2019. Řádným vyúčtováním dodávky elektřiny č. , IBAN, splatným ke dni 30. 11. 2022 byla žalovanému za odebranou elektřinu v období od 6. 9. 2022 do 14. 11. 2022 vyúčtována částka 13 373 Kč. Fakturou č. , IBAN, ze dne 21. 3. 2023, se splatností dne 4. 4. 2023, byl žalovanému vyúčtován poplatek za přerušení dodávky elektřiny ke smlouvě , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč. Konečnou fakturou za dodávky elektřiny č. , IBAN, ze dne 9. 6. 2023, splatnou ke dni 23. 6. 2023, byla žalovanému za odebranou elektřinu v období od 15. 11. 2022 do 31. 5. 2023 vyúčtována částka 21 400 Kč.8. Dále soud zjistil, že účastníci dne , datum, uzavřeli rovněž smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, na dobu 3 let od data účinnosti smlouvy do odběrného místa , adresa, , když součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, . pro dodávky elektřiny a zemního plynu ze dne 1. 6. 2018, kde byla sjednána automatická prolongace smlouvy v čl. VIII odst. 1. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému plyn a zajistit službu distribuční soustavy do uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal za odebraný plyn a související služby zaplatit konečnou cenu plynu žalobkyni. Žalobkyně předložila také Produktové podmínky Premium s účinností ke dni 16. 9. 2019, které jsou nedílnou součástí uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu. Konečnou fakturou za dodávky plynu č. , IBAN, ze dne 4. 7. 2023, splatnou ke dni 18. 7. 2023, byla žalovanému za odebraný plyn v období od 6. 9. 2022 do 31. 5. 2023 vyúčtována částka 3 141 Kč. Fakturou č. , IBAN, ze dne 21. 3. 2023, se splatností 4. 4. 2023, byl žalovanému vyúčtován poplatek za přerušení dodávky plynu ke smlouvě č. , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč. K úhradě všech výše uvedených dlužných částek v celkové výši 40 914 Kč byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2025, která byla dle poštovního podacího archu odeslána dne 4. 6. 2025, a dle výpisu ze sledování zásilky byla doručena dne 5. 6. 2025.9. Ze souhlasného prohlášení o koupi části závodu ze dne 16. 8. 2022 bylo zjištěno, že ke dni 16. 8. 2022 byla uzavřena smlouva o koupi části závodu mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . a žalobkyní. Ke dni 16. 8. 2022 tak přešlo na žalobkyni vlastnické právo k části závodu jejímž předmětem je mimo jiné část závodu k činnosti nákupu zemního plynu a elektrické energie od dodavatelů a následný prodej zemního plynu a elektrické energie domácnostem a jiným koncovým zákazníkům na základě Smluv o sdružených dodávkách plynu a Smluv o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN uzavřených mezi společnosti , právnická osoba, . a zákazníky.10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny dle § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smluv – tj. ke dni 16. 9. 2019 (dále jen „energetický zákon“), který v odst. 1 stanoví, že „Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu.“ Dále právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o dodávce plynu dle § 72 energetického zákona, který stanoví, že „Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.“ Následně byl smluvní vztah převeden společností , právnická osoba, . na žalobkyni. Na základě výše uvedených smluv následně žalobkyně dodávala žalovanému do jím označeného odběrného místa elektřinu a plyn v dotčených obdobích. Žalovaný však cenu za odebranou elektřinu a plyn v plné výši neuhradil a soud jej proto zavázal k zaplacení dlužné částky ve výši 37 914 Kč; v této částce je zahrnuta cena za odebranou elektřinu a plyn. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou částky 37 914 Kč vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok z prodlení pak žalobkyně požadovala vždy od prvního dne prodlení s úhradou dílčích faktur v zákonné výši.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle něhož platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, a to ve spojení s § 146 odst. 2 věta první o. s. ř., podle něhož platí, že jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Řízení bylo částečně zastaveno z důvodů na straně žalobkyně, a to pro částku 3 000 Kč s navazujícím příslušenstvím, neboť žalobkyně vzala žalobu po jejím podání v tomto rozsahu zpět (tento rozsah tak soud pro účely výpočtu náhrady nákladů řízení posuzoval jako procesní neúspěch žalobkyně). Žalobkyni pak ve zbytku dlužné jistiny a na ni navazujícího příslušenství bylo plně vyhověno. Nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení tak činí částku 10 208,70 Kč, přičemž tato částka představuje 85,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 92,65 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7,35 %; pro úplnost soud podotýká, že za účelem zvážení úspěchu ve věci kapitalizoval příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 046 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 914 Kč sestávající z částky 2 740 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) a z částky 1 370 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 200 Kč ve výši 1 722 Kč.