28 C 62/2026-79 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 121 300,53 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena prostřednictvím , Anonymizováno, , webového rozhraní žalobkyně, jež je obdobou internetového bankovnictví, využívaného bankami. Na základě této smlouvy žalobkyně umožnila žalované čerpat finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce, který činil 125 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet společně s úrokem a případnými poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však svou povinnost hradit dohodnuté splátky řádně a včas porušila, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 27. 3. 2025. Celkem žalovaná za dobu trvání tohoto smluvního vztahu od žalobkyně načerpala částku 144 344 Kč a uhradila částku 138 988 Kč; zůstala tak žalobkyni na jistině úvěru dlužna 119 570,53 Kč. Kromě dlužné jistiny požadovala žalobkyně rovněž zaplacení nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč, smluvních pokut ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 475,31 Kč (za období od 28. 3. 2025 do 30. 6. 2025), úroku ve výši 12 % ročně z částky 119 570,53 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 222,88 Kč (za období od 11. 4. 2025 do 30. 6. 2025) a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 121 300,53 Kč od 1. 7. 2025 do zaplacení. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalované, žalobkyně uvedla, že žalobkyně vypočetla maximální limit měsíční splátky (MLS) žalované dle své metodiky. Žalobkyně přitom zohlednila příjmy a výdaje žalované včetně výdajů na stávající závazky. Při ověřování příjmové stránky vycházela žalobkyně z výpisu z účtu žalované za období od 20. 8. 2021 do 15. 11. 2021, z něhož je patrné, že žalovaná pobírá pravidelný příjem od , právnická osoba, . Rovněž výdaje žalované byly ověřeny prostřednictvím tohoto výpisu z účtu. Žalobkyně rovněž před uzavřením smlouvy o úvěru provedla lustrace v registrech NRKI, SOLUS, CEE a ISIR, v nichž nebyl o osobě žalované uveden negativní záznam. Žalobkyně poukázala i na skutečnost, že žalovaná úvěr po dobu tří let řádně splácela.Žalovaná uvedla, že nároky žalobkyně jsou založeny na neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně před poskytnutím úvěru porušila svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované; zároveň je smlouva neplatná proto, že během kontraktačního procesu prostředky elektronické komunikace na dálku nebyly naplněny požadavky daného právního jednání. Žalovaná tak navrhovala, aby jí bylo uloženo zaplatit žalobkyni pouze bezdůvodné obohacení představující nedoplatek na jistině ve výši 5 356 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že v současné době není schopna hradit vyšší částky než 2 000 Kč měsíčně.Podáním ze dne 12. 3. 2026 vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky 2 876,47 Kč (z přiloženého výpisu je pak patrno, že tato částka zahrnuje část jistiny ve výši 1 276,47 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč), dále co do kapitalizovaného úroku ve výši 8 323,53 Kč, dále co do úroku ve výši 12 % ročně z částky 953,08 Kč od 24. 10. 2025 do zaplacení a z částky 323,39 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení a dále co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 423,42 Kč od 24. 10. 2025 do zaplacení a z částky 1 453,05 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení. K důvodům částečného zpětvzetí žalobkyně uvedla, že žalovaná jí po podání žaloby uhradila celkem částku 11 200 Kč, konkrétně dne 23. 10. 2025 uhradila částku 5 600 Kč a dne 25. 11. 2025 uhradila částku 5 600 Kč.Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. může žalobce za řízení vzít návrh zpět. Podle odst. 2 téhož ustanovení soud v rozsahu zpětvzetí řízení zastaví. S ohledem na výše uvedené skutečnosti tedy soud výrokem I. řízení co do shora uvedených částek (představujících část jistiny, náklady na vymáhání, smluvní pokutu a výše specifikované příslušenství) zastavil.Po částečném zpětvzetí se žalobkyně domáhala zaplacení jistiny ve výši 118 294,06 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 130 Kč, kapitalizovaného úroku za období do 25. 11. 2025 ve výši 16 959,45 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období do 25. 11. 2025 ve výši 9 109,62 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 118 294,06 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 118 424,06 Kč od 26. 11. 2025 do zaplacení.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o úvěru s opakovaným čerpáním – , Anonymizováno, - revolvingový úvěr č.: , hodnota, . Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 75 000 Kč s úrokovou sazbou 27,88 % ročně, kdy výše měsíční splátky činila 3,05 % z úvěrového rámce (tj. 2 284 Kč). Částka ve výši prvního čerpání (75 000 Kč) měla být poukázána na účet žalované číslo: , č. účtu, . Nedílnou součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, . s kódem , Anonymizováno, . Smlouva o úvěru byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaná o úvěr požádala na webových stránkách žalobkyně, po vyplnění registračního formuláře a po řádné registraci byla elektronicky uzavřena smlouva, kdy žalovaná ji podepsala SMS kódem , Anonymizováno, , který jí byl zaslán na jí uvedené telefonní číslo , tel. číslo, (Dohledání informací o činnosti klienta). Ve smlouvě bylo ve spojení s článkem 7.1 úvěrových podmínek stanoveno, že v případě prodlení žalované s úhradou splátky je žalobkyně oprávněna účtovat jí účelně vynaložené náklady na vymáhání (náklady spojené s upomínáním) a dále byla žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě dlužné splátky nižší než 500 Kč maximálně ve výši dlužné splátky) a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrady za pojištění, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně dále doložila i kopii občanského průkazu žalované.Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná s čistým hlavním měsíčním příjmem ve výši 18 000 Kč, bydlí ve vlastním domě/bytě, je vdaná, bezdětná a příjem ostatních členů domácnosti činí 35 000 Kč měsíčně.Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, zhotoveného , právnická osoba, dne 22. 8. 2024, který doložila žalobkyně, vyplývá, že vedení elektronické evidence žalobkyně dokládající zřizování a čerpání služeb žalobkyně je důvěryhodné.Informace o žalované a výsledky lustrací v příslušných registrech jsou shrnuty v kartě klienta, z níž plyne, že žalovaná je vdaná, bezdětná a bydlí ve vlastním domě/bytě. Dále je zde uvedeno, že žalovaná je zaměstnaná s měsíčním příjmem ve výši 18 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti žalované činí 35 000 Kč a měsíční výdaje domácnosti uvedla žalovaná v žádosti o úvěr ve výši 1 000 Kč. Lustrace žalované v příslušných registrech ke dni 16. 11. 2021 byly negativní (nebylo proti ní vedeno insolvenční ani exekuční řízení, u výsledků z ostatních registrů je uvedeno OK, u MVCR ověřeno).Dle listiny označené jako „Ověření bonity MLS“ je patrné, že žalobkyně v rámci výpočtů maximálního limitu splátky (MLS) žalované a domácnosti žalované zjišťovala z veřejných i soukromých zdrojů následující statistické údaje a částky: životní minimum žalované i členů její domácnosti, minimální uvěřitelné výdaje domácnosti (tj. statistický údaj), náklady na bydlení dle údajů ČSÚ, náklady na placení dalších závazků dle údajů v NRKI. Tyto údaje pak žalobkyně porovnala s výdaji uvedenými žalovanou a vycházela z vyšší hodnoty. Konkrétně žalobkyně provedla výpočet MLS žalované tak, že zohlednila příjem žalované ve výši 18 000 Kč, životní minima dospělých členů domácnosti ve výši 3 550 Kč, splátky jiným společnostem ve výši 7 376 Kč a výši splátky schváleného úvěru 2 284 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti zohlednila žalobkyně příjem žalované ve výši 18 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti ve výši 35 000 Kč, jako výdaje vzala žalobkyně v úvahu splátky jiným společnostem ve výši 7 376 Kč, normativní náklady na bydlení ve výši 4 227 Kč (měsíční výdaje domácnosti sdělené žalovanou byly 1 000 Kč), životní minimum členů domácnosti ve výši 6 750 Kč a výši splátky schváleného úvěru ve výši 2 284 Kč.Žalobkyně dále doložila úvěrovou zprávu z Nebankovního registru klientských informací, z níž bylo zjištěno, že žalovaná v době před poskytnutím úvěru již měla „existující“ dva splátkové úvěry (z 22. 9. 2021 na částku 20 000 Kč a z 9. 4. 2021 na částku 424 000 Kč), jeden kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem 5 000 Kč a jednu kreditní kartu. Zároveň měla 25 splátkových úvěrů již ukončených (z toho některé předčasně) a sedm žádostí o splátkový úvěr a jedna o revolvingový úvěr jí bylo odmítnuto.Z doloženého přehledu pohybů na účtu žalované za období od 20. 8. 2021