211 C 12/2018-361 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13.6.2018 domáhal po žalované zaplacení částky 9.000 Kč a úroku z prodlení z částky 3.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že požaduje tuto částku po žalované uhradit jako bezdůvodné obohacení za užívání bytové jednotky [číslo] která se nachází v domě [číslo] který stojí na st.p. [číslo] vše v k.ú. a obci [obec]. Žalovaná byt užívala na základě nájemní smlouvy z 28.2.2003. Nájem bytu skončil dne 28.2.2013. Žaloba, kterou se žalovaná domáhala, aby žalobci byla uložena povinnost uzavřít s žalovanou kupní smlouvu o prodeji této nemovitosti za cenu 120.000 Kč, byla zamítnuta. Žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky této nemovitosti. Byt užívá výlučně žalovaná. Žalobce proto po žalované požadoval uhradit bezdůvodné obohacení za užívání ½ této nemovitosti za dobu od 1.1.2018 2018 do 31.3.2018 ve výši 9.000 Kč. 2. V podání doručeném soudu dne 8.1.2019 žalobce rozšířil žalobu o dalších 86.961 Kč, což představuje bezdůvodné obohacení za užívání spoluvlastnického podílu daného bytu žalovanou za dobu od 1.1.2016 do 31.12.2017 a od 1.4.2018 do 31.12.2018, poté co žalobce odečetl náklady na tento byt, které uhradila žalovaná. Z podání z 8.1.2019 a z žaloby vyplývá, že žalobce po žalované požaduje zaplacení celkem částky 95.961 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86.961 Kč za dobu od 17.9.2018 do zaplacení. U jednání dne 20.2.2019 zástupkyně žalobce k požadovanému úroku z prodlení vysvětlila, že žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86.961 Kč za dobu od 12.9.2018 do zaplacení. V závěrečném návrhu ze dne 6.12.2021 strana žalobce uvedla, že žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9.000 Kč za dobu od 3.5.2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 86.961 Kč za dobu od 7.9.2018 do zaplacení. Soud v rozsudku vycházel ze specifikace úroku z prodlení z částky 86.961 Kč, jak jí žalobce uvedl v závěrečném návrhu z 6.12.2021. 3. K námitkám žalované a uplatněnému započtení uvedl, že žalované svědčí předkupní právo k předmětné bytové jednotce. To znamená, že až pokud žalobce bude chtít převést svůj spoluvlastnický podíl k předmětné bytové jednotce, zavázal se jej nabídnout žalované. Žalobce nemá a neměl úmysl svůj podíl na bytové jednotce převést na třetí osobu. Částka 240.000 Kč (respektive ½ 120.000 Kč) má být žalované vrácena jen v případě, že z důvodů nezávislých na účastnících smlouvy dojde k nemožnosti převodu bytové jednotky. Za částku 240.000 Kč bylo zajištěno předkupní právo žalované k předmětné bytové jednotce. Žalovaná nikdy žalobce nežádala o vrácení jakékoliv částky. Částka 120.000 Kč není splatná. Žalobce namítl promlčení všech nároků uplatněných žalovanou k započtení. Pokud žalovaná tvrdí, že částka 120.000 Kč byla splatná 2.3.2013, je nárok na zaplacení této částky promlčen. 4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že 28.2.2003 uzavřela s žalobcem a jeho tehdejší manželkou [jméno] [příjmení], jakožto dlužníky smlouvu o půjčce a dohodu o způsobu zaplacení. Dle toho žalovaná 28.2.2003 půjčila žalovanému a jeho bývalé manželce 300.000 Kč. Strany smlouvy se dohodly, že dluh bude splacen takto: 60.000 Kč bude splaceno tím, že žalobce a jeho manželka pronajali žalované byt za měsíční nájemné 500 Kč. Nájemné za 10 let je 60.000 Kč. Tato částka byla započtena na úhradu půjčky. Zbytek půjčky 240.000 Kč měl být uhrazen převodem pronajatého bytu za částku 240.000 Kč žalované. Bývalá manželka žalobce p. [jméno] [příjmení] svůj závazek splnila a s žalovanou uzavřela kupní smlouvu, kterou na žalovanou převedla polovinu předmětného bytu včetně s tím spojených dalších majetkových práv. Žalobce svojí povinnost převést na žalovanou svůj podíl na daném bytě nesplnil, ačkoliv byl k tomu žalovanou opakovaně vyzýván. Žalobce nevrátil ani půjčenou částku. Žalovaná uvedla, že žaloba je výkonem práva v rozporu s dobrými mravy a poctivostí. 5. Žalovaná dále poukázala na to, že, že žalobce se v jiných ohledech nechová jako spolumajitel daného bytu. Neplní si povinnost vůči SBDO [obec]. Vše hradí od roku 2013 pouze žalovaná. Nehradí daň z nemovitých věcí. 6. Žalovaná také nesouhlasila s výší požadovaného bezdůvodného obohacení. Zpochybnila, že by bylo možné daný byt pronajmout za částku uváděnou žalobcem. 7. Žalovaná uplatnila námitku započtení a uvedla, že vůči žalované částce započítává 12.086,73 Kč což jsou náklady a platby, které uhradila za žalobce v souvislosti s vlastnictvím předmětného bytu Stavebnímu bytovému družstvu občanů v [obec] za dobu od 1.7.2015 do 31.12.2017. Dále započítala částku 244 Kč, jako část daně z nemovité věci uhrazená žalovanou za dobu od roku 2014 do roku 2017. 8. Žalovaná také uplatnila proti žalované částce včetně příslušenství k započtení právo žalované na zaplacení částky 120.000 Kč. Uvedla, že žalobce má žalované vrátit půjčku ve výši 120.000 Kč a to na základě smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení uzavřené 28.2.2003. Dluh se stal splatným 2.3.2013. Je minimálně splatný od skončení řízení vedeného u Okresního soudu v Náchodě. Tento dluh byl zajištěn uznáním. 9. V podání doručeném soudu u jednání dne 20.2.2019 žalovaná uvedla, že předmětný byt užívá na základě konkludentní dohody spoluvlastníků o užívání společné věci a hospodaření s ní. Ta vyplývá ze skutečnosti, že žalovaná byt užívá po dobu 15 let od 1.3.2003 a pečovala o nemovitost a hradila s tím spojené náklady. Protože dohoda nebyla nahrazena novou dohodou, je nutné jí dle § 1138 o.z. považovat za platnou. Dále uvedla, že namítá k započtení částku 5.316 Kč, představující 1/2 úhrad za správu a ½ uhrazených záloh za služby poskytované při užívání bytové jednotky uhrazené v době od ledna do prosince 2018. 10. Okresní soud v Jičíně rozsudek z 22.5.2019, č.j. 211 C 12/2018-162 žalobu zamítl, protože žaloba je v rozporu s dobrými mravy a jde o zjevné zneužití právní ochrany. Vycházel z celého vývoje vtahů mezi účastníky řízení. Uvedl:„ Účastníci řízení a dřívější manželka žalobce uzavřeli několik smluv. Žalovaná poskytla žalobci a jeho manželce půjčku ve výši 300.000 Kč. Část půjčky 60.000 Kč byla vrácena v rámci nájemního vztahu, kdy žalovaná byla oprávněna užívat předmětný byt a nájemné bylo započteno jako úhrada části půjčky. Zbytek 240.000 Kč měl být vrácen tím, že:„ Zůstatek dluhu ve výši 240.000 Kč bude uhrazen formou převodu najatého bytu za tuto částku na paní [celé jméno žalované] po skončení desetiletého nájmu, dle uzavřené smlouvy o zřízení věcného práva předkupního.“ Tento zbytek půjčky žalované vrácen nebyl. Manželka žalobce svojí povinnost splnila, když po rozvodu manželství s žalobcem na žalovanou převedla svojí část předmětné bytové jednotky. Žalobce svojí část bytové jednotky na žalovanou nepřevedl, ač k tomu byl žalovanou vyzýván. Lze přisvědčit žalobci, že ve smlouvě o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení nebyl sjednán žádný termín, kdy má žalobce žalované formou převodu bytové jednotky splatit půjčku. Je tedy dle § 564 obč. zák., na žalobci, kdy takto svůj dluh splatí. Na druhou stranu, je ale v rozporu s dobrými mravy, pokud žalobce svůj podíl na bytové jednotce na žalovanou nepřevedl, ač o to byl opakovaně žalovanou upomínán a tím stále žalované nevrátil část půjčky, kterou žalobci a jeho manželce žalovaná poskytla. Bylo by v rozporu s dobrými mravy a jednalo by se o zjevné zneužití práva, přiznat žalobci náhradu za užívání části bytu (části bytu ohledně, níž je jako vlastník zapsán žalobce), když na základě jeho vůle – nesplnění závazku ze smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení, se žalovaná nestala vlastníkem celé bytové jednotky, kterou užívá. Pokud by žalobce svůj závazek ze smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení splnil, byla by žalovaná vlastníkem celé bytové jednotky a žalobci by nevznikalo žádné bezdůvodné obohacení za to, že žalovaná tento byt užívá. Jelikož daný stav je vyvolán chováním žalobce, který dosud nesplnil svůj závazek ze smlouvy o půjčce a dohodě o způsobu zaplacení, považuje soud jeho žalobu o vydání bezdůvodného obohacení za užívání části bytu, kterou má žalobce na žalovanou převést, za požadavek uplatněný v rozporu s dobrými mravy a zjevné zneužití práva.“ 11. Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové z 31.10.2019, č.j. 31.10.2019 byl tento rozsudek Okresního soudu v Jičíně zrušen. Uvedl, že:„ Rozpor s dobrými mravy nelze dovozovat z okolností, které nesouvisí s obsahem a účelem nároku, který byl uplatněn. Obsahem a účelem nároku je poskytnutí náhrady za užívání věci spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu.“ Při závěru okresního soudu o rozporu žaloby s dobrými mravy, které spatřoval v tom, že žalobce na žalovanou nepřevedl spoluvlastnický podíl, ač k tomu byl vyzván, se okresní soud se nevypořádal se závěry soudů v řízeních 5 C 1/2014 a 17