4 C 2/2025-69 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala, aby jí žalovaný zaplatil částku 31 680 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 29. 8. 2023 prostřednictvím své webové stránky , webové stránky, smlouvu o spotřebitelskému úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal prostřednictvím pětimístného verifikačního SMS kódu a žalobkyně mu poskytla úvěr převodem na jeho bankovní účet. Žalovaný se s jeho úhradou dostal do prodlení, opakovaně byl upomínán. V poslední upomínce byl upozorněn na zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2024 a vyzván k jeho úhradě. Žalovanou částku tvoří nesplacená část jistiny ve výši 20 000 Kč, smluvní úrok ve výši 40% měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 8 000 Kč a smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý kalendářní den prodlení od 1. 4. 2024 do data odeslání předžalobní výzvy 2. 10. 2024 v kapitalizované výši 3 680 Kč. Pro případ, že by soud neměl nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, žalobkyně navrhla posoudit jej jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. K výzvě soudu žalobkyně doplnila tvrzení o tom, že před uzavřením úvěrové smlouvy prověřovala úvěruschopnost žalovaného formou elektronického dálkového přístupu nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, jakož i z osobních dokladů poskytnutých žalovaným a v neposlední řadě ze sdělení a dokladů klienta, ze kterých vyplývají jeho příjmy i výdaje.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 29. 8. 2023 bylo prokázáno, že jako smluvní strany jsou označeni žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný. Smlouva není žalovaným podepsána. Předmětem smlouvy je poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Úroková sazba činila 40 % měsíčně, RPSN 5 567,58 %. Splátky byly stanoveny měsíční, vždy nejpozději k 27. dni v měsíci. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením poskytnutého úvěru nebo placením sjednaného smluvního úroku bylo sjednáno, že žalovaný zaplatí žalobkyni také účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky ohledně níž bude žalovaný v prodlení.4. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že žalobkyně ze svého účtu odeslala dne 29. 8. 2023 částku 20 000 Kč na účet č. , č. účtu, .5. Žalobkyně měla k dispozici osobní doklady žalovaného, které předložila – občanský průkaz a rodný list.6. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . bylo zjištěno, že k 6. 5. 2023 měl žalovaný na účtu zůstatek 3 534,39 Kč a dne 4. 6. 2023 zůstatek 30 998,74 Kč. Dne 15. 5. 2023 obdržel částku 30 967 Kč od , právnická osoba, ., dne 29. 5. 2023 mu přišla částka 14 628,38 Kč od , právnická osoba, . a celkovou částku 25 750 Kč mu poukázaly různé fyzické osoby. Z výpisu z účtu je zřejmé, že splácel tři úvěry u , právnická osoba, . Na úvěr č. , hodnota, zbývalo uhradit 9 splátek a výše nesplacené jistiny činila 9 658,78 Kč. Na úvěr č. , hodnota, zbývalo uhradit 33 splátek a výše nesplacené jistiny činila 34 405,84 Kč. Na úvěr č. , hodnota, zbývalo uhradit 77 splátek a výše nesplacené jistiny činila 93 384,24 Kč. Dluhy po splatnosti žalovaný neměl. Konečný zůstatek na účtu ke dni 2. 7. 2023 měl žalovaný ve výši 352 727,10 Kč, který však byl ovlivněn tím, že dne 15. 6. 2023 čerpal úvěr 300 000 Kč. Z , právnická osoba, . mu přišla částka 16 614 Kč, od ČSSZ mu přišly nemocenské dávky ve výši 10 612 Kč a celkovou částku 25 500 Kč mu poukázaly tři fyzické osoby. Z přehledu úvěrů je zřejmé, že žalovanému přibyl úvěr č. , hodnota, ve výši 300 000 Kč. K úhradě zbývalo 72 splátek. Dluhy po splatnosti u , právnická osoba, . neměl. Ostatní úvěry měly zůstatky jistin v částkách 8 636,22 Kč, 33 445,18 Kč a 92 398,93 Kč. Ke dni 31. 7. 2023 měl žalovaný zůstatek na účtu jen v částce 133,63 Kč. Na účet mu přišla dne 10. 7. 2023 částka 3 800 Kč od ČSSZ (nemocenské dávky), dne 14. 7. 2023 částka 3 343,69 Kč od , právnická osoba, ., 17. 7. 2023 částka 11 059 Kč z , právnická osoba, ., 5 400 Kč mu poukázaly různé fyzické osoby a 4 600 Kč si na účet vložil žalovaný. Kreditní obrat činil 28 803,85 Kč, debetní obrat byl ve výši -263 626,18 Kč (výběry hotovosti, platby kartou, okamžité úhrady).7. Zprávou , právnická osoba, . bylo prokázáno, že u ní měl žalovaný veden účet č. , č. účtu, , založený dne 16. 5. 2012 a zrušený dne 1. 11. 2024. Dne 29. 8. 2023 na účet přišla platba ve výši 20 000 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na , Jméno žalobkyně, ., VS , var. symbol, .8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 29. 8. 2023 na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené elektronicky úvěr ve výši 20 000 Kč. Tuto částku zaslala na bankovní účet žalovaného. Není pochyb o tom, že žalovaný byl při uzavírání úvěrové smlouvy v postavení spotřebitele, takže je potřeba na věc aplikovat zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném v době uzavření smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že splnila povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného, tj. jeho schopnost úvěr splácet, toto tvrzení se jí však nepodařilo prokázat. Tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, ničím nedoložila a nevysvětlila, jaké poznatky o žalovaném touto cestou získala. Z jednání ve věci se žalobkyně omluvila, soud jí proto při jednání nemohl vyzvat k dalšímu doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Na základě předložených výpisů z účtu žalovaného soud nesdílí závěr žalobkyně, že žalovaný byl schopen úvěr splácet, aniž by o tom byly důvodné pochybnosti. Je z nich totiž zřejmé, že žalovaný měl v době, kdy se o poskytnutí úvěru u žalobkyně ucházel, minimálně 4 úvěry, které dle výše zůstatků splácel celkovou částkou přes 6 000 měsíčně. Poslední úvěr mu byl poskytnut 15. 6. 2023 ve výši 300 000 Kč, přesto měl žalovaný 31. 7. 2023 zůstatek na účtu ve výši pouhých 133,63 Kč. Z výpisů je též zřejmé, že mu byly během července 2023 Českou správou sociálního zabezpečení dvakrát vypláceny nemocenské dávky. Z tvrzení žalobkyně a předložených důkazů nevyplývá, jak tato zjištění vyhodnotila a zda na jejich základě žádala žalovaného o bližší vysvětlení jeho ekonomické situace a prokázání jeho příjmů a jejich zdrojů, jakož i výdajů. Skutečnosti, které jsou z výpisů z účtu na první pohled zřejmé, přitom vyvolávají důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Pokud žalobkyně i přesto bez dalšího vyhodnotila