Návrhem ze dne 18. 4. 2026 se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částek 9 416 Kč, 9 416 Kč a 8 212 Kč, neboť žalovaný byl provozovatelem nákladního vozidla reg. zn. , SPZ, , které bylo v obdobích od 3. 9. 2024 do 17. 12. 2024, od 18. 12. 2024 do 2. 4. 2025 a od 3. 4. 2025 do 3. 7. 2025 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a je tudíž povinen zaplatit žalobkyni příspěvek dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“). Součástí každého z nároků je též poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 a násl. o.s.ř.) soud zjistil následující:5. Ze záznamů informace předané z RSV soud zjistil, že vozidlo reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, je nákladním automobilem , značka, s celkovou hmotností 2 600 kg a žalovaný byl vlastníkem i provozovatelem tohoto vozidla nejméně v období od 17. 3. 2022 do 24. 7. 2025.6. Z výzev k úhradě ze dne 23. 1. 2025, 25. 4. 2025 a 31. 7. 2025 je patrné, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za období od 3. 9. 2024 do 17. 12. 2024 ve výši 9 116 Kč, za období od 18. 12. 2024 do 2. 4. 2025 ve výši 9 116 Kč a za období od 3. 4. 2025 do 3. 7. 2025 ve výši 7 912 Kč. Splatnost příspěvku byla vždy stanovena na 60 dnů od doručení. Součástí výzvy bylo též poučení pro žalovaného, jakým způsobem má postupovat v případě, že vozidlo bylo v předmětném období pojištěno, žalovaný nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla, vozidlo bylo vyřazené z provozu, zaniklé, vyvezené do jiného státu nebo bylo odcizeno. Výzvy byly adresovány žalovanému na adresu trvalého bydliště.7. Z upomínek o úhradu nedoplatku ze dne 15. 4. 2025, 23. 7. 2025 a 21. 10. 2025 a dále z předžalobních výzev ze dne 6. 6. 2025, 18. 9. 2025 a 9. 1. 2026 spolu s podacími lístky vyplývá, že žalobkyně se před podáním žaloby opakovaně snažila upomínat žalovaného k úhradě všech dlužných částek.8. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žalovaný byl v období od 3. 9. 2024 do 3. 7. 2025 vlastníkem a provozovatelem vozidla , značka, s celkovou hmotností 2 600 kg, reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, . K tomuto vozidlu nebylo v celém uvedeném období sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu dopisy ze dne 23. 1. 2025, 25. 4. 2025 a 31. 7. 2025.9. Podle § 6 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po(a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo(b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.10. Podle § 45 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.11. Podle § 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.12. Podle § 46 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.13. Podle § 46 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.14. Podle § 47 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.15. Podle § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 86 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg.16. Podle § 6 vyhlášky Ministerstva financí č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2025, výše paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že žalovaný jako provozovatel a vlastník nákladního vozidla s celkovou hmotností 2 600 kg nesplnil zákonnou povinnost mít sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně řádně vyzvala žalovaného k úhradě dlužných příspěvků v zákonných lhůtách a s nezbytným poučením. Žalovaný doposud na svůj dluh ničeho neuhradil, a je proto povinen zaplatit žalobkyni příspěvek ve výši 9 116 Kč (součin 106 dnů bez pojištění x denní příspěvek ve výši 86 Kč), příspěvek ve výši 9 116 Kč (součin 106 dnů bez pojištění x denní příspěvek ve výši 86 Kč), příspěvek ve výši 7 912 Kč (součin 92 dnů bez pojištění x denní příspěvek ve výši 86 Kč), poplatek ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč), celkem tedy 27 044 Kč a též úroky z prodlení v zákonné výši od data splatnosti jednotlivých příspěvků.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky částku 400 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 27 044 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky ve výši 100 Kč za každý úkon, tedy celkem 300 Kč. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 1 500 Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH) a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 082 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 897 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.21. Při úvaze o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud přihlédl ke skutečnosti, že v posuzované věci se jedná o občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem, který představuje ustálený vzor používaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech (k tomu srov. z nedávné doby např. řízení u zdejšího soudu sp. zn. 13 C 148/2025, 13 C 156/2025, 13 C 183/2025 a další). Bez povšimnutí není ani skutečnost, že sama žalobkyně v návrhu vyčíslila své náklady postupem dle § 14b vyhlášky.