Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 15 510 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný, co by provozovatel automobilu reg. zn. , SPZ, neměl v období od 28. 2. 2025 do 19. 10. 2025 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je automobil evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalovaná částka představuje příspěvek dle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen „zákon“, za 234 dnů v sazbě 65 Kč za den, tj. 15 510 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč.2. Postupem podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“, rozhodl soud se souhlasem účastníků o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil ani neoznačil a k věci samé se nevyjádřil.3. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 11. 2025 je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 15 210 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy, neboť zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 registrační značky , SPZ, , jehož provozovatelem je žalovaný, nebyl v období od 28. 2. 2025 do 19. 10. 2025, tj. 234 dnů, pojištěn. Denní sazba u uvedeného typu automobilu činí 65 Kč na den.4. Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 28. 1. 2026 je prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán o zaplacení částky 15 539 Kč nejpozději do 7. 2. 2026.5. Dle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb. (dále jen „zákona“) zajistí provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti poa) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebob) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo.6. Dle § 45 odst. 2 zákona zaplatí provozovatel tuzemského vozidla Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.7. Dle § 45 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.8. Dle § 45 odst. 4 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.9. Dle § 46 odst. 1 zákona zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti.10. Dle § 46 odst. 2 zákona obsahuje výzva popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.11. Dle § 47 zákona povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení, žalobu žalobkyně shledal po právu a jako takové ji vyhověl. Žalovaný neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za provoz automobilu, proto je povinen uhradit za dobu, kdy toto pojištění neměl sjednáno, příspěvek, tj. od 28. 2. 2025 do 19. 10. 2025. Žalobkyně žalovaného vyzvala ke splnění této povinnosti, žalovaný však do dnešního dne příspěvek neuhradil. Soud proto rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku za 234 dnů, kdy automobil žalovaného nebyl pojištěn, příspěvek v sazbě 65 Kč za den, tj. 15 510 Kč, a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a jeho výše vychází z § 2 vlád. nař. č. 351/2013 Sb. tj. od 21. 1. 2026 z částky 15 210 Kč.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 510 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.