110 C 1/2020-80 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 4 318 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši za dobu od [datum] do zaplacení, zaplacení smluvní pokuty ve výši 429,35 Kč, zaplacení úroků ve výši 68,7 % ročně z částky 2 662,51 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 85 752 Kč, kterou žalobce odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, žalované byl poskytnut úvěr 30 000 Kč, žalovaná se ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, došlo k zesplatnění úvěru, žalovaná dluží novou jistinu úvěru ve výši 2 770 Kč odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru 2 662,51 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 107,49 Kč, smluvní pokuty, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 2 662,51 Kč, kterou žalobce požaduje v nominální roční úrokové sazbě 68,7 % ročně. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k jednání soudu se nedostavila, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). Po provedeném dokazování soud dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] byl sepsán návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, poskytovatelem úvěru byl žalobce a klientem žalovaná. Celková výše úvěru byla dohodnuta 30 000 Kč, celková částka k zaplacení 71 460 Kč, základní doba trvání úvěru 36 měsíců, celková výše splátky zahrnující splátku jistiny a úroku 1 985 Kč, počet splátek 36, výpůjční úroková sazba 95,04% ročně, předpokládaná RPSN 95,04%, splatnost splátek nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce. V případě splacení vždy prvních 18 splátek a následně vždy každých 24 splátek měl být za podmínky schválení úvěrujícího úvěr automaticky prodloužen a navýšen. Žalobce jako poskytovatel úvěru provedl dne [datum] hodnocení klienta - žalované, když pravidelný čistý měsíční příjem žalované činil 11 000 Kč, výdaje 3 800 Kč, nájemné, inkaso, doprava, ostatní 2.500 Kč, celkem výdaje 6 300 Kč, volné zdroje 4 700 Kč. Příjem byl doložen oznámením o vypláceném důchodu ČSSZ s výší důchodu 11 093 Kč, dále byl předložen výpis z účtu žalované za únor 2016. Žalobce ověřil úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení] a NRKI, z registru NRKI bylo zjištěno, že ke dni [datum] bylo u žalované uvedeno skóre 369, v registru [příjmení] nebyla uvedena žádná dlužná částka po splatnosti či dlužné splátky. Úvěr 30 000 Kč byl žalované poskytnut dne [datum]. Oznámením ze dne [datum] spolu se splátkovým kalendářem žalobce oznámil žalované, že akceptoval návrh žalované na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], splátky měly být žalovanou hrazeny po 1 985 Kč měsíčně počínaje [datum]. Žalobce vyzýval žalovanou o úhradu dlužných splátek [číslo] výzvou ze dne [datum], [datum], splátek 29, 30 výzvou ze dne [datum], splátek [číslo] výzvou ze dne [datum], [datum], splátek [číslo] výzvou ze dne [datum] s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Žalobce oznámil žalované oznámením ze dne [datum], že se ocitla v prodlení s úhradou splátky o délce 60 dnů, proto došlo k okamžitému zesplatnění veškerých závazků a vyzval žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ke dni zesplatnění úvěru ve výši 4 318 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] žalobce upomínal žalovanou o plnění dluhu s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Z úřední činnosti je soudu známo, že výše obvyklé úrokové sazby z úvěrů poskytovaných bankami spotřebitelům bez sjednaného účelu v roce 2016 na 36 měsíců je nižší než 17%. Z ostatních provedených důkazů nečiní soud žádné relevantní skutkové zjištění. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. V projednávané věci má soud za to, že žalobce před poskytnutím úvěru řádně prověřil úvěruschopnost žalované ve smyslu závěrů akruální judikatury Ústavního soudu ČR, když vycházel nejen ze zjištěného příjmu žalované z vypláceného důchodu a ověření úvěrové historie žalované z databází [příjmení] a NIRKI, ale úvěruschopnost ověřoval i na základě žalovanou předložených dokladů. Za rozporné s dobrými mravy je však dle názoru soudu nutné považovat ujednání o výši úroků 95,04% ročně, kdy tato výše je několikanásobkem obvyklé výše úrokové sazby. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V případě, až by se jednalo o překročení obvyklé úrokové sazby pouze v menší míře, o rozpor s dobrými mravy by se samo o sobě jednat nemuselo, neboť žalobce je nebankovním subjektem, kdy s ohledem na vyšší rizikovost jsou úrokové sazby vyšší. Taktomu však v daném případě není, když se jedná o výrazné překročení nejvyšší sazby úroků bankovních úvěrů, který je natolik zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku i bez návrhu. V dané věci je jedinou úplatu žalobce za poskytnutý úvěr sjednaný úrok, na tomto žalobce trvá i v rámci soudního řízení, nelze tak předpokládat, že by byl žalobce ochoten smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít, proto je třeba ve dle ustanovení § 576 občanského zákoníku posoudit smlouvu jako neplatnou v celém rozsahu. Nároky z neplatné smlouvy je třeba vypořádat dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku z důvodu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté na základě neplatné smlouvy. Toto ustanovením oproti předchozí úpravě v § 457 občanského zákoníku nezakládá možnost soudu bez návrhu strany žalované provést celkové vypořádání neplatné smlouvy, včetně všech plnění poskytnutých stranou žalovanou žalobci. Naopak je vyžadována aktivitám žalované strany, tedy námitka vzájemného plnění, požadavek, aby bylo vypořádáno veškeré plnění, která bylo žalobci poskytnuto. S ohledem na uvedené závěry proto soud žalobě vyhověl co do částky 2 662,51 Kč odpovídající zbývající dlužné původní jistině s úrokem z prodlení v zákonné výši dle ustanovení § 1970 o.z., ve zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, a to s ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., když dle míry úspěchu v řízení se zohledněním požadovaného úroku ve výši 68,7% z částky 2 662,51 Kč za dobu od [datum] do dne vyhlášení rozsudku byla ve věci převážně úspěšná žalovaná, které však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.