4 C 98/2017-125 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou ze dne [datum], podanou soudu téhož dne a doplněnou podáním ze dne [datum] podaným soudu dne [datum] na základě výzvy soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 27. 6. 2017, se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého nevypořádaného společného jmění manželů („ SJM“) žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně požadovala vypořádat SJM tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 3,3 milionu Kč. Žalobkyně svůj návrh doplnila podáním ze dne [datum], kterým svůj nátok konkretizovala tak, že žádala vypořádání SJM tak, že žalovaný zaplatí žalobkyni částku ve výši. 3 163 996,15 Kč. Manželství žalobkyně a žalovaného uzavřené dne [datum] před Místním národním výborem [obec] pak bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Jeseníku č. j. [číslo jednací] s právní mocí ke dni [datum]. Žalobkyně nárokovala zaplacení uvedené částky jako náhradu za jí uhrazené dluhy žalovaného, vzniklé za manželství. Žalobkyně pak žádala částku z titulu, mimo jiné, náhrady za cenu obrazů„ [anonymizováno]“ autora [jméno] [příjmení] a obrazu„ [anonymizováno]“ autora [jméno] [příjmení], jež měly patřit do společného jmění manželů, drží je žalovaný a žalobkyně žádá mu tyto obrazy v rámci vyrovnání přikázat a uložit žalovanému povinnost ji nahradit polovinu hodnoty daných obrazů, dále uvedené finanční prostředky žalobkyně žádala jako úhradu za půjčky od [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa žalovaného] (bratr žalobkyně), kterou uhradila společné dluhy manželů ve výši 793 000 Kč, dále žalobkyně žádala vypořádání dalších dluhů a práv k obrazům v SJM. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně rekapitulovala svá tvrzení a dále uvedla, že obrazy zmíněné v žalobě nabyli s manželem v roce 1996 do SJM a jejich hodnotu není schopna označit, naposledy obrazy viděla v roce 2007, kdy žalovaný přestal pracovat v [obec]. Obrazy by měly mít hodnotu milionů. 2. Žalovaný doručil dne [datum] soudu své vyjádření z téhož dne. Žalovaný uvedl, že majetkové vztahy s žalobkyni považoval a považuje za vyřešené a uzavřené a její nároky odmítá a při jednání soudu dne [datum] žalovaný zcela odmítl nároky žalobkyně, veškeré úvěry, jež si měl vzít žalovaný, pak měly být použity na zbudování půdní vestavby na nemovitosti žalobkyně, dále žalovaný uvedl, že obrazy nemá ve svém držení a žalobkyně musí prokázat jejich vlastnictví. Žalovaný se v současnosti měl nacházet v insolvenci a dluhy hradí řádně sám. 3. Soudní řízení bylo na návrh žalobkyně ze dne [datum], doručený soudu téhož dne, přerušeno dle § 109 ods.t 2 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako„ o. s. ř.“) usnesením ze dne 11. 10. 2018, č. j. 4 C 98/2017-52, s právní mocí ke dni [datum], a to do pravomocného skončení řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], kdy žalovaný je dlužníkem v daném insolvenčním řízení, hradí i dluhy náležející do SJM, kdy se předpokládá jejich uspokojení, a je tedy předčasné rozhodovat o vypořádání SJM manželů, když část dluhů do nich náležejících má zaniknout uspokojením v insolvenčním řízení. V přerušeném řízení bylo pokračováno na základě usnesení ze dne 24. 1. 2020, č. j. 4 C 98/2017-59, s právní mocí ode dne [datum]. 4. Podáním ze dne [datum] označeným jako doplnění žaloby žalobkyně uvedla, že vzhledem k marginální hodnotě vybavení domácnosti netrvá na jejím vypořádání a považuje jej za neúčelné, půjčky náležející do SJM pak měly být převážně splaceny, hodnotu obrazů„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“ pak žalobkyně uvedla jako 300 000 Kč a doložila k tomu znalecký posudek, zbylé obrazy, jež se měly nacházet v SJM, žalobkyně pro nedostatek podkladů neocenila. Dále žalobkyně uvedla, že jí byly [jméno] [jméno] poskytnuty prostředky ve výši 793 000 Kč jako kupní cena za nemovitost (rodinný dům) ve výlučném vlastnictví žalobkyně, s tím, že tyto prostředky žalobkyně použila na úhradu dluhu postihujícího SJM a vnesla je tak od SJM a žádá plnou náhradu této částky, když se mělo jednat o dluh, jež vznikl bez vědomí žalobkyně. Žalobkyně pak v závěru svého doplnění žaloby navrhla (formulovala žalobní petit), aby soud rozhodl tak, že ze SJM účastníků řízení se odrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“ autora [jméno] [příjmení] přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného, žalovaný je na vypořádacím podílu zaniklého SJM žalobkyni povinen nahradit částku 943 000 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku a uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení. 5. Usnesením ze dne 17. 8. 2020, č. j. 4 C 98/2017-71, jež nabylo právní moci dne [datum], soud dle § 95 o. s. ř. připustil změnu žaloby tak, jak ji vymezila žalobkyně v podání ze dne [datum] (pozn. předchozí odstavec rozsudku). 6. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že předmětné obrazy neodvezl z obydlí manželů po jejich rozvodu, když žalovaný odešel z domu dne [datum], tedy před právní mocí rozsudku o rozvodu. Dále žalovaný vznesl námitku promlčení, co se týče specifikace obrazů, které nebyly žalobou řádně vymezeny a dále nároků žalobkyně na úhradu prostředků získaných z prodeje nemovitosti, když právní moc rozsudku o rozvodu nastala ke dni [datum], žaloba v této věci byla podána [datum] a uvedené nároky byly specifikovány až v doplnění žalobkyně na výzvu soudu. 7. K námitce promlčení se žalobkyně vyjádřila přípisem ze dne [datum], kde uvedla, že pro posouzení toho, co má být předmětem vypořádání SJM se vychází ze žalobních tvrzení a všeho, co vyšlo v řízení najevo s přihlédnutím k individuálním okolnostem věci, přičemž předmětem vypořádání však může být jen to, co účastníci řízení navrhli k vypořádání do tří let od skutečnosti určující počátek promlčecí doby. Dle rozsudků Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 1765/2018 a 22 Cdo 437/2014 samotná nesprávná právní kvalifikace uplatněného nároku nemusí v poměrech konkrétního případu být na překážku závěru, že se jednalo o nárok uplatněný k vypořádání včas. Dále žalobkyně upozornila, že žalobu podávala jako právní laik a oba okruhy vypořádání, tedy obrazy„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“ i prodej nemovitých věcí ve výlučném vlastnictví žalobkyně [jméno] [jméno] za kupní cenu ve výši 793 000 Kč a vnos této částky do SJM na úhradu dluhu byly vymezeny již v původní žalobě a to na straně 3 podání v předposledním odstavci, resp. na straně 2 podání v první čtvrtině. 8. Na jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že nerozporuje, že dům [adresa] byl ve výlučném vlastnictví žalobkyně a že byl prodán manželům [příjmení], nicméně rozporuje, že částka 793 000 byla součástí SJM. Dle žalovaného pak žalobkyně neprokázala, že by předmětné obrazy patřily do SJM. 9. Na jednání dne [datum] žalobkyně uvedla, že dluh z úvěrové smlouvy ve výši 793 000 Kč vznikl za trvání manželství a platí tedy domněnka, že je součástí SJM. 10. V návrhu na doplnění dokazování ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že obrazy náležely do SJM s tím, že tyto byly právě z toho důvodu umístěny v domácnosti účastníků řízení. 11. Ve vyjádření žalovaného ze dne [datum] žalovaný uzvedl, že prostředky z úvěrové smlouvy byly určeny převážně na rekonstrukci nemovitosti žalobkyně, což se také uskutečnilo. 12. Při jednání dne [datum] žalobkyně k účastnické výpovědi žalovaného podotkla, že tato není pravdivá v tom, že matka žalobkyně jí obrazy daroval v roce 1990, když matka žalobkyně obrazy nabyla až v roce 1995 na základě dohody o vydání věcí. Dále žalobkyně v rámci závěrečného návrhu rekapitulovala své stanovisko ve věci a uvedla, že s ohledem na připuštěnou změnu žaloby jsou předmětem vypořádání v zásadě dva okruhy věcí, a to dva obrazy od malíře [jméno] [příjmení], a dále jsou předmětem vypořádání finanční prostředky z prodeje domu ve výlučném vlastnictví žalobkyně, kdy celá kupní cena byla prokazatelně použita na umoření dluhu spadajícího do SJM. V řízení dle žalobkyně bylo prokázáno, že matka žalobkyně dva obrazy [jméno] [příjmení]„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“, v souhrnné hodnotě ve výši 300 000 Kč, darovala účastníků řízení jakožto manželům, a to za účelem jejich případného zhodnocení v rámci léčby cukrovky dětí účastníků řízení. Pokud v rámci svědeckých výpovědí zaznělo, že obrazy měly být dány přímo dětem, je nezbytné poukázat na věk dětí, které v té době nebyly zletilé, což sice po právní stránce darování nevylučuje, ale je zcela logické, aby vlastnické a dispoziční právo s obrazy přešlo na účastníky řízení, kteří s nimi mohli v případě potřeby disponovat dle přání matky žalobkyně. Obrazy byly odvezeny žalovaným po právní moci rozvodového rozsudku. Pokud se jedná o finanční prostředky z prodeje nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalobkyně, pak manžely [příjmení] uhrazená kupní cena byla přímo poukázána na úhradu dluhu u [právnická osoba] z titulu smlouvy z roku 2004 Tyto prostředky by měly být zohledněny při vypořádání v plné výši a hodnota obrazu co do výše ½, proto žalobkyně navrhuje vypořádání částky, jak je žalována. 13. Při jednání dne [datum] žalovaný ve svém závěrečném návrhu rekapituloval své postavení k věci a uvedl, že vzhledem k podané žalobě ze dne