10 C 146/2022-22 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). 2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 6 892 Kč a úroků z prodlení z částky 4 000 Kč za dobu od 12. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, kterou žalobce odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 11. 12. 2020 smlouvu o úvěru, žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč, žalovaný se zavázal, že úvěr splatí jednorázově nejpozději do 11. 1. 2021 spolu s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v celkové výši 1 240 Kč. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru nezaplatil. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč, úroků a poplatků za poskytnutí úvěru do data splatnosti ve výši 1 240 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 4 000 Kč za dobu od 12. 1. 2021 do 28. 2. 2022, celkem částku 6 892 Kč a úroky z prodlení z částky 4 000 Kč za dobu od 12. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného výpisy z účtu žalovaného, případně výplatními lístky žalovaného za rozhodné období a výpisem z databáze poskytovatelů úvěrů [anonymizována čtyři slova]) nebo [anonymizováno] provozovaného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, žalobce souhlasil s jednáním ve své nepřítomnosti, soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaný uzavřeli [datum] elektronickými prostředky komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovaný prostřednictvím klientské zóny odsouhlasil znění smlouvy zadáním SMS kódu, který mu žalobce zaslal na číslo uvedené ve smlouvě, přičemž totožnost žalovaného ověřil z občanského průkazu, jehož kopii mu žalovaný poskytl. Ve smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský a bezúčelový úvěr ve výši 4 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 1% denně; celkem se zavázal vrátit 5 240 Kč do 11. 1. 2021, výše RPSN činila 2303,12%, účastníci si sjednali smluvní pokutu spočívající v povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 0,1% denně z jistiny úvěru od prodlení žalovaného do zaplacení. Dne [datum] žalobce úvěr poskytl, kdy z jeho účtu byla na účet žalovaným ve smlouvě označený připsána částka 4 000 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného za říjen 2019 vedeného u [právnická osoba] je patrno, že v tomto měsíci počáteční záporný zůstatek na účtu žalovaného činil - 10 168,09 Kč, na účet přišlo 54 075,71 Kč, z účtu odešlo 54 138,84 Kč, konečný zůstatek činil - 10 231,22 Kč. Výdaje žalovaného v tomto měsíci převyšovaly jeho příjmy. Z výpisu z účtu žalovaného za leden 2020 vedeného u [právnická osoba], je poté patrno, že v tomto měsíci počáteční záporný zůstatek na účtu žalovaného činil - 10 142,94 Kč, na účet přišlo 59 393 Kč, z účtu odešlo 59 394,31 Kč, konečný zůstatek činil - 10 144,25 Kč. Výdaje žalovaného v tomto měsíci tak opět převyšovaly jeho příjmy. Z vyhodnocení žádosti [číslo] je patrno, že žalobce vyhodnotil žádost žalovaného tak, že zohlednil jako životní minimum částku 3 860 Kč, životní náklady na bydlení 2 917 Kč, životní náklady celkem 6 777 Kč, u disponibilního limitu žalobce uvedl čistý měsíční příjem [částka], měsíční splátky úvěrů 5 000 Kč, jiné pravidelné platby a srážky 3 000 Kč, disponibilního limit 9 223 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 26. 1. 2022 podanou k poštovní přepravě stejného dne vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 7. Podle § 87 odst. 1, 2 z. s. ú. ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 8. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Žalobce a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě úvěru dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. Ten den totiž žalovaný prostřednictvím klientské zóny odsouhlasil znění smlouvy zadáním SMS kódu, který mu žalobce zaslal na číslo uvedené ve smlouvě, přičemž totožnost žalovaného ověřil z občanského průkazu, jehož kopii mu žalovaný poskytl. V této smlouvě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský a bezúčelový úvěr ve výši 4 000 Kč, kdežto žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit s úrokem ve výši 1 % denně; celkem se zavázal vrátit 5 240 Kč do 11. 1. 2021. Dne [datum] žalobce úvěr i poskytl, neboť byla z jeho účtu na účet žalovaným ve smlouvě označený zaslána a jako okamžitá platba připsána jistina úvěru (4 000 Kč). Povinnost žalovaného plnit řádně a včas byla utvrzena ujednáním o smluvní pokutě ve smyslu § 2048 o. z., spočívající v povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 0,1% denně z jistiny úvěru od prodlení žalovaného do zaplacení. Není pochyb o tom, že žalovaný v době uzavření smlouvy vystupoval jako spotřebitel, což se podává ze smlouvy; kdežto žalobce vystupoval při poskytnutí úvěru jako podnikatel. Z údajů uvedených ve výpisu z účtu žalovaného za říjen 2019 a leden 2020, které žalobce předložil k prokázání řádného přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, je zjevné, že žalobce řádně nezkoumal a nevyhodnotil tzv. úvěruschopnost spotřebitele (zde žalovaného) ve smyslu § 86 z. s. ú. a rozhodovací praxe Ústavního soudu (srov. nález ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18) a Nejvyššího soudu (srov. rozsudek ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Z daných výpisů jednoznačně a na první pohled vyplývá, že výdaje žalovaného v obou měsících převyšovaly jeho příjmy, přičemž žalovaný měl vyčerpaný i tzv. kontokorent ve výši 10 000 Kč. Žalobce tak nemohl důvodně předpokládat, že žalovaný bude schopen splácet příp. poskytnutý úvěr. Je třeba zdůraznit, že žalobce znal z výpisu z účtu skutečné výdaje žalovaného, pročež nemohl při řádném posuzování jeho schopnosti případně poskytnutý úvěr splatit