3 C 163/2021-39 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 2.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené s původním věřitelem společností [právnická osoba] Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 21. 10. 2021, č.j. 3 C 163/2021-25 bylo řízení částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 406 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 1.000 Kč, když žalobce písemným podáním ze dne 16. 9. 2021 vzal žalobu částečně zpět. Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru: Před uzavřením smlouvy o úvěru nebyla ze strany úvěrující společnosti [právnická osoba] ověřena schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. [právnická osoba] dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] s výší zápůjčky 2.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 2.406 Kč ve lhůtě 20 dní. Žalovaná čerpala úvěr ve výši 2.000 Kč v hotovosti při podpisu úvěrové smlouvy. [právnická osoba] jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Oznámením ze dne 8. 9. 2020 oznámila společnost [právnická osoba] žalované postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Pohledávka činila 3.406 Kč včetně příslušenství. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne 12. 4. 2021 k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Předchozí věřitel [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] přičemž součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky, které obsahují podrobnou specifikaci práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru. [právnická osoba] jako úvěrující poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne 7. 9. 2021 k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že žalobce důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje. Soud má za to, že si původní věřitel společnost [právnická osoba] nesplnila řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Toto má za následek, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Převzala-li žalovaná částku 2.000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 2.000 Kč v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinil částečné zastavení řízení a jednak ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v části žaloby úspěšný. Žalobce měl procesní úspěch v 64% a procesně zavinil zastavení řízení v 36%, potom má žalobce nárok na 28% účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 2,5 úkonu právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. – ½ předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 168 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci náhradu 28% z částky 1.368 Kč (500 + 300 + 168 + 400), tj. celkem 383 Kč přiznal (výrok II.).