3 C 23/2022-42 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). 2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené s původním věřitelem společností [právnická osoba] 3. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 11. 3. 2022, č.j. 3 C 23/2022-36 bylo řízení částečně zastaveno co do částky 2.663,02 Kč a co do částky 1.750 Kč dle ustanovení § 96 odst. 1,2 o.s.ř. z důvodu částečného zpětvzetí žaloby učiněné žalobcem písemným podáním ze dne 17. 2. 2022. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Předchozí věřitel [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem ve výši 50.000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 8,5% měsíčně, RPSN ve výši 262,91 %, výší minimální měsíční splátky 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo výší měsíční splátky minimálně 1.000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 22. 10. 2018 ve výši 9.500 Kč, dne 29. 11. 2018 ve výši 10.000 Kč, dne 19. 12. 2018 ve výši 56,40 Kč, dne 19. 12. 2018 ve výši 10.000 Kč, tj. celkem částku 29.556,40 Kč, které byly žalovanému zaslány předchozím věřitelem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný neuhradil jistinu ve výši 10.000 Kč [právnická osoba] jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] jako postupníka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Společnost [anonymizováno] služby jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 6. 5. 2020 k úhradě dlužné částky ve výši 15.434,06 Kč, avšak bezvýsledně. 5. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. (zákon o spotřebitelském úvěru dále jen z.s.ú.) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Předchozí věřitel [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o revolvingovém úvěru s úvěrovým limitem ve výši 50.000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 8,5% měsíčně, RPSN ve výši 262,91 %, výší minimální měsíční splátky 12,5% nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo minimálně 1.000 Kč. Předchozí věřitel přenechal žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 29.556,40 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost poskytovatele úvěru (příp. zápůjčky) před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalovaného splácet úvěr. Žalobce žádným způsobem nedoložil, že společnost [právnická osoba] před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru posuzovala schopnost žalovaného splatit poskytnutý úvěr, tedy zda žalovaný disponoval volnými finančními prostředky k zaplacení poskytnutého úvěru. V obdobných věcech žalobce dokládá např. zákaznickou kartu, ze které jsou zřejmé příjmy a výdaje žalovaného a následně jsou zjištěny volné finanční prostředky k zaplacení poskytnutého úvěru. V této věci však žalobce soudu žádnou zákaznickou kartu nedoložil. Předchozí věřitel si tak nesplnil svou povinnost před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Toto má za následek, že smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Pokud žalovaný dluží jistinu ve výši 10.000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Soud tak vyhověl žalobě co do jistiny ve výši 10.000 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny v souladu s ustanovením § 1970 o.z. (výrok I.). 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinil částečné zastavení řízení a jednak ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v části žaloby úspěšný. Žalobce měl procesní úspěch v 75% a procesně zavinil zastavení řízení v 25%, potom má žalobce nárok na 50% účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci náhradu 50% z částky 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400), tj. celkem 744,50 Kč přiznal (výrok II.).