3 C 95/2022-25 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhá zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z této částky od 27. 5. 2021 do zaplacení, a to jako bezdůvodného obohacení žalovaného. Dne [datum] totiž společnost [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdkyně“) poskytla na účet žalovaného 20 000 Kč, aniž by mezi nimi byla uzavřena smlouva týkající se dané částky. Následně právní předchůdkyně postoupila žalovanou pohledávku na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil. Žalobce navrhl, aby byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. S ohledem na uvedené skutečnosti soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ o. s. ř.“)). 3. Soud zjistil, že z účtu právní předchůdkyně bylo [datum] na účet č. [bankovní účet] zasláno 20 000 Kč, přičemž k platbě byl uveden [specifický symbol] a platba byla opatřena poznámkou„ [anonymizována dvě slova] [číslo]“ (výňatek z výpisu z účtu právní předchůdkyně, v systému CEPR). Částka 20 000 Kč je jako celková výše zápůjčky uvedena i v nepodepsané listině nazvané„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“, v níž je uvedeno, že se jí právní předchůdkyně zavazuje poskytnout na požádání žalovaného, označeného v listině mj. svým jménem, příjmením, rodným číslem ([číslo]) a trvalým bydlištěm ([ulice a číslo], [PSČ] [obec]), částku 20 000 Kč za úrok ve výši 25 % p. m., (RPSN 1 402 %), kterou i s úrokem zavazuje žalovaný splácet v tam uvedených měsíčních splátkách (listina označená jako SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU, v systému CEPR). Dále soud zjistil, že dne [datum] podepsali zástupci právní předchůdkyně jako„ postupitele“ a žalobce jako„ postupníka“ listinu nazvanou„ Smlouva o postoupení pohledávek“ s ujednáním, že předmětem smlouvy jsou pohledávky postupitele, postupované ke dni uzavření smlouvy, vzniklé ze smluv o zápůjčce, které uzavřel se svými klienty jako dlužníky, specifikované v seznamu pohledávek (předmětná listina v systému CEPR), přičemž v daném seznamu je uvedena pohledávka ve výši 51 013,44 Kč, označená [číslo] jménem a příjmením žalovaného a jeho rodným číslem (listina označená Smlouva o postoupení pohledávek). V návaznosti na to vyhotovená listina označená jako„ Oznámení o postoupení pohledávek“, která je opatřena datem [datum] a jako jejíž adresát je uveden žalovaný, obsahuje sdělení právní předchůdkyně žalovanému, že svou pohledávku z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobce (listina„ Oznámení o postoupení pohledávek“, systém CEPR) - 4. Z jiných než shora uvedených důkazních prostředků nezjistil soud skutečnosti významné pro posouzení této věci, a proto z oněch jiných důkazních prostředků neučinil žádná skutková zjištění. Pravost ani správnost provedených listin nebyla v řízení zpochybněna, soud o nich neměl důvodu pochybovat, a proto z nich při zjišťování skutkového stavu vycházel (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato ustanovení právních předpisů: Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále též jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Po právní stránce posoudil soud věc takto: S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 588 věty první o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 z. s. ú.), kterou právní předchůdkyně a žalovaný uzavřeli dle § 2395 a násl. o. z. ve spojení s § 2 odst. 1 z. s. ú. neznámého dne, nejpozději však 7. 11. 2018, kdy byla právní předchůdkyní provedená platba ve výši 20 000 Kč zúčtována ve prospěch žalovaného (podrobněji níže), má žalobce, na kterého právní předchůdkyně postoupila žalovanou pohledávku (byť jako pohledávku z platné smlouvy o úvěru) smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou [datum] (§ 1879 o. z.), právo jen na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z., a to ve výši poskytnuté a nevrácené jistiny, tj. 20 000 Kč. 7. Přestože žalobce tvrdí, že k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi jeho právní předchůdkyní a žalovaným nedošlo, resp. nedošlo mezi nimi k uzavření žádné smlouvy, vyplývá z jím předložených listin opak, tedy že smlouvu o spotřebitelském úvěru (a to ve formě úvěru dle § 2395 a násl. o. z.) uzavřeli. Skutečnost, že z provedených důkazů nebylo zjištěno, v jaký den ke kontrakci došlo, na tom ničeho nemění. Už jen ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] lze usuzovat na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi právní předchůdkyní a žalovaným, neboť jsou v ní postupované pohledávky vymezeny jako pohledávky ze smluv o zápůjčce, které právní předchůdkyně uzavřela se svými klienty jako dlužníky. O uzavření smlouvy svědčí též to, že právní předchůdkyně minimálně v roce 2018 patřila mezi nebankovní poskytovatele spotřebitelských úvěrů, jak je soudu známo z úřední činnosti a jak tvrdí sám žalobce. Závěr o vzniku smlouvy o spotřebitelském úvěru je podporován též oznámením o postoupení pohledávek, jímž právní předchůdkyně minimálně hodlala informovat žalovaného o postoupení (tehdy) své pohledávky na žalobce a v němž výslovně uvedla, že postoupená pohledávka vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru [číslo]. Nelze opomenout ani uvedení rodného čísla a místa trvalého pobytu žalovaného v nepodepsané listině označené jako„ SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM ÚVĚRU“, přičemž se tam uvedené rodné číslo žalovaného shoduje i s číslem uvedeným u platby 20 000 Kč provedené z účtu právní předchůdkyně právě ve prospěch žalovaného. Pro posouzení věci pak není rozhodné, zda účet, na který byla platba připsána, je účtem žalovaného, jelikož platba byla provedena zjevně v jeho prospěch a na jeho žádost, o čemž svědčí uvedení rodného čísla jako symbolu platby a identifikace platby jako„ Pujcka [číslo]“. Soud proto pro nadbytečnost neučinil dotaz na [právnická osoba], kterým měl dle návrhu žalobce zjistit, zda je žalovaný majitelem účtu, na který právní předchůdkyně zaslala žalovaných 20 000 Kč. Konečně je třeba poukázat i na to, že si sám žalobce ve svých tvrzeních odporuje, jelikož tvrdí, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřena nebyla, a současně tvrdí, že právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, což má mimo jiné dokládat žalovaným poskytnutý občanský průkaz. Lze shrnout, že všechny zjištění z provedených listin tvoří uzavřený okruh nepřímých důkazů svědčící bez pochybností o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. K tomu je třeba doplnit, že ze shora uvedených listin jednoznačně vyplývá, že žalovanému nebyly peněžní prostředky po