3 C 6/2023-35 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 29.075 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil v žalobě, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byl Obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 25.000 Kč. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a jednotlivých dílčích smluv o postoupení pohledávek převedena na žalobce. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení 33.101 Kč a skládala se z nesplacené jistiny 25.000 Kč, úroku ve výši 3.876 Kč, smluvní pokuty 4.075 Kč, paušální náhrady nákladů na upomínání 150 Kč. Žalobce dále požaduje náklady mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Žalobce upomínal žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 4. 8. 2022, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání u soudu se nezúčastnila a bylo jednáno v nepřítomnosti žalované dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne 28. 2. 2023, č.j. 3 C 6/2023-23 bylo řízení částečně zastaveno co do kapitalizovaného úroku ve výši 4.026 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 4.075 Kč, když žalobce písemným podáním ze dne 1. 2. 2023 vzal žalobu částečně zpět. 4. Po provedeném dokazování soud došel ke skutkovému závěru: Před uzavřením smlouvy o úvěru nebyla ze strany úvěrující společnosti [právnická osoba] ověřena schopnost žalované splatit poskytnutý úvěr. [právnická osoba] dne [datum] uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku se žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] s výší úvěru 2.000 Kč s datem splatnosti dne 23. 10. 2021. Společnost [anonymizována dvě slova] dne [datum] uzavřela pomocí prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru [číslo] měnící a doplňující podmínky smlouvy o úvěru [číslo] jejímž předmětem je poskytnutí úvěru ve výši 25.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit společnosti [právnická osoba] částku 28.876 Kč ve lhůtě 30 dní. Žalovaný čerpala finanční prostředky, a to ve výši 2.000 Kč dne 23. 9. 2021, ve výši 4.000 Kč dne 27. 9. 2021, ve výši 2.000 Kč dne 30. 9. 2021, ve výši 2.000 Kč dne 18. 10. 2021, ve výši 12.500 Kč dne 20. 10. 2021 a ve výši 2.500 Kč dne 22. 10. 2021, tj. celkem 25.000 Kč, které jí byly zaslány na účet č. [bankovní účet] [právnická osoba] jako postupitel postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Oznámením ze dne 12. 4. 2022 oznámila společnost [právnická osoba] žalované postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce. Pohledávka činila 33.101 Kč včetně příslušenství. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne 4. 8. 2022 k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 5. Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: 6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Předchozí věřitel [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] ve změněném znění ze dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] přičemž součástí smlouvy jsou i obchodní podmínky, které obsahují podrobnou specifikaci práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru. [právnická osoba] jako úvěrující poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč. Soud při rozhodnutí vycházel ze závěrů uvedených v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 a v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ve kterých je poukazováno na povinnost žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka – žalované splácet úvěr. Soud vyzval žalobce výzvou ze dne 12. 1. 2023 k doplnění tvrzení a navržení důkazů ke skutečnosti, jakým způsobem žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr dle ustanovení § 86 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Žalobce na výzvu soudu uvedl, že žalobce důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje. Soud má za to, že si původní věřitel společnost [právnická osoba] nesplnila řádně povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Toto má za následek, že smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] ve změněném znění ze dne [datum] je ujednáním neplatným dle ustanovení § 580 odst. 1 o.z. a soud k této neplatnosti přihlédl bez návrhu dle ustanovení § 588 o.z. Převzala-li žalovaná částku 25.000 Kč na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku žalobci vrátit podle ustanovení § 2993 o.z. jako bezdůvodné obohacení. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 25.000 Kč v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, které soud shledává jako přiměřené (výrok I.). 12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn jednak ustanovením § 146 odst. 2 o.s.ř., když žalobce částečným zpětvzetím žaloby procesně zavinil částečné zastavení řízení a jednak ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobce byl v části žaloby úspěšný. Žalobce měl procesní úspěch v 78 % a procesně zavinil zastavení řízení v 22 %, potom má žalobce nárok na 56 % účelně vynaložených nákladů. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. celkem 252 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1.164 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci náhradu 56 % z částky 2.616 Kč (900 + 300 + 252 + 1.164), tj. celkem 1.465 Kč přiznal (výrok II.).