4 C 47/2023-38 — Okresní soud v Jeseníku

Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobce po žalované domáhá zaplacení dlužné jistiny zápůjčky poskytnuté žalované společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo] ze dne [datum] ve výši 19 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 041,58 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 367,22 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 19 000 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobce uvedl, že pohledávka ze smlouvy na něj byla právním předchůdcem postoupena. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, žádné z tvrzení žalobce nerozporovala, k nařízenému jednání dne [datum] se nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dne [datum] v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. Listinou nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti“, [číslo] bylo prokázáno, že dne [datum] žalovaná a právní předchůdce podepsali uvedenou listinu, dle jejíhož obsahu se právní předchůdce zavázal poskytnout žalované„ zápůjčku“ ve výši 19 000 Kč, žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 15 471Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 656 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 098 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5.717 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Převzetí peněz žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Zákaznickou kartou ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaná a právní předchůdce toho dne podepsali danou listinu a že žalovaná svým podpisem jako správné a úplné stvrdila tyto údaje: je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, žije v nájmu, pracuje jako servírka v [anonymizováno] léčebných lázních [obec] za čistý měsíční příjem 12 600 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti dosahují 4 000 Kč, má interní splátky ve výši 1 253 Kč a její odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právnímu předchůdci 3 výplatní pásky za měsíce září až listopad 2017, jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou. Přehledem plateb bylo prokázáno, že na smlouvu s daným číslem žalovaná uhradila celkem 800 Kč. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřená mezi právním předchůdcem jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem a seznam postoupených pohledávek prokazují, že uvedenou smlouvou právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávky ze smluv uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde je uvedena smlouva č. a jméno a rodné příjmení žalované (Papuláková). Oznámením o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že žalovaná byla písemně informována o postoupení pohledávky. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a podacím lístkem České pošty s. p. bylo prokázáno, že zástupce žalobce písemně upomínal žalovanou o zaplacení dluhu ze smlouvy dopisem odeslaným dne [datum]. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] žalovaná a právní předchůdce podepsali listinu nazvanou„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE – ZELENÁ v hotovosti“, [číslo] právní předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalované„ zápůjčku“ ve výši 19 000 Kč, žalovaná se pak zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 15 471 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 656 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 5 098 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 5 717 Kč, a to v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 916 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Převzetí peněz žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. [příjmení] dne žalovaná a právní předchůdce toho dne podepsali zákaznickou kartu, kde žalovaná stvrdila osobní údaje, a to, že je svobodná, nemá vyživovací povinnosti, žije v nájmu, pracuje jako servírka v [anonymizováno] léčebných lázních [obec] za čistý měsíční příjem 12 600 Kč, přičemž další čisté příjmy domácnosti dosahují 4 000 Kč, má interní splátky ve výši 1 253 Kč a její odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. V listině je také uvedeno, že žalovaná předložila právnímu předchůdci 3 výplatní pásky za měsíce září až listopad 2017, jiné dokumenty v kartě uvedeny nejsou. Na smlouvu žalovaná uhradila celkem 800 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdce jako postupitel postoupil na žalobce pohledávky ze smlouvy uvedených v příloze k této smlouvě – seznamu pohledávek, kde je uvedena smlouva a jméno a rodné příjmení žalované ([příjmení]), toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno, žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval níže uvedená ustanovení právních předpisů: Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen Podle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. <b>Po právní stránce posoudil soud věc takto:</b> Právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru v podobě zápůjčky dle § 239