7 C 40/2024-181 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobce se, při zohlednění tvrzení učiněných při jednání dne 18. 9. 2025, domáhá po žalovaném zaplacení 540 000 Kč jakožto náhrady za dobu, kdy žalovaný užíval (nepředal vyklizené) jemu pronajaté prostory po skončení nájmu, až do doby jejich předání (vyklizení). Dále se domáhá úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 540 000 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodňuje tím, že účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu, kterou žalobce pronajal žalovanému na dobu neurčitou budovu č. p. , hodnota, ve , město, . Dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovanému dne , datum, , žalobce vypověděl nájem v souladu s ujednáním smlouvy o nájmu bez výpovědní doby a z důvodu neplacení nájemného. Protože po skončení nájmu však žalovaný předmět nájmu nevyklidil a nepředal žalobci, došlo na základě návrhu žalobce k soudnímu vyklizení dne , datum, . Dle ujednání smlouvy o nájmu je žalovaný povinen zaplatit náhradu za každý měsíc od skončení nájmu do jeho předání a ve výši ujednaného nájemného 15 000 Kč za každý měsíc. Náhradu však žalobce požaduje až od února 2020 do konce února 2023 s tím, že za březen 2020 požaduje namísto 15 000 Kč pouze 10 000 Kč a za duben 2020 pouze 5 000 Kč z důvodu slevy poskytované žalobcem všem nájemníkům pro omezení možnosti podnikat z důvodu opatření proti onemocnění covid-19. Úrok z prodlení požaduje ode dne 15. 8. 2023 s odůvodněním, že měl žalovaný zaplatit žalovanou částku dle předžalobní výzvy do 14. 8. 2023. Současně však žalobce uvádí, že si je vědom toho, že mu úrok z prodlení náleží až od pozdějšího dne (vyjádření na č. l. 66).2. Žalovaný souhlasí, že mu žalobce pronajal předmět nájmu. Namítá, že nevěděl o soudním vyklizení a neví, co se stalo s jeho věcmi v předmětu nájmu. Taktéž namítá, že neobdržel výpověď z nájmu a že neví, že by se žalobce pokusil o smírné vyřešení věci, jak tvrdí. Při jednání dne 18. 9. 2025 uvedl, že nájemné v období od února 2020 do začátku roku 2021 hradil prostřednictvím svého bratra , jméno FO, přes bankovní účet. Ve lhůtě soudem stanovené ani později, nedoplnil svá tvrzení v tom smyslu, kdy, v jaké výši a z jakého účtu hradil tímto způsobem nájemné, načež vzal zpět svůj důkazní návrh na provedení výpisů z účtů žalobce. Výsledně uvedl, že k řízení nemá žádné námitky, že ho zklamal bratr, který nehradil žalobci částky, které od žalovaného dostal, že nemohl žalobci platit sám a dohodnout se s ním na splátkovém kalendáři či jiném řešení proto, že se dostal do konfliktu se zákonem a vykonává trest odnětí svobody.3. V souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) vzal soud za svá skutková zjištění toto shodné tvrzení účastníků, které za shodné označili k výzvě soudu při jednání dne 18. 9. 2025 (č. l. 162): Smlouvou ze dne , datum, žalobce žalovanému pronajal budovu č. p., Anonymizováno, , hodnota, ve , město, , která je součástí pozemku p. č. , hodnota, v katastrálním území , město, (dále též jen „předmět nájmu“), na neurčitou dobu.Z provedených listinných důkazů předložených žalobcem a vyžádaných soudem (č. l. 78 až 81, 160) již před prvním jednáním, které se ukázaly potřebné ke zjištění skutkového stavu a které vyplývaly z obsahu spisu (§ 120 odst. 2 o. s. ř.), zjistil soud následující skutečnosti:4. Žalobce jako pronajímatel – jako zapsaný vlastník pozemku, na němž se nachází předmět nájmu (výpis z katastru nemovitostí na č. l. 7) – a žalovaný jako nájemce – mj. označený kontaktní a korespondenční adresou: , adresa, – ujednali v listině nazvané jako „SMLOUVA O NÁJMU Č. , hodnota, “ (dále též jen „smlouva o nájmu“ či „smlouva“) – kterou dne , datum, opatřili podpisy –, že žalobce pronajímá od , datum, na dobu neurčitou žalovanému a za účelem jeho podnikatelské činnosti (montáž a opravy technických zařízení pro využití v oblasti kultury a odpočinku) předmět nájmu (čl. II. smlouvy). Za pronájem se žalovaný zavázal platit nájemné 15 000 Kč měsíčně (od , datum, ) – čl. IV. odst. 1 ve spojení s čl. III. smlouvy. Účastníci ve smlouvě ještě ujednali, že: 1) Žalobce může nájem vypovědět bez výpovědní doby, pokud nájemce nezaplatí nájemné ani do splatnosti příštího nájemného (čl. IX smlouvy). 2) Žalobce má jako pronajímatel právo na náhradu ve výši nájemného ode dne skončení nájmu až do dne skutečného odevzdání předmětu nájmu, pokud žalovaný jako nájemce neodevzdá předmět nájmu v den skončení nájmu (čl. IX odst. 5 smlouvy). 3) Že se zásilky považují za doručené 10. dnem ode dne, kdy byly připraveny k vyzvednutí u doručujícího orgánu, zmaří-li se doručení anebo si zásilku adresát v dané lhůtě nevyzvedne, i když se adresát nedozvěděl o uložení (čl. X. odst. 2 smlouvy). 4) Veškeré peněžité nároky žalobce jako pronajímatele vyplývající ze smlouvy se stávají splatnými do 30 dnů od doručení písemné výzvy žalovanému jako nájemci (čl. X. odst. 3 smlouvy). 5) Práva a povinnosti stran vyplývající ze smlouvy a s ní související, vč. neplatnosti, se řídí českým právem (čl. X odst. 16 smlouvy). 6) Dále účastníci vyloučili aplikaci § 1805 odst. 2, § 2212, § 2223, § 2305, § 2307, § 2311, § 2312 a § 2315 zákona č. 89/2012 Sb. (čl. X odst. 10 smlouvy). (smlouva o nájmu na č. l. 11 až 14)5. Dopisem ze dne , datum, , který žalovaný převzal dne 18. 11. 2019 (č. l. 9), vypověděl žalobce žalovanému nájem z důvodu dluhu na nájemném ve výši 75 000 Kč, přičemž jej upozornil, že nájem zaniká dnem doručení výpovědi. Současně žalobce vyzval žalovaného, aby vyklidil předmět nájmu a vyklizený mu jej předal (výpověď z nájmu na č. l. 8).6. Jelikož žalovaný nevyklidil předmět nájmu a nepředal jej žalobci, podal žalobce návrh na soudní vyklizení předmětu nájmu. Soudní vyklizení provedl Okresní soud v Jeseníku dne , datum, (usnesení Okresního soudu v Jeseníku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, na č. l. 10; vyrozumění o vyklizení na č. l. 160).7. Dne 7. 8. 2023 zaslal (zástupce) žalobce prostřednictvím pošty a na kontaktní a doručovací adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě (č. l. 18) výzvu k zaplacení žalované částky (se skutkovým a právním rozborem věci) s lhůtou k zaplacení do 14. 8. 2023 (předžalobní výzva na č. l. 67 až 69). Zásilku obsahující výzvu si nicméně žalovaný nepřevzal, ač se mu ji pošta pokusila doručit již 14. 8. 2023 a následně 30. 8. 2023, přičemž 14. 8. 2023 zásilku uložila, načež se zásilka vrátila žalobci jako nedoručená (příloha sdělení České pošty, s.p. na č. l. 80; scany obálky na č. l. 84 až 85).8. Z jiných než shora uvedených důkazů nezjistil skutečnosti významné pro výsledné posouzení této věci. Z jiných důkazů, než které soud uvedl výše, tak soud nečiní skutková zjištění ani je nehodnotí. Provedené listinné důkazy účastnici nezpochybnili, nezpochybnili jejich pravost ani správnost, dokonce se k nim nechtěli ani vyjádřit. Ani soud neměl důvodu o pravosti a správnosti provedených listin pochybovat. Při zjišťování skutkového stavu z nich tedy vycházel.9. Důkazní návrh žalobce na provedení protokolů o sepsání věcí nalezených při soudním vyklizení o zničení těchto věcí zamítl soud pro nadbytečnost a irelevantnost. Žalovaný jej navrhl k prokázání svého tvrzení, že se v předmětu nájmu nacházely hodnotné věci, které by snížily částku, kterou má uhradit, přičemž uvedl, že mu jeho bratr tvrdil, že se do předmětu nájmu někdo vloupal a některé věci zmizely. Pro posouzení věci není vůbec podstatné, zda a jaké věci byly nalezeny při soudním vyklizení předmětu nájmu. S ohledem na tvrzení žalobce je pro posouzení věci podstatné pouze toto: Zda účastníci ujednali, že žalobce pronajme žalovanému předmět nájmu, zda a jaké ujednali účastníci důvody zániku nájmu, zda, jakým způsobem a z jakého důvodu nájem skončil, zda a v jaké výši účastníci ujednali náhradu za neodevzdání předmětu nájmu po skončení nájmu, zda a kdy došlo k odevzdání předmětu nájmu, zda a kdy byl žalobce žalovaného vyzval k zaplacení náhrady za užívání nájmu po dobu jeho skončení. V té souvislosti soud uvádí, že žalovaný nezpochybnil žádná tvrzení žalobce, naopak z jeho vyjádření, zejm. při jednání dne 20. 11. 2025 vyplynulo, že s tvrzeními žalobce souhlasil, vč. toho, že neplatil nájemné. Kromě toho se z vyrozumění o vyklizení (č. l. 160) podává, že ve vyklizovaném objektu (předmětu nájmu) byly nalezeny jen věci staré, zničené a zcela bezcenné. Lze mít tedy za to, že by navržené protokoly o sepsání věcí nalezených při soudním vyklizení o zničení těchto věcí nemohly prokázat tvrzení žalovaného, a tak lze pokládat návrh žalovaného za impotentní. Nadto soud shledal, že by na zjištěném skutkovém stavu a posouzení věci nemohly ničeho změnit skutečnosti tvrzené žalovaným, k jejichž prokázání navrhl provést zmíněné protokoly.10. Na podkladě shora uvedeného dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Účastnici podepsali dne , datum, smlouvu o nájmu, v níž se žalobce zavázal pronajmout žalovanému předmět nájmu za nájemné ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal platit. Tuto částku se žalovaný ve smlouvě zavázala platit jako náhradu i po skončení nájmu, a to až do skutečného odevzdání p