Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhá na žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , a to z titulu nesplacené zápůjčky, která byla žalovanému poskytnuta na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání u soudu se bez omluvy nedostavil, přestože byl řádně předvolán (předvolání mu bylo doručeno fikcí). Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Soud proto věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků, a to v souladu s ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, uzavřené dne , datum, mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku v celkové výši , částka, na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, . Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 %. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku společně s poplatkem nejpozději do , datum, . Za předpokladu, že žalovaný vyčerpá zápůjčku okamžitě a v plné výši a tuto splatí do 30 dnů, činí roční procentní sazba nákladů 2 969 % a celková částka splatná klientem činí , částka, . Okamžikem prodlení klienta se splacením zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré dosud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině zápůjčky a stávají se součástí jistiny zápůjčky. V případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se žalovaný smlouvou zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 13,75 % z dlužné částky ročně. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením ve výši dle sazebníku (písemná upomínka/výzva k úhradě byla zpoplatněna částkou , částka, za výzvu). Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník.4. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , uzavřeném mezi žalobkyní a žalovaným, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala navýšit žalovanému zápůjčku o , částka, . Celková výše zápůjčky tak činila , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek za navýšení ve výši , částka, . Celkový poplatek tak činil , částka, . Splatnost tohoto navýšení spolu s poplatkem byla sjednána na , datum, .5. Z Dodatku ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřeném mezi žalobkyní a žalovaným bylo zjištěno, že žalobkyně se dále zavázala navýšit žalovanému zápůjčku o , částka, . Celková výše zápůjčky tak činila , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poplatek za navýšení ve výši , částka, . Celkový poplatek tak činil , částka, . Splatnost tohoto navýšení spolu s poplatkem byla sjednána na , datum, .6. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, .7. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, .8. Z výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, ze dne , Datum narození advokátky, bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, na účet č. , č. účtu, .9. Z potvrzení o přijaté platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že na účet společnosti , Jméno žalobkyně, . vedený u platební brány , Anonymizováno, žalobkyně přijala dne , datum, v 18:17 hod. částku ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalovaného, , a to pod variabilním symbolem č. , var. symbol, .10. Upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, byl žalovaný vyzván k neprodlené úhradě dlužné částky.11. Předžalobní výzvou ze dne , datum, byl žalovaný vyzván k úhradě částky ve výši , částka, do tří dnů. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .12. Ze sdělení žalobkyně ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně v rámci prověření úvěruschopnosti žalovaného prověřovala jeho příjmy a výdaje. Žalovaný byl zaměstnancem na plný úvazek, jeho čistý měsíční příjem činil dle jeho sdělení , částka, , jeho zaměstnavatelem byla , Anonymizováno, , kde pracoval na pozici skladníka na základně smlouvy na dobu neurčitou. Příjmy žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím doložených výplatních pásek žalovaného, kdy v únoru 2024 dosáhl čisté mzdy ve výši , částka, a v březnu 2024 čisté mzdy ve výši , částka, . Průměrný příjem žalovaného tedy činil , částka, . Výdaje žalovaného žalobkyně ověřovala dotazem na žalovaného, který uvedl, že jeho měsíční výdaje činí , částka, . Žalovaný byl svobodný, neměl žádné děti a bydlel ve vlastním. Žalobkyně v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z částky nezabavitelného minima, které činilo , částka, . Žalobkyně provedla odečet nezabavitelného minima od průměrného měsíčního příjmu žalovaného a výsledná částka ve výši , částka, byla určena jako limit pro poskytnutí zápůjčky žalovanému (žalovaný měl žalobci vrátit částku ve výši , částka, , což je částka nacházející se v tomto limitu). Žalobkyně následně ověřila úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku., kde žalovaný neměl žádný záznam.13. Z výplatní pásky žalovaného ze dne , datum, bylo zjištěno, že čistá mzda za tento měsíc činila , Anonymizováno, .14. Z výplatní pásky žalovaného ze dne , datum, bylo zjištěno, že čistá mzda za tento měsíc činila , Anonymizováno, .15. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:16. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, a dodatků k této smlouvě ze dne , datum, částku v celkové výši , částka, účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši , částka, do , datum, . Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % a roční procentní sazba nákladů ve výši 2 969 %. Okamžikem prodlení klienta se splacením zápůjčky (i jakékoliv její části) veškeré dosud vyúčtované poplatky přirůstaly k jistině zápůjčky a stávaly se součástí jistiny zápůjčky. V případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 13,75 % z dlužné částky ročně. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s prodlením ve výši dle sazebníku (písemná upomínka/výzva k úhradě byla zpoplatněna částkou , částka, za výzvu). Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník.17. Na základě této smlouvy žalovaný po provedení ověřovací platby ve výši , částka, dne , datum, v 18:17 hod. z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , Jméno žalovaného, , pod variabilním symbolem č. , var. symbol, , zaslala žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, (dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částky ve výši , částka, a , částka, ).18. Žalobkyně vyzvala žalovaného upomínkami ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, k neprodlené úhradě dlužné částky a předžalobní výzvou ze , datum, , odeslanou žalovanému téhož dne, pak k úhradě částky ve výši , částka, do tří dnů.19. Žalovaný uhradil žalobkyni dle jejího tvrzení pouze částku ve výši , částka, .20. Žalobkyně ověřovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů. Žalovaný byl zaměstnancem na plný úvazek, jeho čistý měsíční příjem činil dle jeho sdělení , částka, , jeho zaměstnavatelem byla , Anonymizováno, , kde pracoval na pozici skladníka na základně smlouvy na dobu neurčitou. Příjmy žalovaného žalobkyně ověřila prostřednictvím výplatních pásek žalovaného, kdy v únoru 2024 dosáhl čisté mzdy ve výši , částka, a v březnu 2024 čisté mzdy ve výši , částka, . Průměrný příjem žalovaného tedy činil , částka, . Výdaje žalovaného žalobkyně ověřovala dotazem na žalovaného, který uvedl, že jeho měsíční výdaje činí , částka, . Žalovaný byl svobodný, neměl žádné děti a bydlel ve vlastním. Žalobkyně v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z částky nezabavitelného minima, které činilo , částka, . Žalobkyně provedla odečet nezabavitelného minima od průměrného měsíčního příjmu žalovaného a výsledná částka ve výši , částka, byla určena jako limit pro poskytnutí zápůjčky žalovanému (žalovaný měl žalobci vrátit částku ve výši , částka, ). Žalobkyně následně ověřila úvěruschopnost žalovaného rovněž nahlédnutím do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku., kde žalovaný neměl žádný záznam.21. Žalovaný dosáhl v únoru 2024 čisté mzdy ve výši , Anonymizováno, a v březnu , Anonymizováno, .22. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:23. Soud vychází ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen: „o. z.“) a věc posuzuje podle tohoto zákona a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného k datu uzavření smlouvy (dále jen: „z. s. ú.“). Žalobkyně (podnikatel – ustanovení § 420 odst. 1 o. z.) je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr, žalovaný je spotřebitelem (ustanovení § 419 o. z.).24. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.25. Podle ust. § 2 z. s. ú. se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.26. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.27. Podle ust. § 87 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odstavec 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odstavec 3).28. Ustanovení § 87 z. s. ú. lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).29. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.30. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.31. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.32. Podle ust. § 1970 o. z., může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný; výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroků pak odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.33. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že jsou výše uvedená smlouva o zápůjčce je ve smyslu § 1 z. s. ú. smlouvou o spotřebitelském úvěru. Z ust. § 9 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí.34. Žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného porovnáním jeho příjmů a výdajů a dále nahlédnutím do centrální evidence exekucí a do insolvenčního rejstříku, kde žalovaný neměl žádný záznam. Toto posouzení pak soud hodnotí jako zcela nedostatečné. Co se týče příjmů žalovaného (v tomto směru soud k postupu žalobkyně nemá výhrady), žalobkyně dostatečným způsobem ověřila příjem žalovaného prostřednictvím výplatních pásek. Výplatní pásky žalovaného však potvrzují, že počet odpracovaných hodin žalovaného odpovídá plnému pracovnímu úvazku, ovšem nikoliv v České republice, nýbrž ve Švýcarsku (v únoru 2024 žalovaný odpracoval 231,5 hodin a v březnu 2024 žalovaný odpracoval 164 hodin). Z toho jednoznačně vyplývá, že žalovaný musel v době, za kterou žalobkyně ověřovala jeho úvěruschopnost, žít ve Švýcarsku, kde vykonával výdělečnou činnost na plný úvazek. Ve světle těchto okolností pak žalovaným tvrzené výdaje ve výši , částka, měsíčně působí přinejmenším nevěrohodně, když je obecně známo, že náklady na život ve Švýcarsku, byť by byly co možná nejvíce minimalizovány, jsou mnohonásobě vyšší (obecně se uvádí minimální měsíční náklady na jednu osobu ve výši , Anonymizováno, , tedy cca , částka, měsíčně). Za této situace se též nulové náklady žalovaného na bydlení (s odůvodněním, že „žije ve vlastním“) jeví jako nevěrohodné. Při posuzování úvěruschopnosti jakéhokoliv žadatele o úvěr je pak podle názoru soudu nutné řádně ověřit nejen příjmovou, ale i výdajovou stránku, a to v každém jednotlivém individuálním případě. Teprve poté, kdy dojde v každém jednotlivém případě k individuálnímu vyhodnocení zejména těchto kritérií, lze dospět k závěru, zda žadatel o úvěr je či není úvěruschopný. V projednávaném případě však žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, které bylo korigováno statistickými modely, aniž by výdaje žalovaného byly individuálně zjištěny a vyhodnoceny (žalobkyně nedoložila žádné listiny prokazující, že by ověřovala reálně výdaje žalovaného), a aniž by tyto údaje odpovídaly dalším zjištěním. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by řádně ověřovala úvěruschopnost žalovaného, resp. prokázaný způsob „ověřování“ úvěruschopnosti žalovaného nemůže být s ohledem na výše uvedené hodnocen jako dostatečný. Tím spíše, když žalovaným tvrzené výdaje zcela evidentně nekorespondují s jeho výplatními páskami. Za dané situace proto žalobkyně měla buďto vyvinout při ověřování úvěruschopnosti žalovaného větší úsilí, a jeho úvěruschopnost „doověřit“, popř. neměla žalovanému úvěr vůbec poskytovat.35. Protože žalobkyně (jako poskytovatel úvěru) nedostála své povinnosti s odbornou péčí náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, nelze, než výše uvedenou spotřebitelskou smlouvu, odporující § 580 odst. 1 o. z., vyhodnotit jako neplatnou, přičemž soud k této neplatnosti přihlédl dle § 588 o. z. i bez návrhu.36. Žalovaný předmět výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru převzal na základě neplatné smlouvy, tedy se bezdůvodně obohatil, a je povinen dle § 2991 odst. 2 o. z. toto bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku , částka, a zaplatil , částka, + , částka, za ověřovací platbu, je jeho povinností vrátit žalobkyni rozdíl mezi těmito částkami, tzn. částku ve výši , částka, .37. Co se týče úroku z prodlení, v tomto směru soud odkazuje na rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, . Protože dohoda mezi účastníky řízení o době splatnosti nebyla žádným z účastníků tvrzena ani prokázána, soud ji určil. Jelikož žalovaný netvrdil v průběhu řízení žádné skutečnosti, které by soud vedly k tomu, aby se odchýlil od obecné lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř., rozhodl soud tak, že žalovaný je povinen dlužnou jistinu vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebyly shledány.38. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že žaloba je důvodná pouze co do částky , částka, . Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout, a to i co se týče smluvních pokut, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a poplatků, neboť všechny tyto položky vycházejí z neplatné smlouvy. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.39. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř., když v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (soud v tomto směru doplňuje, že při hodnocení úspěchu ve věci vycházel i z příslušenství - viz rozhodnutí Nejvyššího soudu , spisová značka, a Ústavního soudu , Anonymizováno, ).