11 C 176/2019-113 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 7 977 545 Kč s úrokem z prodlení jako náhrady zisku ušlého následkem nezákonného rozhodnutí. Uvedla, že je držitelkou licence na výrobu elektřiny [číslo] provozuje fotovoltaickou elektrárnu s názvem [anonymizována dvě slova] o instalovaném výkonu 2,055 MW. Licence byla žalobkyni udělena rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 23. 12. 2010, [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum]. Rozhodnutí o udělení licence bylo k žalobě nejvyššího státního zástupce ze dne [datum] rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne 28. 5. 2015, č. j. 62 A 108/2013 – 158, zrušeno. Rozsudek nabyl právní moci [datum]. Proti rozsudku podala žalobkyně kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud usnesením ze 4. 8. 2015, č. j. 6 As 141/2015 – 38, přiznal odkladný účinek; usnesení nabylo právní moci [datum]. Rozsudkem z 16. 3. 2016, č. j. 6 As 141/2015 – 63, Nejvyšší soud zrušil rozsudek Krajského soudu v [obec] a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V novém rozsudku ze dne 23. 9. 2016, č. j. 62 A 108/2013 – 253, Krajský soud v [obec] žalobu o zrušení rozhodnutí o udělení licence zamítl. Přesto v důsledku prvního rozsudku Krajského soudu v [obec] pozbyla žalobkyně právo vyrábět elektřinu ve [anonymizována dvě slova] a od [datum] elektrárnu odstavila. Provoz obnovila dne [datum] po právní moci usnesení Nejvyššího správního soudu o odkladném účinku. V době před vydáním usnesení o odkladném účinku si žalobkyně nemohla dovolit elektřinu vyrábět, neboť se nemohla spolehnout, jak bude Nejvyšší správní soud hodnotit kasační stížnost a hrozilo by jí trestní stíhání za maření výkonu úředního rozhodnutí a neoprávněné podnikání. Za dobu, kdy byla elektrárna odstavena, by elektrárna při běžném provozu vyrobila elektřinu v hodnotě 7 928 320 Kč, neboť výkupní cena činila 13 424 Kč/MWh. Z tržeb uskutečněných v každém měsíci, by vždy v měsíci následujícím měla celkem bankovní úrok 49 225 Kč. Žalobkyně tedy žádala zaplacení částky 7 977 545 Kč a dále úroku z prodlení od [datum] z této částky. 2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, jaký byl průběh řízení o žalobě nejvyššího státního zástupce. Uvedla však, že přiznání odkladného účinku kasační stížnosti proti prvnímu rozsudku Krajského soudu v [obec] mělo účinek ex tunc a na licenci žalobkyně je třeba hledět tak, jako by rozhodnutí o jejím udělení nikdy nebylo zrušeno. Žalobkyně i v době před rozhodnutím o odkladném účinku měla objektivní možnost elektřinu vyrábět. Vystavovala se nejvýše riziku uložení sankce za správní delikt (přestupek). Taková sankce by jednak byla nepoměrně nižší než ušlý příjem z odstavení elektrárny, a pak by odpovědnost za přestupek nejspíš ani nebyla shledána, neboť dočasná výroba bez licence nebyla zaviněna žalobkyní, nýbrž rozhodnutím soudu, které se mělo ukázat nezákonným. Příčinou ušlého zisku žalobkyně tedy nebyl jen nezákonný rozsudek o zrušení rozhodnutí o udělení licence, ale také jednání, resp. opomenutí žalobkyně spočívající v nevykonávání licencované činnosti. Navrhla proto, aby žaloba byla zamítnuta, popřípadě aby náhrada škody byla přiznána jen v míře odpovídající významnosti vydání nezákonného rozhodnutí. 3. Soud podle § 120 odst. 3 o. s. ř. vzal za své skutkové zjištění shodné tvrzení účastníků o historickém vývoji licence žalobkyně k výrobě elektřiny. Z těchto tvrzení účastníků a též ze samotných vydaných rozhodnutí, jejichž písemná vyhotovení byla čtena k důkazu, vyplývá, že žalobkyni byla Energetickým regulačním úřadem udělena licence s právní mocí k [datum]. Proti rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podal nejvyšší státní zástupce žalobu, ve které především navrhl, aby rozhodnutí bylo zrušeno. Prvním rozsudkem Krajského soudu v [obec] bylo žalobě nejvyššího státního zástupce vyhověno a rozhodnutí Energetického regulačního úřadu zrušeno s právní mocí k [datum]. Kasační stížnosti, kterou podal žalobce proti rozsudku, přiznal Nejvyšší správní soud odkladný účinek s právní mocí k [datum]. V dalším řízení Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v [obec] zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud v [obec] pak žalobu nejvyššího státního zástupce zamítl. 4. Negativní skutkové tvrzení žalobkyně, že elektřinu nevyráběla od [datum] do [datum], žalovaná nezpochybnila a soud z této skutečnosti vycházel. 5. Žalovaná se ztotožnila též s tvrzením žalobkyně, že v období od [datum] do [datum], nebýt odstávky, by žalobkyně do distribuční soustavy dodala 656 231 kWh elektřiny, za kterou by při výkupní ceně 13,424 Kč/kWh a 10% srážkové dani utržila 7 928 320 Kč. Stejná skutečnost ostatně vyplývá z posudku [právnická osoba], který předpokládané množství vyrobené elektřiny vypočetl z parametrů elektrárny a klimatických dat z místa její polohy. Podle smlouvy o podpoře výroby elektřiny z [datum] žalobkyně dodávala elektřinu do soustavy za pevnou výkupní cenu podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. 6. Z výpisu informačního systému [obec] národní banky soud zjistil, že úroková sazba při korunových vkladech přijatých bankami od nefinančních podniků v červenci 2015 činila 0,19 % měsíčně, v srpnu 2015 činila 0,17 % měsíčně a v září 2015 činila 0,17 % měsíčně. 7. Dle § 3 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence. 8. Dle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. 9. Dle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 10. Dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 11. Dle § 26 zákona č. 82/1998 Sb., pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. 12. Dle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. 13. Dle § 73 odst. 2 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Přiznáním odkladného účinku se pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí. 14. Podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu [číslo] ze dne [datum] v roce 2015 při výrobě elektřiny využitím slunečního záření pro zdroj s instalovaným výkonem od 30 kW činila výkupní cena 13 424 Kč/MWh. 15. Po právním hodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je v zásadě opodstatněná. 16. V posuzovaném případě byl Krajským soudem v [obec] vydán rozsudek ze dne 28. 5. 2015, č. j. 62 A 108/2013 – 158, který doručením účastníkům nabyl právní moci dne [datum], neboť proti němu nebylo přípustné odvolání, a který byl posléze jako nezákonný zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2016, č. j. 6 As 141/2015 – 63. Účinkem rozsudku Krajského soudu v [obec] bylo zrušení rozhodnutí, kterým byla žalobkyni udělena licence k výrobě elektřiny ve fotovoltaické elektrárně Papírna. Žalobkyně tím pozbyla oprávnění podnikat v energetickém odvětví a vyrábět elektřinu (ve smyslu komoditním). Žalobkyně proto od [datum] do [datum] (kdy ke změně došlo v průběhu dne) elektrárnu odpojila a elektřinu nevyráběla. Během této doby by žalobkyně za nerušených podmínek vyrobila elektřinu, za kterou by dosáhla příjmu ve výši 7 928 320 Kč. Vlivem odpojení o tento příjem přišla. 17. Náklady žalobkyně během doby, kdy byla elektrárna odpojena, se nikterak nesnížily. V oboru, který byl u žalobkyně zasažen, naprosto dominují fixní náklady, které nemají přímou úměru s množstvím výroby (především jde o odpisy technického zařízení). Naopak variabilní náklady, jejichž výše se mění s objemem produkce, a které při přerušení činnosti poklesnou, jsou v