21 C 217/2021-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podaným návrhem domáhala po žalovaném zaplacení částky 78 792,61 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru, na základě které mohl žalovaný čerpat úvěr do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, který byl sjednán ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených jako 2,79 % z výše sjednaného úvěrového rámce splatných vždy 20. dne v kalendářním měsíci s tím, že první splátka je splatná 20. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání úvěru. Za dobu trvání smluvního vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 80 000 Kč; na poskytnutý úvěr však uhradil pouze částku ve výši 37 200 Kč. Jelikož žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, přistoupila žalobkyně k zesplatnění dlužné částky a vyzvala žalovaného k její úhradě dopisem ze dne 14. 10. 2020. Žalovaný dlužnou částku ve lhůtě neuhradil, a to ani následně na základě předžalobní výzvy. Žalobkyně tak ke dni sepsání žaloby eviduje pohledávku za žalovaným ve výši 78 792,61 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 76 768,01 Kč, poplatků za pojištění ve výši 794,60 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. K výzvě soudu pak žalobkyně doplnila, že před uzavřením smlouvy prověřovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr dotazem na NRKI, SOLUS, ISIR a CEE, dále výpisem z bankovního účtu žalovaného za listopad 2018 a telefonickým ověřením zaměstnání žalovaného u jeho zaměstnavatele, [právnická osoba], s. r. o. Žalobkyně tak vycházela z toho, že žalovaný má čistý měsíční příjem 28 000 Kč, ostatní členové jeho domácnosti pak 13 000 Kč, jeho měsíční výdaje na bydlení činí 2 373 Kč, životní minima členů domácnosti 10 250 Kč a souhrnná měsíční splátka jiných závazků 11 292 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále také jen„ o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků. 3. Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli tuto smlouvu prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne [datum]. Úvěrový rámec byl stanoven na 80 000 Kč. Účastníci si ve smlouvě sjednali úrok ve výši 28,88 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet splátkami ve výši 2,79 % z úvěrového rámce, tj. 2 232 Kč měsíčně. Současně se zavázal hradit poplatky. Pro případ prodlení s placením úvěru si strany ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ prodlení s placením splátek, a v případě, že splátka bude nižší, pak ve výši této dlužné splátky. Dále si sjednaly pro případ zesplatnění smluvní pokutu ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a úhrad za pojištění. Dále byla sjednána povinnost žalovaného hradit v případě prodlení náklady účelně vynaložené na vymáhání pohledávky stanovené částkou 100 Kč za měsíc vymáhání. Žalovaný ve smlouvě uvedl, že je zaměstnán s čistým měsíčním příjmem 28 000 Kč, je [anonymizováno] a má [anonymizováno] vyživovací povinnosti. Žije ve [anonymizována dvě slova], příjem ostatních členů domácnosti je 13 000 Kč. Úvěrová smlouva není žalovaným podepsána, pouze je v místě pro jeho podpis uveden kód [číslo], který měl nahradit podpis žalovaného. Z čl. 7. úvěrových podmínek, jež byly součástí smlouvy, soud zjistil, že v případě prodlení žalovaného s úhradami dle smlouvy je žalobkyně oprávněna naúčtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání ve výši, kterou žalovanému písemně oznámí, a smluvní pokutu ve výši 500 Kč. 4. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne 18. 1. 2019 částku 2 300 Kč, dne 5. 3. 2019 částku 2 400 Kč, dne 26. 3. 2019 částku 2 200 Kč, ve dnech 24. 4. 2019, 20. 5. 2019, 20. 6. 2019, 23. 7. 2019, 27. 8. 2019, 18. 9. 2019, 18. 10. 2019, 19. 11. 2019, 18. 12. 2019, 30. 1. 2020, 26. 2. 2020 vždy částku 2 300 Kč, a naposledy pak dne 16. 4. 2020 částku 5 000 Kč Celkem tak uhradil 37 200 Kč. Žalovanému byla předepsána smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč a účelně vynaložené náklady ve výši 330 Kč (z nichž 100 Kč již bylo uhrazeno). 5. Z dokumentu nazvaného„ Úvěrová zpráva“ soud zjistil přehled dřívějších žádostí žalovaného o úvěr. Z potvrzení o provedení dotazu do Registru FO sdružení SOLUS se podává, že žalobkyně provedla dne 3. 12. 2018 dotaz do uvedeného registru na osobu žalovaného dle jeho rodného čísla s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“. 6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalovaného u [anonymizována dvě slova] za období listopadu 2018 soud zjistil, že počáteční zůstatek činil 1 762,23 Kč. Dne 16. 11. 2018 byla na tento účet připsána částka 33 941 Kč od [právnická osoba], [anonymizována dvě slova]. Konečný zůstatek poté činil 826,12 Kč. Žalovaný dále odeslal tři platby s označením„ Splátka hypotéky u [anonymizována dvě slova]“. 7. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 14. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 91 590,29 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy; podle poštovního podacího archu byla tato výzva odeslána žalovanému dne 14. 10. 2020. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 93 068,36 Kč do 7 dnů; podle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému 5. 11. 2020. 8. Z provedeného dokazování soud zjistil, žalobkyně měla uzavřít s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla částku 80 000 Kč; součástí smlouvy bylo i sjednané pojištění schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se měl zavázat splácet poskytnutou částku ve splátkách spolu s poplatky, úroky a pojistným a pro případ svého prodlení se splácením úvěru i s náklady žalobkyně na vymáhání dluhu a smluvní pokutou. Předmětnou smlouvu měl žalovaný uzavřít poté, co na internetových stránkách žalobkyně elektronicky požádal o předmětný úvěr. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně nahlédnutím do dostupných registrů. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 37 200 Kč. Před podáním žaloby jej žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu. 9. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle ustanovení § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel nebo zprostředkovatel poskytne spotřebiteli jedno vyhotovení smlouvy o spotřebitelském úvěru v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat neprodleně po uzavření této smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v pro