21 C 346/2021-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 24 183,95 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] která byla uzavřena dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum] žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč a zavázal se vrátit částku 24 507 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalovaného prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o půjčku provedl tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasil Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalovaného k uzavření smlouvy o úvěru akceptovala a úvěr v požadované výši žalovanému poskytla. Žalovaný dluh nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu, čímž se dostal do prodlení a vznikla mu povinnost uhradit v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila dopisem ze dne 8. 9. 2020. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho, přestože byl upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne 3. 5. 2021. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět v části, v níž se po žalovaném domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč a nesplacené smluvní pokuty ve výši 7 176,95 Kč. V této části bylo řízení usnesením ze dne 26. 11. 2021, č. j. 21 C 346/201-30 zastaveno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, proto bylo v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednáno v jeho nepřítomnosti. Nedostavila se ani žalobkyně, která svou neúčast omluvila. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že v nepodepsaných dokumentech označených jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum] je právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokumenty obsahují závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 5 000 Kč na účet č. [bankovní účet] a závazek klienta tuto částku splatit do [datum] spolu s částkou 1 150 Kč (u dokumentu datovaného dnem [datum]) a závazek věřitele poskytnout částku 20 000 Kč s tím, že žalovaný vrátí do [datum] částku ve výši 24 507 Kč (u dokumentu datovaného [datum]). Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení. Současně žalovaný potvrzením žádosti o úvěr potvrdil, že se seznámil s textem smlouvy a s obchodními podmínkami, představujícími nedílnou součást smlouvy. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Tato verifikační platba byla dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně [číslo] na její účet připsána dne [datum]. 4. Dále bylo z výpisu z výše uvedeného účtu zjištěno, že dne [datum] byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně odeslána platba ve výši 7 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] s poznámkou:„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [číslo]“, dne [datum] částka ve výši 6 000 Kč s totožnou poznámkou, dne [datum] částka 500 Kč s totožnou poznámkou, dne [datum] částka 1 500 Kč s totožnou poznámkou a dne [datum] částka ve výši 5 000 Kč s poznámkou„ pujcka od [webová adresa] c [číslo]“. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], potvrzením o úplatě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Z dopisu ze dne [datum] a podacího archu pošty bylo zjištěno, že žalovanému toto postoupení právní předchůdkyně žalobkyně oznámila dopisem podaným k poštovní přepravě dne [datum], v němž žalovaného rovněž vyzvala k úhradě dluhu do 10 dnů od obdržení dopisu. Předžalobní výzvou ze dne 3. 5. 2021, podanou k poštovní přepravě dne 5. 5. 2021, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě jeho dluhu do 12. 5. 2021. 6. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet vedený ve prospěch žalovaného částky 5 000 Kč, 7 000 Kč, 6 000 Kč, 500 Kč a 1 500 Kč, celkem tedy 20 000 Kč. Následně byl žalovaný vyzván, aby mimo jiné uvedené částky vrátil. 7. Dle ustanovení § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v účinném znění, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto zákona uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). 8. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 11. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z., když žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů není totiž podle názoru soudu možné učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají z listin označených jako„ Smlouva o úvěru“. Tyto dokumenty neobsahují podpis žalovaného, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně uznávaného elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo