8 C 155/2020-49 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou, ve znění jejího rozšíření, které bylo připuštěno usnesením soudu, domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně ([právnická osoba]) celkem částku 37 708,77 Kč s příslušenstvím v podobě úroků, úroků z prodlení a nákladů řízení. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč, který byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peníze a zaplatit úrok, poplatek za vyhodnocení a správu úvěru, poplatek za uzavření smlouvy a za sjednání úvěru a inkasní poplatek. Dluh měl být uhrazen ve 14 měsíčních splátkách do [datum]. Na svůj dluh žalovaná ničeho neuhradila a dluží celkem 21 622 Kč. Žalobkyně uplatňuje žalobou také nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 21 622 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 16 086,77 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena nejdříve na [právnická osoba] (smlouvou o postoupení z [datum]) a poté na žalobkyni (smlouvou o postoupení z [datum]), což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka, ale žalovaná dosud žalobou uplatněnou pohledávku neuhradila. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala bonitu žalované porovnáním pravidelného příjmu a pravidelných výdajů, které musela žalovaná doložit úředními doklady a dalšími dokumenty, jako je výpis z bankovního účtu, pracovní smlouva či jiné potvrzení o výši příjmů. 2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, aniž by se omluvila. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se ústy svého zástupce omluvila. 3. Ze smlouvy podepsané dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Smlouva má podobu formuláře a číselně je označena [číslo] Smlouvou úvěrující poskytuje žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který dle prohlášení obsaženého ve smlouvě byl při podpisu smlouvy vyplacen žalované v celé výši. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s náklady úvěru ve výši 16 372 Kč ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 2 598 Kč Náklady úvěru jsou tvořeny co do částky 1 925 Kč úrokem, ohledně částky 8 000 Kč úhradou za poskytnutí úvěru, v částce 1 447 Kč náklady na vyhodnocení úvěru a ohledně částky 5 000 Kč inkasním poplatkem. Ve smlouvě je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dle části smlouvy označené jako„ Splatnost, úrok a RPSN úvěru“, je při sjednané splatnosti v délce 14 měsíců ujednána úroková sazba 15 % ročně. Žalovaná byla o nákladech úvěru informována listinou nazvanou standardní informace o spotřebitelském úvěru, kterou podepsala při uzavírání smlouvy. Dále žalovaná podepsala stejného dne formulář označený jako žádost o úvěr, v níž ohledně svých poměrů uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, bezdětná a je zaměstnána s pracovním poměrem na dobu určitou od [datum] do [datum]. Dle žádosti dosahovala žalovaná příjmu ve výši 13 567 Kč měsíčně. Ohledně svých měsíčních výdajů uvedla žalovaná částku 3 000 Kč za bydlení a energie, částku 3 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady a částku 1 690 Kč v kolonce„ jiné“. Zaškrtnuto bylo doložení výplatních pásek a pracovní smlouvy. Podle výplatních pásek dosáhla žalovaná u zaměstnavatele – [právnická osoba] v měsíci únoru 2017 čisté mzdy 11 829 Kč, v měsíci březnu 2017 čisté mzdy 17 106 Kč a v měsíci dubnu 2017 čisté mzdy 14 602 Kč. Dále byla předložena kopie občanského průkazu žalované. 4. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena písemnou smlouvou ze dne [datum] ze [právnická osoba] na [právnická osoba] Následně byla pohledávka z úvěrové smlouvy postoupena písemnou smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem z [datum]. Žalovaná byla přípisem ze dne [datum] vyzvána k úhradě dluhu ve výši 44 751,38 Kč, přičemž tento přípis byl dle podacího lístku předán k poštovní přepravě dně [datum]. 5. Po zhodnocení skutkových zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaná jako spotřebitel uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně spotřebitelskou smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 598 Kč spolu s náklady úvěru ve výši 16 372 Kč. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, žije v nájmu a je zaměstnána v pracovním poměru na dobu určitou do [datum], přičemž její čistý měsíční příjem je 13 567 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila. 6. Žalobkyně zcela obecně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr na základě dokumentů předložených žalovanou. K těmto svým tvrzením žalobkyně navrhla jako důkaz pouze výplatní pásky žalované. Z těchto dokumentů si sice právní předchůdkyně žalobkyně mohla učinit závěr o příjmové stránce žalované, nemohla však zjistit cokoli o jejích výdajích. Přitom z žádosti o úvěr bylo zjistitelné, že žalovaná je povinná hradit nájemné. Výše tohoto nájemného však nebyla nijak prověřena. Současně sama žalovaná poskytla právní předchůdkyni žalobkyni informaci o tom, že její pracovní poměr je sjednán pouze na dobu určitou do [datum], tj. na dobu následujících 24 dnů od sepsání žádosti. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, se tato připravila o možnost být dále poučena ve smyslu § 118 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. o tom, že dosud netvrdila, zda a jakým způsobem prověřovala výdajovou stránku žalované, jakož i její další příjmové možnosti po skončení v té době trvajícího pracovního poměru, jakož i nutnosti navržení nových důkazů, když toto poučení soud poskytuje zásadně při jednání. Žalobkyně tedy neprokázala, že by její právní předchůdkyně při uzavírání smlouvy o úvěru vyvinula přiměřenou aktivitu k posouzení schopnosti žalované sjednaný úvěr splácet. V otázce posouzení schopnosti splácet tak žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, a ani důkazní břemeno. 7. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (s ohledem na datum akceptačního dopisu, který následuje po dni účinnosti tohoto zákona), je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. pak poskytovatel úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. platí, že pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle 2991 odst. 1 o.z. musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2993 odst. 1 věta první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky řízení podle § 2395 a násl. o.z. a podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatelka vystupovala v rámci výkonu své podnikatelské činnosti, zatímco žalovaná v této pozici nejednala. Podle názoru soudu však právní předchůdkyně žalobkyně měla přistoupit k bližšímu zkoumání jak příjmové, tak zejména výdajové stránky hospodaření žalované, neboť nedisponovala ani jedinou relevantní informací o výdajích žalované (s výjimkou tvrzení žalované, na které ale nemohla právní předchůdkyně žalobkyně spoléhat). Pokud žalobkyně di