12 C 153/2022-24 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 31 960 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce na částku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 900 Kč vrátit žalobkyni do [datum]. [příjmení] 20 000 Kč byla žalovanému vyplacena na účet č. [bankovní účet] dne [datum] Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně, kde žalovaný vyplnil formulář Žádost o poskytnutí zápůjčky, uvedl svou emailovou adresu a telefonní číslo. Následně odsouhlasil znění smlouvy o zápůjčce a znění Všeobecných obchodních podmínek, a to elektronickým podpisem – [příjmení] kódem zaslaným žalobkyní na telefonní číslo uvedené žalovaným. V důsledku prodlení vznikla žalovanému v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 8 060 Kč a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením ve výši 2 500 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil. Žalovaný byl výzvou ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), § 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně je označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště a e-mailovou adresou. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč na účet č. [bankovní účet], závazek žalovaného tuto částku splatit do [datum] spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč, povinnost žalovaného v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dále obsahuje výčet těchto nákladů, přičemž za písemnou upomínku činí náklady 500 Kč při maximálním počtu 5 výzev. Smlouva je podepsána za žalovaného pin kódem dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy jsou pak Všeobecné obchodní podmínky, které jsou žalovaným podepsány stejným způsobem. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že žalobkyně zaslala na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 20 000 Kč. Z dopisu ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 29 373 Kč do tří dnů. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalovaný měl se žalobkyní uzavřít smlouvu o zápůjčce, na základě které mu žalobkyně poskytla částku 20 000 Kč, a žalovaný se měl zavázat poskytnutou částku vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč. Žalovaný ovšem svůj závazek neuhradil, když uhradil pouze 920 Kč, a proto měl podle smlouvy vzniknout žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, která byla vyčíslena částkou 8 060 Kč. Dále měl žalobkyni vzniknout nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů vymáhání ve výši 2 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. 5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se věřitelem rozumí poskytovatel nebo osoba, která nabyla pohledávku za spotřebitelem ze smlouvy o spotřebitelském úvěru. Podle § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru se poskytovatelem rozumí ten, kdo jako podnikatel poskytuje spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 6. Podle ustanovení § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle ustanovení § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle ustanovení § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle ustanovení § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Podle ustanovení § 1968 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi žalobkyní a žalovaným v podobě předložené soudu. Smlouva o spotřebitelském úvěru musí být podle zákona uzavřena v písemné formě a rovněž musí být poskytnuta v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat spotřebiteli. Za písemnou formu přitom zákon považuje i jednání elektronickými prostředky za podmínky, že tyto prostředky umožňují zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Pro dodržení písemné formy musí být písemnost podepsána. Zákon [číslo] Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, přitom rozlišuje elektronický podpis a zaručený elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nepatří mezi kategorie jednání s osobou veřejnoprávního charakteru podle ustanovení § 5 a 7 zákona č. 297/2016 Sb., je možné k jejímu podepsání využít kterýkoliv typ elektronického podpisu. Zároveň však platí, že podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní dvě funkce: jednak prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a jednak zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce přitom splňuje pouze zaručený elektronický podpis (blíže viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). V projednávané věci měla být smlouva mezi účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím webového rozhraní klientského účtu žalované na internetových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně, přičemž žalovaná smlouvu o úvěru nepodepsala. Žalobkyně soudu předložila znění předmětné smlouvy ve formátu elektronického souboru.pdf, tedy v jiném formátu, než v jakém měla být smlouva v prostředí webového rozhraní uzavřena. Z této skutečnosti nelze dospět k závěru, že znění této smlouvy v okamžiku její akceptace žalovaným bylo totožné se zněním poskytnutým soudu, tudíž že nedošlo k jeho následné změně. Není totiž zřejmé, kdo, kdy a jak tyto dokumenty vytvořil. Žalobkyně tudíž neprokázala, že forma jednání, kterou její právní předchůdkyně zvolila, umožnila zachycení obsahu a jeho nezměnitelnost. V takovém případě je však nutno uzavřít, že nebyla prokázána vůle žalovaného uzavřít předmětnou smlouvu o úvěru v podobě předložené soudu, neboť tato smlouva nebyla žalovaným podepsána, a že současně nebyla dodržena písemná forma smlouvy. Žalobkyni se tudíž nepodařilo prokázat, že výsledkem jednání s žalovaným bylo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v podobě předložené soudu a že tato smlouva byla uzavřena v písemné formě.