21 C 237/2022-35 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 2 852 Kč s příslušenstvím, a dále smluvní pokuty ve výši 108,88 Kč. V důvodech svého návrhu uvedla, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], přičemž smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek. Po zaslání žádosti k uzavření smlouvy o úvěru prověřila žalobkyně totožnost žalované a posoudila její úvěruschopnost dle informací poskytnutých žalovanou ověřených výplatními páskami, výpisy z bankovního účtu a pracovní smlouvou. Žalovaná uvedla průměrný příjem ve výši 25 000 Kč (20 011 Kč ze zaměstnání u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba], a 4 000 Kč výživné na dítě), pravidelné výdaje 3 500 Kč na bydlení (nájemní byt, tři osoby ve společné domácnosti, jedna vyživovaná osoba), 1 400 Kč na stravu, hygienu a ošacení, 500 Kč na dopravu, 500 Kč na telefon a internet, 150 Kč na jiné výdaje, 14 300 Kč na splátky úvěrů, karet (z toho 5 000 Kč činila splátka půjčky u [anonymizováno], 3 500 Kč u [anonymizována dvě slova], 3 000 Kč u [anonymizována dvě slova], 2 000 Kč u [příjmení] [jméno] a 800 Kč u [anonymizováno]). Dále žalobkyně žalovanou lustrovala v insolvenčním rejstříku a Centrální evidenci exekucí, v obou případech s negativními výsledky. Následně žalobkyně zaslala žalované návrh textu smlouvy včetně předsmluvních informací. Žalovaná potvrdila seznámení se s textem a jeho akceptaci elektronickým podpisem v klientském portálu a zasláním ověřovací platby ve výši 1 Kč z bankovního účtu. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 1 500 Kč převodem na účet č. [bankovní účet]. Strany se dohodly, že žalovaná bude poskytnutý úvěr splácet třemi splátkami do [datum], a to spolu s úrokem ve výši 0,1 % denně a poplatkem za správu, když celková částka k zaplacení činila 2 852 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzývána, dlužnou částku však nezaplatila ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila. Žalobkyně řádně omluvila svoji nepřítomnost při jednání, soud proto věc projednal a rozhodnul v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez přítomnosti účastníků, přičemž při rozhodování vycházel z listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil, že v dokumentu označeném jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]“ ze dne [datum] je žalobkyně označena jako věřitel a žalovaná jako klient a identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu (toto bylo ověřeno kopií občanského průkazu), adresou trvalého bydliště, telefonním číslem a e-mailovou adresou. V místě pro podpis žalované je uvedeno„ podepsané elektronicky“ s datem [datum] a časem [anonymizováno]. Výše úvěru činila 1 500 Kč, celková částka splatná klientem 2 852 Kč, poplatek 420 Kč měsíčně, RPSN 5 832,16 % a úroková sazba 0,1 % denně; splatnost úvěru byla stanovena na 16. 2. 2022, celkem měly být provedeny tři splátky. Pro případ neuhrazení do data splatnosti byla stanovena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Přílohami smlouvy byl splátkový kalendář, všeobecné obchodní podmínky a výpočet RPSN. Listina označená jako„ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“ obsahuje stejné informace o poskytnutí a splácení úvěru jako předložená smlouva. Ze žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná požádala o úvěr ve výši 1 500 Kč. Uvedla, že je zaměstnána u [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] (dle pracovní smlouvy od [datum]), s příjmem 21 000 Kč a vedlejším příjmem 4 000 Kč. Jako měsíční výdaje žalovaná uvedla částku 3 500 Kč na bydlení, 1 400 Kč na stravu a hygienu, 500 Kč na dopravu, 500 Kč na telefon a internet, 3 000 Kč na splátky úvěrů; toto potvrdila čestným prohlášením. Žalovaná měla jednu vyživovací povinnost. U všech uvedených dokumentů je v místě pro podpis žalované uvedeno„ podepsané elektronicky“ s datem [datum] a časem [anonymizováno]. Dle výplatních pásek za srpen a září 2021 činil průměrný čistý měsíční příjem žalované 17 997,50 Kč. Z výpisů z účtu žalované za období července až říjen 2021 je zřejmé, že žalovaná každý měsíc hospodařila s mínusovým či nulovým konečným zůstatkem (a to i přes vysoké příjmy, v červenci 97 132,08 Kč, v září dokonce 249 783,14 Kč), kdy z jednotlivých položek je zřejmé, že nejčastěji finance odcházely na sázky [webová adresa], [webová adresa], [anonymizována dvě slova], a.s. apod.; v září se jednalo o částky ve výši přesahující 100 000 Kč). Podle výpisu z internetového bankovnictví žalobkyně a výdajového pokladního dokladu tato dne [datum] poskytla na účet č. [bankovní účet] částku 1 500 Kč s poznámkou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno]“. V Centrální evidenci exekucí nebyl ke dni [datum] nalezen k žalované žádný exekuční titul. První výzva k uhrazení dlužné částky ve výši 986,54 Kč ze dne [datum] byla žalované zaslána téhož dne, druhá výzva k úhradě částky 2 354,18 Kč ze dne [datum] pak byla zaslána dne [datum]. Dne [datum] byla žalované e-mailem zaslána výzva k úhradě částky 2 923,96 Kč do [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum], která byla k poštovní přepravě podána dne [datum], byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 28. 3. 2022. 4. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „o. z.“), se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 5. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi ní a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou tak, aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že se jedná o elektronický podpis žalované a že jím podepsal dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být opětovně poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o zápůjčce. 6. Nadto je třeba rovněž uvést, že žalobkyně rovněž neprokázala, že splnila svoji povinnost odborně posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně sice disponovala dokumenty potřebnými pro posouzení úvěruschopnosti (výplatní pásky, výpisy z účtu apod.), zcela nesprávně (pokud vůbec) však zhodnotila jejich obsah. Pokud žalovaná každý měsíc disponovala s nulovým či mínusovým konečným zůstatkem a drtivá většina odchozích plateb byla tvořena sázkami, nelze dle názoru soudu uvažovat o tom, že by byla schopna řádně splácet úvěr, navíc za situace, kdy již několik předchozích úvěru splácela. Při nesplnění této povinnosti, je nutné takovou smlouvu posoudit rovněž jako neplatnou, a to dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem tohoto zákona je implementace předpisů EU vydaných na ochranu s