21 C 355/2021-27 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 18 716 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 6 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 40 týdenních splátkách po 246 Kč i souhrnný poplatek ve výši 3 840 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátku zaplatil dne [datum], přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne [datum]. Uhradil tak celkem 2 996 Kč. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaný dostal do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedené smlouvy, a proto právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Dále pak žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou si taktéž převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 53 týdenních splátkách po 224 Kč i souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč. Žalovaný však neuhradil ničeho, přičemž dle smlouvy měla být celá částka uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaný dostal do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedené smlouvy, a proto právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Smlouvou ze dne [datum] postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni pohledávky za žalovaným v celkové neuhrazené výši 18 716 Kč, sestávající z dlužných částí jistiny ve výši 11 173,17 Kč a souhrnných poplatků ve výši 7 542,83 Kč, a dále příslušenství pohledávek. Právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky dopisem. Po datu postoupení pohledávky žalovaný na svůj dluh již ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 3 840 Kč, a to vše ve 40 týdenních splátkách po 246 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z článku 5 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že účastníci se dohodli, že splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na jistinu. Podle článku 8 smluvních podmínek se účastníci dohodli, že v případě včasného neuhrazení příslušné splátky žalovaným má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalovaného. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému půjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou souhrnný poplatek ve výši 4 872 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách po 224 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že půjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Z článku 5 smluvních podmínek, jež tvořily součást smlouvy, soud zjistil, že účastníci se dohodli, že splátky zaplacené žalovaným se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na jistinu. Podle článku 8 smluvních podmínek se účastníci dohodli, že v případě včasného neuhrazení příslušné splátky žalovaným má právní předchůdce žalobkyně právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky žalovaného. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně postoupil na žalobkyni neuhrazenou pohledávku za žalovaným ze smluv [číslo] [číslo]. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] se podává, že právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni [anonymizováno] požádal jej o uhrazení dlužné částky ve výši 18 716 Kč do 10 dnů od doručení oznámení; toto bylo dle podacího lístku podáno k poštovní přepravě dne [datum]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 13. 8. 2021. 6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě mu poskytl částku 6 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu se souhrnným poplatkem ve výši 3 840 Kč, uhradil však pouze 2 996 Kč. Dále spolu strany uzavřely smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta v hotovosti v den podpisu smlouvy částka 7 000 Kč, kterou se zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 872 Kč, neuhradil však ničeho. Následně postoupil právní předchůdce žalobkyně své pohledávky za žalovaným v dosud neuhrazené celkové výši 18 716 Kč s příslušenstvím na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalovanému řádně písemně oznámeno a rovněž byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě dlužné částky. 7. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“) přenechává smlouvou o půjčce věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky. 9. Podle ustanovení § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle ustanovení § 55 odst. 1, 3 obč. zák. se smluvní ujednání spotřebitelských smluv nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 10. Podle ustanovení § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Právní úkon je neurčitý, a tedy neplatný, je-li vyjádřený projev vůle sice po jazykové stránce srozumitelný, ale jednoznačný (a tím určitý) není jeho věcný obsah, přičemž neurčitost obsahu nelze překlenout ani za použití výkladových pravidel obsažených v § 35 odst. 2 a 3 obč. zák., která soudu ukládají, aby případné pochybnosti odstranil výkladem, včetně návodu, jak to má učinit (jaká hlediska jsou pro tento výklad rozhodná). Podle ustanovení § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 11. Soud posoudil závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jako platně postoupené nároky z platně a účinně uzavřených smluv o půjčce. Soud tato ujednání posoudil jako smlouvu spotřebitelskou, neboť právní předchůdce žalobkyně vystupoval při sjednání smluv a poskytnutí pů