21 C 85/2022-109 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 24 301,17 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na částku 30 000 Kč, kterou žalované převedla na bankovní účet. Úvěr se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit měsíčními 72 splátkami po 635,98 Kč. Žalovaná svou povinnost porušila a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 20. 4. 2020, což žalované oznámila. Žalovaná pohledávka se skládá z načerpané neuhrazené jistiny úvěru, kapitalizovaného obchodního úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení, úroku z prodlení, smluvních pokut a dílčích poplatků dle sazebníku. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna v předžalobní výzvě k zaplacení. Podáním ze dne [datum] žalobkyně upřesnila způsob ověření úvěruschopnosti žalované. 2. Usnesením [název soudu] ze dne 1. 11. 2021, č. j. 51 C 622/2020-44, vyslovil tento soud svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Okresnímu soudu v Jihlavě. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila. 4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet („ [anonymizována dvě slova]“) bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum]. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 15,10 % ročně splatit 72 měsíčními splátkami ve výši 635,98 Kč (resp. 692,98 Kč po přičtení úhrady pojištění ve výši 57 Kč); splátky byly splatné k 17. dni v měsíci počínaje dnem 17. 8. 2017. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila 47 055,05 Kč. Úvěr byl poskytnut převodem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] (na který jej měla žalovaná též splácet) na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se dále zavázala hradit stanovené poplatky, mimo jiné 300 Kč jednorázově za prohlášení úvěru za ihned splatný a 600 Kč jednorázově za zaslání každé písemné upomínky. Pro případ porušení povinností ze strany žalované byla žalobkyně oprávněna prohlásit dluh za ihned splatný. Tyto skutečnosti vyplývají také z produktových podmínek a sazebníku poplatků za produkty. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že bydlí v pronájmu, má střední vzdělání, je [anonymizováno] a má [anonymizováno] vyživovací povinnosti. Dále uvedla, že je od [datum] zaměstnána v pracovním poměru na dobu neurčitou [anonymizováno] ve [právnická osoba] – [anonymizováno] [právnická osoba], s průměrným čistým měsíčním příjmem za poslední 3 měsíce 11 028 Kč. Celkový příjem domácnosti přitom měl činit 25 000 Kč. Z potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že žalovaná do zaměstnání nastoupila dne 6. 6. 2017 po mateřské dovolené, její příjem za období posledních 12 měsíců tak nebylo možné uvést; čistý příjem za poslední 3 měsíce potom činil 11 028 Kč. Dokument„ změna smluvních ujednání“ obsahuje přehled změn produktových podmínek žalobkyně. 5. Ze sdělení žalobkyně se podává, že úvěruschopnost žalované byla posouzena z interních a externích databází, [anonymizována dvě slova], insolvenčního rejstříku, databáze Ministerstva vnitra ČR aj. Žalovaná již u žalobkyně splácela závazek částkou 250 Kč, dále splácela externí závazky částkou 3 593 Kč měsíčně. 6. Dle výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] vedeného na jméno žalované činil počáteční zůstatek v červenci 2017 298,25 Kč a konečný zůstatek 20 504,25 Kč. Dne [datum] byla na účet připsána částka 11 220 Kč od Úřadu práce [obec] s označením„ PnD r08 [číslo], PnD r11 [číslo], PnD r14 [číslo], RodP [číslo]“, dne [datum] pak částka 11 372 Kč od [právnická osoba] – [anonymizováno] a dne [datum] částka 30 000 Kč s označením„ čerpání úvěru [číslo]“. Dne [datum] učinila žalovaná platbu ve výši 6 800 Kč s označením„ nájem“ (shodnou částku na tentýž protiúčet přitom žalovaná provedla dále 18. 7. a 20. 7. 2017) a dne 17. 7. 2017 ve výši 250 Kč s označením„ [anonymizováno]“. 7. Z výpisu plateb soud zjistil, že žalovaná opakovaně hradila splátky se zpožděním, když naposledy uhradila dne 17. 12. 2019 splátku ve výši 226,94 Kč Celkem do ukončení smlouvy uhradila 19 633,84 Kč. Z platební historie bylo zjištěno, že dne 30. 12. 2019, 3. 2. 2020, 11. 3. 2020 a 20. 4. 2020 byl žalované stanoven poplatek 600 Kč, dne 20. 4. 2020 pak poplatek 300 Kč a dále sankční úroky ve výši 196,92 Kč. Zbývající částka úvěru ve výši 22 624,54 Kč byla převedena. 8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované prohlášení úvěru za splatný ke dni 20. 4. 2020 a vyzvala ji k úhradě částky ve výši 25 552,54 Kč do 6. 5. 2020. Oznámení bylo odesláno dne 23. 4. 2020. Předžalobní upomínkou ze dne 29. 9. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 26 190,09 Kč do 15 dnů od doručení dopisu; výzva byla předána k poštovní přepravě dne 29. 9. 2020. 9. Na základě výše uvedených předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě jí žalobkyně poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč, který byla žalovaná povinna splácet včetně poplatků a úroků. Dne [datum] žalobkyně poskytla žalované sjednaný úvěr. Žalovaná se zavázala k úhradě úvěru prostřednictvím 72 měsíčních splátek od dne [datum]. Ve smlouvě byl sjednán i úrok ve výši 15,10 %. Žalovaná však svůj dluh řádně nehradila, a proto žalobkyně dlužný úvěr včetně poplatků a úroků v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě předmětného dluhu. 10. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z. Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2017 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (Úř. věst. L 133, 22. 5. 2008, s. 66—92) členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost sp