121 C 13/2023-41 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaných zaplacení částky 76 473 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného nájemného. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je vlastníkem domu na adrese [adresa žalovaného, žalované a žalobkyně], v němž pronajala žalovaným byt [číslo] o velikosti 3+1. Nájemní smlouva ze dne [datum] byla uzavřena s účinností od [datum] na dobu určitou do [datum], následně byla opakovaně prodloužena dodatky naposledy do [datum]. Žalovaní byli povinni platit žalobkyni nájemné a úhrady za služby, když výše měsíční úhrady činila v době uzavření smlouvy celkem 14 904 Kč, po zvýšení od [datum] 15 135 Kč, od [datum] 15 551 Kč a od [datum] 15 850 Kč. Žalovaní neuhradili nájem za červen 2022 ve výši 15 551 Kč; tento dluh žalovaná 1. uznala a sjednala si splátkový kalendář, neuhradila však ničeho. Za měsíc červenec 2022 uhradili žalovaní opožděně částku 15 849 Kč, za tento měsíc tedy dluží 1 Kč. Za období srpna a září 2022 neuhradili žalovaní ničeho, na úhrady za měsíce říjen 2022 až leden 2023 v celkové výši 63 400 Kč byly částečně započteny úhrady z dávek vyplácených žalovaným v celkové výši 34 179 Kč. Celková dlužná částka tak činí 76 473 Kč, na tuto žalovaní ničeho neuhradili. O úhradu byli žalovaní opakovaně upomínáni, naposledy předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2023. 2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, ač jim byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z nájemní smlouvy na pronájem předmětného bytu bylo zjištěno, že tato byla mezi stranami uzavřena dne [datum]. Nájem byl sjednán na dobu určitou do [datum], nájemné bylo sjednáno částkou ve výši 14 904 Kč měsíčně. Úhrada nájemného a služeb byla splatná vždy do posledního dne příslušného platebního období (měsíce). Vyúčtování služeb mělo být prováděno jednou ročně, a to vždy k 31. 12., byla sjednána také možnost změny výše nájemného a záloh na služeb. Dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla doba nájmu prodloužena do [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] do [datum] a dodatkem [číslo] ze dne [datum] pak do [datum]. Dle evidenčních listů nájemného pak nájemné od [datum] činilo 15 135 Kč, od [datum] 15 551 Kč a od [datum] 15 850 Kč. 4. Z dokumentu označeného„ uznání dluhu a dohoda o splátkovém kalendáři“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná 1. uznala co do důvodu i výše svůj dluh vůči žalobkyni vzniklý neuhrazením nájemného a záloh na služby za červen 2022 v celkové výši 15 551 Kč a tento se zavázala uhradit měsíčními splátkami po 1 000 Kč počínaje dnem [datum]. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalované k úhradě dlužné splátky za srpen 2022 do 30. 9. 2022. 5. Předžalobní výzvou ze dne 16. 2. 2023 byli žalovaní vyzváni k úhradě dluhu na nájemném a zálohách na služby za období od června 2022 do ledna 2023 v celkové výši 76 473 Kč, a to do deseti dnů od doručení výzvy. Z tabulky vyčíslení dluhu vyplývá částka dlužných plateb a částka úhrad, přičemž rozdíl činí 76 473 Kč. 6. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaní uzavřeli se žalobkyní nájemní smlouvu na byt [číslo] v domě na adrese [příjmení] [anonymizováno] [číslo] a zavázali se hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu. Doba trvání nájmu byla v průběhu opakovaně prodloužena, naposledy do [datum], v souladu se smlouvou byla také změněna výše úhrad tak, že od [datum] činila 15 551 Kč a od [datum] 15 850 Kč. Žalovaní sjednané úhrady řádně neplatili, a to ani po sjednání splátkového kalendáře za měsíc červen 2022, přestože byli žalobkyní upomínáni. Po započtení částečných úhrad tak celková dlužná částka činí 76 473 Kč. 7. Podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc. Podle ustanovení § 2247 odst. 1 o. z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Dle odst. 2 věty první tohoto ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. 9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 133 o. s. ř. skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. 10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Na základě shora uvedených skutečností a s přihlédnutím k citovaným zákonným ustanovením soud podané žalobě vyhověl, a to jak ohledně jistiny, tak ohledně příslušenství, neboť bylo prokázáno, že žalovaní neuhradili sjednané nájemné a zálohy na služby řádně a včas. Svůj dluh za měsíc červen 2022 žalovaná 1. uznala, ani přes výzvu však neuhradila ani první splátku, dále pak se žalovaným nehradili úhrady až do ledna 2023 (mimo částky, které byly žalobkyní využity přímo z dávek), a tak se dle § 1970 o. z. dostali do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku, když neuhradili řádně a včas svůj dluh vůči žalobkyni. Úrok z prodlení tak byl přiznán vždy od prvního dne následujícího po splatnosti úhrad za bydlení, tj. od prvního dne následujícího měsíce, výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovaným uloženo, aby žalovanou částku zaplatili žalobkyni společně a nerozdílně do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění nebyly shledány důvody. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Jelikož žalobkyně dosáhla plného úspěchu ve věci, má právo na náhradu nákladů účelně vynaložených na uplatnění svého práva sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 824 Kč a paušální náhrady nákladů za 2 úkony (sepsání předžalobní výzvy a návrhu na zahájení řízení) ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí 4 424 Kč.