21 C 206/2022-59 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 12 492 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na částku ve výši 8 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Mezi stranami byl také sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč. Částka 8 000 Kč byla žalovanému zaslána na účet č. [bankovní účet] dne [datum] Smlouva byla uzavřena registrací na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]), kde žalovaný vyplnil svou e-mailovou adresu, číslo účtu a telefonní číslo. K prokázání své totožnosti předložil elektronickou cestou kopii svého dokladu totožnosti a výpis z účtu. Následně odsouhlasil znění smlouvy v klientské sekci. Žalovaný na dluh neuhradil ničeho. V důsledku prodlení vznikla žalovanému v souladu se smlouvou povinnost zaplatit smluvní pokutu, kterou žalobkyně vyčíslila na částku 1 504 Kč, a úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku ničeho nezaplatil, přestože byl upomínán. 2. Žalovaný se se ve věci nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ač byl řádně předvolán v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen„ o. s. ř.“). Soud tak jednal v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Žalobkyně předložila k důkazu smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] v níž je označena jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný, přičemž tento je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, telefonním číslem, adresou trvalého bydliště, doručovací adresou, e-mailovou adresou a číslem účtu. Dokument obsahuje závazek žalobkyně poskytnout žalovanému 8 000 Kč, závazek žalovaného tuto částku a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 988 Kč splatit do 28 dnů od poskytnutí, povinnost žalovaného v případě prodlení se splacením zápůjčky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Dále obsahuje výčet nákladů vznikajících v souvislosti s prodlením. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky. Smlouva neobsahuje žádný podpis žalovaného, pouze u jeho jména v závěru dokumentu je uveden PIN kód [číslo] a datum a čas [datum] [anonymizováno]. Svou totožnost žalovaný prokazoval zasláním fotografie svého [číslo obč. průkazu] a potvrzení o přechodném pobytu č. [anonymizováno] [číslo]. 4. Z dokumentu„ žádost o poskytnutí úvěru [číslo] a vyhodnocení úvěruschopnosti“ bylo zjištěno, že v tomto je žalovaný coby klient identifikován datem narození, rodným číslem, číslem [číslo obč. průkazu], adresou, telefonním číslem a e-mailem. V dokumentu je dále uvedeno, že byla provedena lustrace žalovaného na exekuce, v insolvenčním rejstříku i v databázi neplatných dokladů, vše bez záznamu. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, jeho příjem činí 17 000 Kč a výdaje 4 000 Kč. Při ověření žádosti pak žalobkyně dospěla k průměrnému měsíčnímu příjmu ve výši 18 342 Kč (dle výplatních pásek duben – červen 2021) a výdajům 4 000 Kč. 5. Dle výpisu [anonymizováno] čerpal žalovaný celkem jednu půjčku u žalobkyně ze dne [datum], čtyři jeho žádosti byly zamítnuty. Celková částka načerpaných půjček činila 4 000 Kč, splatnost této půjčky byla 17. 8. 2021. Z výpisu REPI (Registr platebních informací) ze dne [datum] měl žalovaný otevřený jeden spotřebitelský úvěr na částku 4 000 Kč ze dne [datum]. Z výplatních pásek žalovaného za období od března do června 2021 byl zjištěn jeho průměrný čistý měsíční příjem ve výši 18 265,50 Kč. 6. Podle potvrzení o provedené odchozí platbě zaslala žalobkyně na účet č. [bankovní účet] dne [datum] částku 8 000 Kč s popisem transakce„ Úvěr dle smlouvy [číslo] [anonymizováno]“ a rodného čísla žalovaného jako variabilního symbolu. 7. Dne [datum] byla zástupkyní žalobkyně žalovanému e-mailem odeslána předžalobní upomínka, podle které měl svou povinnost splnit do sedmi dnů. 8. Dle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese www.nsoud.cz). 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 11. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Soud zhodnotil zjištěný skutkový stav z hlediska výše uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by mezi stranami byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru. Otázku elektronických podpisů upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce a Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Pro elektronický podpis platí, že musí být jednoznačně spojen s podepisující osobou, tak aby umožňoval identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě, byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, a byl k datové zprávě, ke které se vztahoval, připojen takovým způsobem, že bylo možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Vzhledem k tomu, že toto nebylo v daném případě zajištěno, nebylo prokázáno, že se jedná o elektronický podpis žalovaného a že jím podepsal dokument právě v podobě, kterou žalobkyně předkládá. Žalobkyně tedy neprokázala, že mezi ní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce v podobě, jak tvrdila v žalobě. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohla být opětovně poučena ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o tom, že dosud nenavrhla dostatečné důkazy k prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o zápůjčce v tvrzené podobě, neboť soud toto poučení činí zásadně při jednání. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyn