21 C 333/2022-43 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 47 786 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že na základě předmětné smlouvy ve znění smlouvy téhož čísla ze dne [datum] žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně bezhotovostním převodem částku ve výši 48 398,12 Kč, přičemž se zavázal vrátit částku 98 828,24 Kč, a to 35 měsíčními splátkami ve výši 2 843,84 Kč. Návrh k uzavření smlouvy měl vzejít od žalovaného prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde žalovaný vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři a v rámci dokončení žádosti o úvěr provedla tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Touto verifikační platbou současně odsouhlasil Všeobecné obchodní podmínky se všemi jejich součástmi. Právní předchůdkyně žalobkyně návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru poté, co ověřila jeho schopnost úvěr splácet, akceptovala a úvěr v požadované výši žalovanému poskytla na účet, jenž byl uveden ve smlouvě. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně s účinností od [datum] prohlásila úvěr za splatný a informovala o tom žalované. Žalovaný přesto dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal do prodlení a vznikla mu povinnost uhradit v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a náklady spojené s upomínáním dle dodatku ke smlouvě. Smluvní pokuta je uplatňována za dobu od [datum] do [datum] ve výši 3 990 Kč. Dlužná částka je tak tvořena nesplacenou jistinou ve výši 43 796 Kč, nesplaceným úrokem ve výši 6 103 Kč, smluvní pokutou ve výši 3 990 Kč a náklady upomínání ve výši 109 Kč. Dále žalobkyně požaduje náklady vzniklé v souvislosti s upomínáním žalovaného ve výši 473 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 999,51 Kč za období od [datum] do [datum] a dále zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného úvěr splácet, a to nahlížením do registrů. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni a žalovanému toto postoupení oznámila. Žalovaný na dluh zaplatil částku 28 640,18 Kč, přičemž 7 splátek zaplatil ke smlouvě ze dne [datum] a 8 splátek k dodatku ze dne [datum]. Zbývající dlužnou částku nezaplatil, přestože byl upomínán, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalobkyně vzala v průběhu řízení žalobu z části zpět, a to ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 6 212 Kč (v němž jsou zahrnuty i náklady spojené s upomínáním ve výši 109 Kč) a smluvní pokuty ve výši 3 990 Kč. Soud v této části řízení zastavil. Předmětem řízení tak zůstala jistina ve výši 43 796 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 999,51 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která však svoji neúčast omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 3. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, rodným číslem, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 10 000 Kč a závazek klienta tuto částku splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 640,15 Kč i s úrokem, přičemž celková částka ke splacení činí 23 045,40 Kč. Strany smlouvy se dále dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Současně smlouva obsahuje prohlášení, že klient potvrzením žádosti o úvěr potvrdil, že se seznámila s textem smlouvy, s obchodními podmínkami a sazebníkem, představujícími nedílnou součást smlouvy. Částka měla být poskytnuta na účet č. [bankovní účet]. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele a poskytnutím požadovaných údajů a zasláním verifikační platby. Tato verifikační platba byla dle výpisu z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na její účet připsána dne [datum]. 4. Z dalšího nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru [číslo] (tedy shodného čísla jako smlouva výše uvedená) ze dne [datum] soud zjistil, že v tomto je opět právní předchůdkyně žalobkyně označena jako věřitel a žalovaný jako klient, přičemž ten je identifikován shodně jako v dokumentu popsaném v předchozím odstavci. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 48 398,12 Kč a závazek klienta tuto částku splatit 35 splátkami ve výši 2 137,68 Kč měsíčně i s úrokem, přičemž celková částka k zaplacení činí 98 828,24 Kč. Strany smlouvy se opět dohodly, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas je klient povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Opět je zde prohlášení o tom, že potvrzením žádosti o úvěr klient potvrdil, že se seznámil s textem smlouvy, s obchodními podmínkami a sazebníkem, představujícími nedílnou součást smlouvy. Částka měla být znovu poskytnuta na účet č. [bankovní účet]. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku. 5. Dle výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně byly na účet žalovaného č. [bankovní účet] odeslány platby ve výši 10 000 Kč dne [datum] s poznámkou:„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [číslo] [anonymizováno]“, ve výši 30 000 Kč dne [datum] s poznámkou:„ Dodatecna pujcka od [webová adresa] c. [číslo] [anonymizováno]“. 6. Upomínkami ze dne [datum], [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužných splátek a příslušenstvím ke smlouvě o půjčce. Upomínkou ze dne [datum] bylo žalovanému sděleno, že právní předchůdkyně žalobkyně v souladu s odstavcem [číslo] smlouvy o úvěru a navazujících obchodních podmínek je nucena požadovat celou dlužnou částku, která činí ke dni [datum] 50 146 Kč a vyzvala jej k úhradě. Dle podacího archu byla upomínka odeslána dne [datum] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovanému bylo toto postoupení oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum]. Současně mu bylo toto postoupení oznámeno i žalobkyní dopisem ze dne [datum] podaným k poštovní přepravě dne 22. 3. 2022. V tomto oznámení byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 54 130,59 Kč do 7. 4. 2022. Dále zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvu ze dne [datum], která byla dle podacího archu podána k poštovní přepravě téhož dne. 7. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky se podává, že dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému obyčejný dopis a dne [datum] a [datum] jej kontaktovala prostřednictvím pověřeného terénního pracovníka na kontaktní adrese. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč a 30 000 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni částku 28 640,18 Kč, dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka je celá splatná a vyzvala jej k úhradě. Dopis byl odeslán dne 29. 11. 2021. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a žalovanému postoupení oznámeno dne [datum] s tím, že byl současně vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 54 130,59 Kč do 7. 4. 2022. Žalovaný na dlužnou pohledávku ničeho nezaplatil. 9. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července