4 C 189/2023-45 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 143 497,94 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že spolu strany řízení dne 12. 7. 2022 uzavřely smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta jistina ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem z prodlení v celkové výši 74 088 Kč splatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 029 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím klientské zóny žalobkyně. Smluvní strany úvěrové smlouvy si dále sjednaly doplňkovou službu-PODPORA, která byla zpoplatněna částkou 701 Kč měsíčně a byla splatná spolu se splátkou úvěru. Žalobkyně dále požaduje náklady na upomínkování ve výši 800 Kč, smluvní úroky za prodlení úvěru 147,98 Kč a smluvní pokutu ve výši 19 868, 87 Kč. Žalovaná na svůj dluh zaplatila částku ve výši 1 731 Kč. Dále žalovaná nezaplatila ničeho, a to i přes zasílané upomínky. Žalobkyně tedy úvěr ke dni 21. 12. 2022 celý zesplatnila. Poté žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně ji dne 21. 12. 2022 zaslala předžalobní výzvu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, ač byla řádně předvolána. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která však svoji neúčast omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 3. Ze žalovanou nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo] ze dne 12. 7. 2022 soud zjistil, že v tomto je jako poskytovatel označena žalobkyně a žalovaná jako spotřebitel. Žalovaná je identifikována jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek poskytovatele poskytnout spotřebiteli částku v celkové výši 40 000 Kč s tím, že částka 19 868 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele žalované na závazek ze smlouvy [číslo] částka 12 132 Kč bude vyplacena na bankovní účet č. [bankovní účet] (bank. účet žalované) a částka 8 000 Kč bude započítána na náklady poskytovatele. Žalovaná se prostředky zavázala vrátit v 72měsíčních splátkách, celková částka je tedy splatná ke dni 15. 7. 2028. Zápůjční úroková sazba je 23 % p. a., RPSN pak 38, 71%. Z článku V. předmětné smlouvy soud zjistil, že v případě prodlení s úhradou dlužné částky vzniká poskytovateli právo na uhrazení účelně vynaložených nákladů, právo na úroky z prodlení a právo na smluvní pokutu ve výši 0, 1% denně z dlužné částky. První písemná upomínka k úhradě dluhu je zpoplatněna částkou 300 Kč druhá pak částkou 500 Kč. Jestliže nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je poskytovatel oprávněn zesplatnit jistinu úvěru. V takovém případě se úroky stávají součástí jistiny. Poskytovatel je v takovém případě oprávněn po spotřebiteli požadovat rovněž smluvní pokutu, zákonný úrok z prodlení a náklady za upomínky. Z článku II. přílohy [číslo] soud zjistil, že si strany dále sjednaly doplňkovou službu [anonymizováno], kdy celková částka za doplňkovou službu je 50 472 Kč, splatná v měsíčních splátkách ve výši 701 Kč, kdy v případě prodlení spotřebitele se splácením úvěru se stane splatným i zbývající část nezaplacené sjednané částky. Současně smlouva obsahuje prohlášení, že spotřebitel souhlasí se zněním smluvní dokumentace. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím tzv. klientského účtu, vyplněním potřebných údajů a odsouhlasením dokumentů prostřednictvím unikátního kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo klienta. Z přílohy [číslo] Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, které je součástí smlouvy soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její měsíční příjem je ve výši 24 748 Kč. V části výdajů žalovaná uvedla, že její jedná výdaj je výdaj na bydlení ve výši 3 000 Kč měsíčně. 4. Z potvrzení [anonymizováno] dne 18. 8. 2022 soud zjistil, že žalovaná odeslala z účtu č. [bankovní účet] na účet žalobkyně 1 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno, že souhlasí s návrhem smlouvy [číslo]. Z dalšího potvrzení [anonymizováno] ze dne 18. 8. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 19 868 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ [celé jméno žalované]“. Ze třetího potvrzení [anonymizováno] ze dne 18. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně převedla na účet č. [bankovní účet] částku 12 132 Kč, ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ [celé jméno žalované] doplatek úvěru“. 5. Z potvrzení o úhradě dluhu ze dne 13. 7. 2022 soud zjistil, že věřitel potvrdil žalované uhrazení dluhu ze smlouvy [číslo] ve výši 19 868 Kč. 6. Dne 21. 12. 2022 odeslala žalobkyně žalované předžalobní upomínku. Žalovaná ani přes to nezaplatila ničeho. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně zaslala na účet žalované č. [bankovní účet] částku 12 132 Kč, částku 19 868 Kč zaplatila žalobkyně za žalovanou na její dluh ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi stranami řízení a částku 8 000 Kč si žalovaná započetla na svoje náklady. Celkem tedy žalované byla žalobkyní poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč. Žalovaná zaplatila žalobkyni částku 1 731 Kč. Žalobkyně předložila předžalobní upomínku k úhradě částky ve výši 143 646,3 Kč ze dne 21. 12. 2022 s termínem zaplacení do 3. 2. 2023, jež byla odeslána žalované dne 21. 12. 2022. 8. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listiny. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007, dostupný na adrese [webová adresa]). 9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 10. Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná získala majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi žalobkyní a žalovanou došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ Smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru [číslo]“ ze dne 12. 7. 2022 Tyto dokumenty neobsahují podpis žalované, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi žalobkyní a žalovanou v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle ustanovení čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, účinného od 1. 7. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifik