8 C 48/2023-56 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení původně částky 35 232,67 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] [číslo] uzavřené dne 11. 1. 2018 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“). V úvěrové smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že jí úvěr byl k okamžiku podpisu v hotovosti vyplacen. Žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem a poplatkem v celkové výši 25 200 Kč v 16 měsíčních splátkách po 3 450 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet posouzením informací sdělených žalovanou. Žalovaná před podáním žaloby uhradila 34 550 Kč. Součástí uplatněného nároku byla také smluvní pokuta ve výši 14 582,67 Kč určená za dobu od 12. 5. 2019 do 7. 5. 2021 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby k plnění vyzvána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to podáním ze dne 17. 5. 2023, podle něhož žalovaná po podání žaloby uhradila v šesti dílčích splátkách v době od 13. 12. 2022 do 15. 5. 2023 celkem částku 12 000 Kč, ze dne 15. 6. 2023, podle něhož žalovaná dále uhradila dne 13. 6. 2023 částku 2 000 Kč, ze dne 17. 7. 2023, podle něhož žalovaná uhradila dne 11. 7. 2023 částku 2 000 Kč, a ze dne 14. 8. 2023, podle něhož žalovaná uhradila dne 10. 8. 2023 další částku 2 000 Kč. 4. Pro částku 12 000 Kč bylo řízení zastaveno usnesením soudu ze dne 22. 5. 2023, č.j. 8 C 48/2023-24, a pro částku 2 000 Kč bylo řízení zastaveno usnesením soudu ze dne 14. 7. 2023, č.j. 8 C 48/2023-41. 5. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která se prostřednictvím svého zástupce omluvila. 6. Právní osobnost žalobkyně a byla prokázána výpisem z obchodního rejstříku. 7. Ze smlouvy podepsané dne 11. 1. 2018 soud zjistil, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovaným. U žalované je vyplněna kontaktní adresa [adresa žalované] Smlouva má podobu formuláře a číselně je označena [číslo] [rok] [číslo] Smlouvou úvěrující poskytuje žalované úvěr ve výši 30 000 Kč, který dle prohlášení obsaženého ve smlouvě byl při podpisu smlouvy v celé výši vyplacen žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr spolu s náklady úvěru ve výši 25 200 Kč v 16 pravidelných měsíčních splátkách po 3 450 Kč Náklady úvěru jsou tvořeny co do částky 8 400 Kč úrokem (28 % za celé období trvání smlouvy), v částce 6 600 Kč poplatkem za správu úvěru a ohledně částky 10 200 Kč poplatkem za hotovostní výběr splátek. Ve smlouvě je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Ke smlouvě náleží i předpis splátek, v němž je uvedeno, v jakém rozsahu je každá splátka započítána na jistinu a na příslušenstvím. Žalovaná byla o nákladech úvěru informována listinou nazvanou standardní informace o spotřebitelském úvěru, kterou podepsala při uzavírání smlouvy. 8. Dále žalovaná podepsala dne 11. 1. 2018 formulář označený jako žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, v níž ohledně svých poměrů uvedla, že bydlí v nájmu, je svobodná, má jedno dítě ve věku do šesti let a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč a příjem z brigády ve výši 10 017 Kč měsíčně. V domácnosti jsou dvě výdělečně činné osoby. Průměrné měsíční výdaje domácnosti byly vyčísleny na 12 312 Kč, z toho na bydlení 8 812 Kč a na stravování 3 500 Kč. Na žalovanou tedy připadly měsíční náklady 6 156 Kč. Zaškrtnuto bylo doložení výplatních pásek, pracovní smlouvy, rozhodnutí o přiznání dávky, složenek o výplatě dávek, nájemní smlouvy a pokladních dokladů. Z listiny označené„ [anonymizována dvě slova]“ soud zjistil, že dle části označené jako souhrnné vyhodnocení, bylo možné žalované poskytnout úvěr až do výše 70 000 Kč, přičemž zjevně nesprávně je počítáno s tím, že žalovaná má pracovní poměr na dobu určitou či je OSVČ. Podle listiny označené jako„ Finanční analýza“ bylo u žalované počítáno s měsíčními příjmy ve výši 17 317 Kč, výdaji ve výši 6 156 Kč, rezervou ve výši 1 000 Kč a volnými prostředky ve výši 10 161 Kč. Podle nájemní smlouvy uzavřené žalovanou jako nájemkyní dne 22. 5. 2015 hradí žalovaná za byt měsíčně částku 8 812 Kč, a to včetně záloh na služby. Provedení úhrad za měsíce září a listopad 2017 vyplývá ze dvou pokladních dokladů banky na částky 8 812 Kč. Za měsíc prosinec 2018 byly pokladními doklady banky doloženy dvě úhrady, a to dne 13. 12. 2017 částka 4 212 Kč a dne 14. 12. 2017 částka 4 000 Kč. Dle dohody o provedení práce z 2. 1. 2018 pracovala žalovaná jako barmanka v [název společnosti] [anonymizováno] [obec] v rozsahu 25 hodin měsíčně za sjednanou odměnu ve výši 70 Kč za hodinu. Dohoda byla sjednána na dobu od 2. 1. 2018 do 31. 6. 2018. Z výplatního lístku [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno] vyplývá, že žalovaná měla v říjnu 2017 až prosinci 2017 čistý měsíční příjem ve výši 10 017 Kč. Podle kopií poštovních poukázek pobírala žalovaná od Úřadu práce ČR v listopadu 2017 až lednu 2018 rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč, který jí byl v této výši přiznán rozhodnutím ze 4. 5. 2016 na dítě narozené dne 8. 10. 2015. 9. Z přehledů plateb vyplývají jednotlivé splátky po 2 000 Kč učiněné žalovanou v období od 13. 12. 2022 do 10. 8. 2023, přičemž celkem bylo uhrazeno v daném období 18 000 Kč. 10. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok], [spisová značka] soud zjistil, že část závodu společnosti [právnická osoba] byla převedena na společnost [právnická osoba] Tato skutečnost byla doložena také výpisem z obchodního rejstříku. 11. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena písemnou smlouvou ze dne 28. 7. 2022 ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni, a to ve spojení s rámcovou smlouvou z 4. 4. 2022 včetně dodatku z 3. 6. 2022 a potvrzení o úhradě, což bylo žalované oznamováno přípisy z 21. 8. 2022 a z 4. 8. 2022, dle podacího lístku odeslaný 8. 8. 2022, adresovanými na trvalý pobyt žalované. Podle přehledu úkonů vymáhání měla být žalovaná dvakrát telefonicky upomínána. Žalovaná byla přípisem ze dne 21. 11. 2022 opět zaslaným na adresu trvalého pobytu vyzvána k úhradě dluhu ve výši 37 877,14 Kč, přičemž tento přípis byl dle podacího lístku předán k poštovní přepravě dne 23. 11. 2022. 12. Po zhodnocení skutkových zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: žalovaná jako spotřebitel uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit v 16 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 450 Kč spolu s náklady úvěru ve výši 25 200 Kč. Žalovaná v rámci žádosti o úvěr uvedla, že je svobodná, žije v nájmu, má jedno dítě do 6 let věku (narozené dne 8. 10. 2015) a měla příjmy brigády do konce roku 2017 ve výši 10 017 Kč a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 300 Kč. V domácnosti s žalovanou žila další výdělečně činný osoba. Žalovaná na bydlení měsíčně vynakládala 8 812 Kč Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované částku 30 000 Kč při podpisu smlouvy. Z notářského zápisu bylo zjištěno, že část obchodního závodu právní předchůdkyně žalobkyně byla převedena na mezitímního věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena mezitímním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky a z příslušného podacího archu pak bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Z výzvy a z příslušného podacího lístku pak bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě svého dluhu s upozorněním na možnost podání žaloby. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestli