8 C 71/2023-21 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 204,72 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 24. 5. 2004 smlouvu o poskytnutí úvěru na [anonymizována dvě slova] Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr (kontokorent) až do výše až 20 000 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 12,9 % ročně. Povinností žalovaného bylo nepřekročit sjednaný úvěrový limit a vyčerpaný kontokorent (včetně sjednaných poplatků a úroků) řádně splatit. Úplným splacením kontokorentu nabyl žalovaný automaticky možnost opětovného čerpání. Žalobkyně svoji povinnost splnila, když umožnila žalovanému na sporožirovém účtu čerpat prostředky až do výše úvěrového limitu. Žalovaný porušil podmínky smlouvy tím, že poskytnutý úvěr řádně nesplatil, resp. nezajistil vyrovnání nepovoleného přečerpání. Žalobkyně následně ukončila možnost čerpání kontokorentu, dlužnou pohledávku převedla na evidenční účet pro splácení pohledávek a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky. Úvěruschopnost žalovaného posoudila žalobkyně z informací sdělených žalovaným a jejich následným ověřením výpisy z účtů či dotazy na dostupné databáze. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. Soud proto ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na podkladě listinných důkazů za splnění podmínek ust. § 115a o. s. ř. (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Smlouvou o [anonymizována dvě slova] ze dne 27. 3. 2000 se žalobkyně zavázala zřídit žalovanému [anonymizováno] účet [číslo]; toto číslo účtu byla žalobkyně oprávněna změnit. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný s žalobkyní dne 24. 5. 2004. Podle smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému kontokorentní úvěr na účtu č. [bankovní účet] až do výše 20 000 Kč. Mezi stranami byl ujednán úrok ve výši 12,9 % ročně. Dále bylo ujednáno připisování úroků a cen k jistině úvěru. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit nejpozději do jednoho roku od prvého čerpání. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu a celou jeho výši včetně úroků a cen za služby splatit. 4. Ze žádosti o poskytnutí úvěru/kontokorentu/kreditní karty ze dne 24. 5. 2004 bylo zjištěno, že žalovaný požádal o kontokorent s limitem 20 000 Kč a splatností 12 měsíců. V žádosti uvedl, že je svobodný, nemá žádné vyživovací povinnosti, bydlí v domě/bytě v jeho vlastnictví a je zaměstnán s měsíčním příjmem 23 159 Kč. V žádosti nejsou uvedeny žádné měsíční platby (výdaje). 5. Z výpisů z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že byl na účtu konstantně záporný zůstatek, a to v období od dubna 2015 do prosince 2015 v rozmezí od - 20 163,15 Kč do - 2 915,84 Kč, v roce 2016 v rozmezí od - 20 304,14 Kč do - 6 622,04 Kč, v roce 2017 v rozmezí od - 20 309,77 Kč do - 11 843,65 Kč, v roce 2018 v rozmezí od - 20 592,08 Kč do - 8 222,74 Kč, v roce 2019 v rozmezí od - 17 169,36 Kč do - 78,75 Kč. V roce 2020 činil nejvyšší zůstatek na účtu žalovaného 17 237,99 Kč a nejnižší - 14 831,60 Kč. Po dobu let 2015 2020 docházelo k uhrazení kontokorentu pravidelným příjmem žalovaného ze zaměstnání. Z výpisu z účtu za rok 2021 vyplývá, že docházelo pouze k čerpání kontokorentu až do výše - 22 172,96 Kč, na účet nebyly připisovány v zásadě žádné úhrady, nejvíce 6 831 Kč coby přeplatek na energiích v prosinci 2021. Totéž vyplývá z výpisů z účtu za období od ledna do března 2022, kdy dne 1. 4. 2022 došlo k převedení zbývající částky kontokorentu ve výši 19 204,72 Kč na účet č. [bankovní účet]. 6. Dle dokumentu„ podklady pre súdne konanie“ ze dne 13. 12. 2022 byl účet č. [bankovní účet] (evidenční účet úvěru) založen dne 1. 4. 2022 s počáteční dlužnou částkou 19 204,72 Kč; následně byly přičítány úroky a úroky z prodlení do výše 3 584,89 Kč (k 30. 11. 2022). 7. Výzvou ze dne 12. 2. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 18 824 Kč do 31. 3. 2022 s tím, že pokud tak neučiní, dojde k zesplatnění celého dluhu ve výši 18 824 Kč a výpovědi smlouvy. Dopisem ze dne 3. 4. 2022 pak žalobkyně žalovaného informovala o zesplatnění dlužné částky a jejím převedení na účet č. [bankovní účet]. Předžalobní výzvou ze dne 22. 11. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 5 dnů od doručení výzvy. 8. Po zhodnocení důkazů učinil soud závěr, že žalobkyně na základě smlouvy zřídila žalovanému běžný účet a současně mu poskytla možnost kontokorentu až do výše 20 000 Kč. Žalovaný překročil povolený debetní zůstatek, úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl jeho dluh zesplatněn a žalovaný byl následně vyzván, aby mimo jiné dlužnou částku uhradil. Tuto částku však žalovaný neuhradil, přestože mu byla zaslána předžalobní výzva. 9. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se řídí právní poměry, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Dle § 3077 odst. 1 o. z. se účet řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když k uzavření smlouvy o účtu došlo před tímto dnem; vznik této smlouvy, jakož i práva a povinnosti z ní vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 10. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle ustanovení § 1968 o. z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s ustanovením citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud závazkový vztah mezi žalovaným a žalobkyní platně a účinně uzavřenou smlouvy o úvěru a o běžném účtu. Smlouva o běžném účtu byla uzavřena dle § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník; v souladu s přechodnými ustanoveními o. z. se však účet od 1. 1. 2014 řídí touto právní úpravou, nejde-li o práva a povinnosti ze smlouvy vzniklé před účinností o. z. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu, který nijak nevyrovnal, dostal až v roce 2021, soud věc posoudil podle o. z. Žalobkyně prokázala, že se žalovaný dostal na běžném účtu do nepovoleného debetního zůstatku, který ani po výzvách neuhradil. Dále žalobkyně prokázala, že dostála svému závazku poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr v celkové výši 20 000 Kč, avšak žalovaný porušil svou povinnost řádně a včas vrátit poskytnuté finanční prostředky a uhradit smluvní úrok a související poplatky dle sazebníku žalobkyně. Žalobkyně proto dlužnou částku z důvodu porušení smlouvy žalovaným platně zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný netvrdil a neprokázal, že by svůj dluh žalobkyni uhradil, soud uzavřel, že žaloba je důvodná, a to v celém rozsahu. Soud žalobkyni přiznal i požadované příslušenství tvořené úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo, aby žalovanou částku zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvod. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni přiznal jejich plnou náhradu. Náklady řízení žalobkyně představuje odměna advokáta stanovená dle ustanovení § 14b odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v účinném znění (dále též jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 900 Kč (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání předžalobní výzvy, sepsání žaloby). Dále zástupci žalobkyně přísluší paušální náhrada hotových výdajů stanovená podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) ve spojení s § 11 AT ve výši 300 Kč (za 3 úkony právní služby po 100 Kč), náhrada za daň z přidané hodnoty dle ustanovení § 137 o. s. ř. ve spojení se zákonem č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013, ve výši 252 Kč (21 % ze součtu částky odměny a náhrady) a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy 2 252 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám